Kapitola 15.

3.3K 225 22
                                    

Počet strávených dnů na zámku: 9
Počet záchráněných dívek: 0

Jestliže byl Renův palác krásný, v porovnání se zámkem v Babudaru to bylo nic. Vždy měla za to, že je Duër to bohatší království, ale Babudar její domněnku úplně vyvrátil.

"Je to tu tak nádherné!" vydechla s očima doširoka otevřenýma a nepřestávála se rozhlížet po dokonalých chodbách paláce. Na chvíli se zastavila. Neodolala a prstem přejela po květinové tapetě na stěně. Pak se v němém úžasu dotkla zlatého rámu obrazu a obdivovala drobné rytiny v něm.

Weren se jen ušklíbnul a pak polohlasně odpověděl:" To sice ano, ale zbytek Wesäsu se utápí v chudobě..." Takže měla pravdu; Duër byl lepší. Vduchu se škodolibě uchichtla, aniž by tušila, proč jim to nepřeje.

Došli k velkým dveřím. Po stranách stáli stráže a zatímco barvy Duëru byly červená a černá, vojáci z Wesäsu měli modro - bílé uniformy. Všechno to působilo tak dokonale upraveně!

Stráže se mírně uklonili před Renem a pak otevřely dveře. Naskytl se jim výhled na obrovský sál. Zleva prosvítaly paprsky slunce zkrz barevné vitráže v oknech, jenž dodávaly síni skoro chrámový vzhled. Barevné odrazy dopadaly na stěnu napravo, kde viseli obrazy. Nejspíš byly všechny neuvěřitelně drahé...

Mezi lopatky jí dopadla něčí dlaň s takovou silou, až Cameron o krok klopýtla dopředu.
"Au!" sykla a vrhla vražedný pohled na Werena. Ten jí naprosto nevzrušeně pohled oplatil a s povytaženým obočím odpověděl:" Stojíš tu jak solný sloup! A zíráš..."
Cože? Já přece nezírám! Už měla na jazyku další ostrou odpověď, ale Weren se rozešel dál a tak ji prostě spolkla a následovala ho. Pak konečně upřela pohled směrem, kterým mířili.

Ze  všeho toho blesku, třpytu a světla kolem rozbolely Cameron oči. Proto se musela na trůn podívat podruhé, aby se ujistila, že viděla opravdu to, co viděla. Naproti nim na gigantickém a trochu přezdobeném trůnu seděla žena. Cameron očekávala jakéhokoliv panovníka Wesäsu, ale ne ženu. Jak se přibližovali, mohla si královnu prohlédnout lépe.

S neochotou musela přiznat, že ta paní byla skutečně půvabná. Měla dlouhé černé vlasy se stříbrnou čelenkou na vrcholu hlavy. Pokaždé, když pohnula hlavou, se jí v uších zableskly velké náušnice. Tmavé vlny jí dopadaly skoro až k útlému pasu. Ve chvíli, kdy je uviděla přicházet, se hbitě postavila až se jí rudá sukně zavlnila u nohou. Cameron sklouzl pohled dolů na její vysoké podpatky s koženými pásky, jenž se jí ovíjely kolem kotníku jako nějaké liány.

Vlastně jak se tak celá třpytila a tyčila se na vyvýšenině pro trůn, dočista připomínala nějakou bohyni. V ten moment Cameron došlo, že tu už Ren byl. Weren jí už viděl. Weren s ní mluvil a určitě neodolal jejímu kouzlu. Ke všemu byla tak mladá! Určitě věkově odpovídala Renovi...  Kdo ví, jestli...

"Vítejte ve Wesäsu!" usmála se zářivě královna a rozpřáhla náruč v přátelském gestu. Při tom pohybu jí zacinkaly náramky na rukou. Cameron se pokusila o úsměv a napodobila Renovu úklonu. Při tom nenápadně jukla vedle, na svého krále. No jasně. Mohl na ní oči nechat. Agrr...Měla chuť se na tu fůrii vrhnout a vyškrábat jí ty...

Královna byla i z blízka úchvatná. Měla jantarové oči zvýrazněné tlustými linkami a plné rudé rty roztažené do širokého úsměvu. Cameron až dráždilo, jak málo jí chybělo k dokonalosti.

" Vaše nečekaná návštěva mě nesmírně potěšila!" Vyřčená věta byla nejspíš mířená na oba, ale královna upírala pohled jen na Rena a tak se Cameron neobtěžovala reagovat. Když nikdo neodpovídal, žena se zvonivě zasmála a o další krok přistoupila blíž k nim.

Král se konečně probral z transu, do kterého upadl v její přítomnosti a lehce jí pokynul. Cameron se zatetelilo srdce blahem, když královně věnoval strojený úsměv a jeho modré oči zůstaly jako vždy bez života, chladné.

"Omlouváme se, že jsme k vám vypadli úplně bez ohlášení-" královna mu skočila do řeči a potřásla hlavou:"- Ale ne, nic se neděje. Jste tu vždy vítán." A co já? Ječela na ni Cameron neslyšně. Já jsem vzduch?

"Jste velkorysá jako vždy, Mebell." pousmál se Weren a pak jeho tvář opět zvážněla. Tak Mebell? Jasně že má tak princeznovské  jméno...
"Rád bych s vámi probral pár věcí a mám i nějaké otázky... Ale nejprve mi dovolte představit mého nového rádce - Vaše Výsosti, Cameron Naro."

Cameron jako zázrakem vykouzlila úsměv a políbila jí nabízenou ruku se stříbrnými prsteny. Královnin povýšený výraz jí vytáčel. Jakmile se stáhla zamyšleně pohladila šperk na prsteníčku, který jí dal Keiro a ona ho neustále nosila.

Měla z královny divný pocit. Nevěděla proč, ale byla si jistá, že to není pouhá žárlivost. Ať se dneska dozví od té ženy cokoli, Cameron jí nebude věřit ani nos mezi očima.

Ahojky!
Máme tu trochu delší a víc popisnou kapitolu! (To aby dal bratr pokoj 😂)
Hej... mám pocit, že Cameron podezřívá Rena ze vztahu s Mebell... Ou jé!

A stále je K.P.  PRVNÍ ❤ a již 10,5 K...
VÁŽNĚ NEUVĚŘITELNÝ! Jsem šťastná jak blecha 😊! Díky

Tak ne, že zapomenete hlasovat, komentovat a přežívat!

warca

KRÁLOVA PODVODNICEKde žijí příběhy. Začni objevovat