Počet strávených dnů na zámku: 44
Počet záchráněných dívek: 0
Když začalo svítat třetího dne jejich cesty, Cameron konečně spatřila tmavé obrysy murkského hradu. Projížděli Darkorem na rozpadlém žebřiňáku, který byl předělaný na jakousi klec. Plavba přes moře z Wesäsu probíhala celkem klidně, ale jakmile se darkorští vojáci ocitli na své půdě, začali být nesnesitelní.
Až přijdou strašné časy
a zlá záře zlatá zahalí svět,
Jasmín s ustřiženými vlasy
vrátí pokoj do království zpět.
Cameron sevřela dřevěné mříže jejich vězení a upřela pohled skrz ně na pustou krajinu kolem. Darkor byl celý šedivý, tmavý a do dálky se rozprostírala naprosto spálená pole. Dívka se otočila a opřela se o mříže.
Většina z lidí ještě spala po náročné plavbě, kdy byli donuceni veslovat. Shira tiše oddychovala na rameni Gideona, Abla ležela s hlavou v klíně Erin a Isidar nepřítomně pozorovala ubíhající krajinu. Vedle ní klidně pospával Daniel.
Prvně však Růže pro dobro všech
zničí svou obětí tu zář.
Vypustí pro království dech,
nastaví záři svoji tvář.
Cameron byla z proroctví celá nesvá. Kdo to kvůli Duëru zemře? Mezitím dojeli až do Murku. Město bylo stejně šedivé, polorozpadnlé a zašlé jako celé království. Vypadalo pustě a chudě. To Cameron zarazilo. Vždycky si myslela, že Darkor s takovou spoustou otroků a otrokyň musí být výjimečně bohaté, skoro přepychové místo k životu. Ale pravda ji zmátla. Vyjeveně hleděla do šedivých prázdných uliček a hledala alespoň nějaké známky života.
Jedna bude vládcem,
druhá obětí,
Jasmín bude rádcem,
Okvětní lístek navždy odletí...
Mezi dvěma rozbořenými domy zahlédla pohyb. Stála tam postava zahalena do staré ošklivé látky a tiskla k sobě malý uzlíček s plačícím dítětem. Ten zvuk dolehl až k jejich vozu a působil v tichém ránu jaksi nepatřičně.
"Musíme jim nějak pomoc." Isidar vyskočila na nohy a přitiskla obličeji k mřížím. Ella se ušklíbla, překřížila si nohy do tureckého sedu a kousavým tónem se zeptala:"Jak jim chceš pomoc, Isidar..."
Cameron si zpozorovala, že je Shira sleduje ospalým pohledem, ale pak si znovu položila hlavu na Gideonovo rameno.
"Stejně už jsme někde pryč od té chudé paní..." zamumlal Randon a prohrábl si vlasy. Cameron se sevřela srdce, protože se jí stýskalo po Werenovi a Don jí ho tolik připomínal svým vzhledem. Tmavovlásý kluk si všiml, že na něj Cam zírá a věnoval jí rošťácký úsměv. Byl prostě nepoučitelný. Zaznamenala, jak na něj Daniel vrhl ostrý pohled a to jí na tváři vykouzlilo úsměv.
"Myslím," zašeptala Miriam do ticha," že jsme tady..."
A opravdu. Vjížděli právě na rozlehlé dlážděné nádvoří murkského hradu. Vypadalo mrtvě jako všechno kolem. Nikde nikdo. Co se tady stalo? Takhle to nikdo nepopisoval...
Všichni Cameroniny spoluvězni zpozorněli a ostražitě se rozhlíželi po okolí. Slunce již vyšlo, ale nad Darkorem se stále rozprostírala temná mračna. No vážně, co je s tímhle místem?
Pak kodrcání ustalo a zastavili se uprostřed nádvoří. Darkorští vojáci seskočili a vydali se k obrovským vratům vedoucím do hradu. Z nich se vynořila drobná dívka, nejspíš otrokyně. Hlavu měla skloněnou a oči sklopené, na sobě starou zástěru.
"Uhm... právě bych byla raději někde jinde." špitla Agnes a ani se nesnažila skrýt svůj vyděšený výraz. Abla chytla vysokou dívku za ruku a se soucitným výrazem jí stiskla. Ella naproti Cam pozdvihla obočí, pohodlně se opřela o dřevěné mříže a strčila si ruce do kapes u svých kalhot. Pak nevzrušeným hlasem podotkla: "Myslím, že zmizet už nestihneme. Přicházejí k nám."
