KRÁLOVA PODVODNICE

Kapitola 27.

Počet strávených dnů na zámku: 45
Počet záchráněných dívek (před smrtí): 5

Do Murku se vrátili až v poledne. Ghero hned vyskočil a utíkal do hradu. Nejspíš tu novinu o jezerech chtěl sdělit vládcům co nejdřív. Vojáci pak zavedli vězně do obrovské noclehárny s tím, že dnes ještě mohou odpočívat, ale zítra...

Cameron měla za to, že spíš nevěděli, co s nimi. Čekali na rozhodnutí od Callyora. Místnost, kde měli všichni přespat, byla velká šedivá a naprosto neútulná. Měla jen jedno malé okénko uprostřed oprýskané stěny naproti dveřím. Asi aby otroci neutekli. Zamířila do rohu místnosti a posadila se na postel. Měla by vymyslet plán, jak se vládců zbavit. Možná by stačilo jen zabít Ghera...

"C! Lehni si a prospi se. Spřádání plánů nech na zítra." ozval se Donův pobavený hlas u její hlavy. Vytrhl jí z úvah. Cam si povzdechla a natáhla se na tvrdou matraci. Isidar si lehla vedle ní zamračeně dodala:"Vždyť ses pořádně neprospala od chvíle, kdy jsme vyjeli z Duëru."

Smutně se na Isi usmála a pak zavřela oči. Isidar měla pravdu, potřebovala se prospat.
"Dobrou, C." zaslechla Donův hlas zdálky. "Neříkej mi C." zamumlala v polospánku a pak už se propadla do poklidné temnoty.

"To není možné!" dolehl k jejím uším tlumený výkřik. Ten hlas patřil Able. Hned po jejím výbuchu se ozvalo sériové Pšššt. Cameron se převalila na druhý bok. "Vážně nám o tom neřekla? A co se teda s těmi jezery stalo?"
"Prostě tam nebyly." odsekl někdo ostře. Pravděpodobně to byla Jess. Pak promluvila Emma:"Možná Auricon a Infiniteon zničili sami Aurus s Inou. Třeba nechtěli, aby jejich sílu Darkor využil."

Cameron pevně semkla víčka. Sluneční paprsky jí neodbytně šimraly na tváři a... Cože? Sluneční paprsky? To už je ráno? Vystřelila do sedu. Nohy přehodila dolů z nízké postele a rozčileně si začala upravovat rozcuchané vlasy. Nechtěla spát tak dlouho! Rozhodně ne do dalšího dne.

Během upravování na okamžik zvedla zrak a spatřila, jak na ni vyjeveně zírá skupinka sedící poblíž dveří. Všichni byli nějak zvláštně oblečení, že je Cam stěží poznávala.  Dívky na sobě měly jednoduché hnědé šaty a kluci bílé košile a hnědé kalhoty.

"Už jsi vzhůru?" zeptala se celkem zbytečně Shira. Cameron vyskočila z postele a zamířila k nim.
"Kolik je hodin? Proč mě nikdo nevzbudil?" zamračila se na ně a pohlédla ven přes jediné malé okno uprostřed stěny. Bohužel se nedalo poznat, jak vysoko je již slunce.

Ta nevědomost jí ubíjela. Už měla jistě dávno plánovat napadení Ghera. Musí taky nějak kontaktovat Rena. Budou potřebovat duërskou armádu. Snad už král nějak domluvil i Mabellinu pomoc... Raději nechtěla myslet, jak to domlouvání mohlo probíhat. Někde v hrudi ucítila bodnutí žárlivosti. Ren jí opravdu scházel. Byla zvyklá s ním trávit tolik času. A teď?

"C? Vnímáš mě? Jsi v pořádku?" Rychle zamrkala a následně se vrátila zpátky do místnosti. Don jí mával rukou před očima. Ani si neuvědomila, jak moc se do svých myšlenek ponořila. Poslední dobou se jí to stávalo pořád. Potřásla hlavou a odstrčila jeho ruku. Pak přejela očima skupinku svých bojovnic.

Dívky seděly v těch nevkusných šatech v kroužku na zemi a mezi nimi ta směsice Wesässkych kluků a Danielových bojovníků. Vypadalo to, že je vyrušila při nějaké diskuzi. Matně si vybavila slova, jež zaslechla v polospánku.