Po jejích slovech se všichni otočili a upřely svůj pohled ke vchodu do hradu. Přicházel k nim zástup stráží včele s vysokým holohlavým mužem v temné darkorské uniformě. Mračil se a měřil si je opovržlivým pohledem. Přes pravé oko se mu táhla dlouhá zubatá jizva a na čele měl dvě hluboký vrásky. Zastavili se před žebřiňákem. Muž, nespíš jejich velitel, pokynul svým lidem, aby otevřely jejich vězení. Potom je stráže hrubě popadli a neurvale vystrkali z vozu.
Muže postavili do jedné řady a naproti nim všechny dívky. Nikdo ani nedutal a stráže vyčkávali rozkazu velitele. Muž s jizvou prošel uličkou, kterou vytvořili a pak něco přikázal v darkorštině. Emma, jež stála vedle Cameron, se vylekaně přikrčila, když začal holohlavý velitel křičet.
"Ukažte ruce!" zavelel jeden ze strážců a obrátil se na dívky. Ruce? Na co ruce? Cameron i ostatní poslušně natáhly dlaně před sebe. Velitel opět procházel uličkou, ale tentokrát se u každé zastavil a zkoumavě se podíval na její ruce.
Když prošel řadu, poodstoupil a ukázal postupně na Erin, Agnes, Ablu, Miriam a Shiru.
"Thuger ethen dwerge!" zahřměl jeho hlas a vojáci ihned přistoupili k vybraným dívkám, položili jim ruce na ramena a donutili je vystoupit z řady.
Cameron si všimla, že v modrých očích Agnes se odráží strach, Shira vrhla zoufalý pohled na Gideona, Erin se celá chvěla a Able se čelo úplně orosilo. Věnovala jim povzbudivý úsměv, přestože sama měla srdce až v krku. Bilo jí tak hlasitě, div to neslyšeli i ostatní.
Stráže s vybránými dívkami se vypravili pryč. Cameron si nervózně zastrčila za ucho pramen vlasů. Co s nimi bude? Velitel pak opět promluvil v darkorštině a ukázal na některé z kluků. Odvedli ty nejvíc silné. Přece je nezabíjí, nebo ne? Proč? Proč to dělají? Vysvětlí jim to někdo?
Dívka se napjatě rozhlédla. Zbyla tu Emma, Isidar, Ella a Jess. Z kluků jen Daniel, Randon, Ricky a Gideon. Proč? Cameron nutně potřebovala odpovědi. Zadržela na chvíli dech a váhavě se zhoupla na špičky. Pak s výdechem o krok vystoupila z řady a podívala se na velitele. Neměla by to dělat. Neměla by upoutávat pozornost, ale ta nevědomost jí zabíjela.
"Chci vědět, kam je vedou!" zadívala se neohroženě do velitelových chladných očích, ale hlas se jí trochu zachvěl. Netečně mávl rukou a jeden ze strážců jí sevřel ramena a zatlačil zpět do řady. Zahlédla, jak Randon stiskl pěsti, až mu zbělely klouby. Emmina ruka se dotkla té její a Cam jí rozčileně sevřela.
Propalovala velitele nenávistným pohledem. Ten se náhle ocitl přímo před ní a zasyčel:"Ty bát se o své přátele?" Odmlčel se a pak se s úšklebkem odvrátil. "Oni dobrý." Cameron s úlevou vydechla, Emma jí nadšeně stiskla ruku a usmála se na ni.
Ale pak zjizvený voják skřípavým hlasem pokračoval:"Ty měla bát se lépe o sebe."
V tu chvíli Cameroniny ruce někdo přitáhl za záda a nakopl jí silně kolenem do stehen. Kvůli nečekanému tlaku klopýtla dopředu.
"Dip frent!" zahřměl velitel a vojáci, držící vězně, se dali na pochod směrem ke vchodu do zámku...
Zdravíčko!
Je to bída a moc dobře to vím!
Chápete to? Nenapsala jsem nic CELÝ týden... hrůza 😨
Teď jsem to spravila a doufám, že se najde čas na další kapitoly 😊.
Těšili jste se na pokračování?
A nebojíte se, co bude dál s Cameron?
Díky vám má KP za týden absolutní neaktivnosti o 2K více přečtení! ❤ A k mému překvapení je stále 1.
Také jsem dosáhla 160 sledujících!
Prosím opět hlasujte, komentujte a přežívejte!
Vaše warca
ČTEŠ
KRÁLOVA PODVODNICE
Fantasy~Edituji~ Lidem v duërské království se nevede zrovna nejlépe... *** Každé království s krutým králem potřebuje někoho statečného. Přesněji řečeno osobu, která by dokázala krále oklamat, ba dokonce sesadit, a zároveň by vyřešila všechny záhady. Proč...
