Odlítáme...

266 13 0
                                    

Ráno jsem se probudila v Marcusově objetí. Asi jsem usnula, protože když jsem se zbudila tak tam Marcus už nebyl. Vstala jsem a šla do koupelny umyla jsem se a převlékla. Šla jsem dolů na snídani všichni tam už byli.
,,Dobré ráno'' řekla jsem a sedla si ke stolu. Marcus mě políbil a já šla jíst. Po snídani jsem šla do pokoje a začala balit. Ano dneska už letíme. Vůbec se mi nechtělo bylo to tady tak super. Pak přišel Marcus a pomohl mi s balením. Když jsem měla zbaleno tak se mě Marcus zeptal jestli bychom se nešli projít.
,,Jasně chci si to tu ještě projít než odletíme'' řekla jsem mu.
,,Dobře'' odpověděl a šli jsme se stavit pro Martinuse. Ten samozřejmě nic nenamítal a šel s námi.
,,Do oběda ať jste doma'' řekli nám rodiče a my zabouchly dveře. Do oběda času dost dvě hodiny a letadlo nám letí až ve tři. Prošli jsme celý Trofors. Sedli jsme si v parku a povídali si, vyfotili pár fotek(no pár bylo jich v celku hodně).
,,Bude se mi stýskat'' řekla jsem klukům.
,,To nám taky'' odpověděli kluci a objali mě. Objetí jsem jim oplatila.
,,Třeba někdy zase přiletíte nebo třeba my k vám'' řekli kluci.
,,To by bylo super moc ráda bych aby jste přiletěli'' odpověděla jsem.
Bylo půl dvanáctý tak jsme se zvedli a šli jsme domů. Doma už to vonělo. Rovnou jsme si sedli ke stolu a čekali až nám to přinesou na stůl.
,,Jsme snad vaši sluhové nebuďte líný a připravte aspoň příbory'' křičeli na nás z kuchyňe rodiče. Zvedli jsme se  a šli jsme to připravit. Když jsme to připravili tak se začalo nosit na stůl. Jídlo bylo výborný.

Po obědě jsme si na chvíli koukali na televizi, ale pak už jsme museli vstát a nosit věci do auta. Všichni jsme nasedli do auta a jeli jsme na letiště. Dnes jsem si vzala toto:

Po cestě jsme si povídali a plánovali jsme co budeme dělat příště, kdybychom přijeli nebo oni k nám

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Po cestě jsme si povídali a plánovali jsme co budeme dělat příště, kdybychom přijeli nebo oni k nám.

Když jsme přijeli na letiště, tak jsme všechny kufry a tašky vytáhly z auta a šli jsme na letiště. Koupili jsme si letenku a teď přišlo dlouhý loučení. S klukama jsme se loučili dlouho nejdřív jsem je obejmula a potom mi řekli:
,,Neboj nevidíme se naposledy''
Chtělo se mi brečet, protože jsou to vážně suproví kamarádi. Marcus mě políbil a obejmul. Martinus mi dal pusu na tvář, kterou jsem mu oplatila a obejmuli jsme se.
,,Neboj budeme si volat'' řekl Marcus a Martinus jen přikývl.
,,Už musíme jít'' volali na mě mamka s taťkou.
Naposledy jsem se s nimi objala. Rozloučila jsem se s jejich rodiči a Emmou a šli jsme směrem k letadlu.

V letadle jsem si dala sluchátka a vzpomínala na to co všechno se tu událo. Koukala jsem z okna, protože Norsko je vážně moc krásné. Po chvíli jsem usnula a vzbudila jsem se až v Česku když mě budila mamka. Vystoupili jsme z letadla a hledali naše auto. Naštěstí tam bylo nikdo nám ho neukradl. Všechno jsme naložili, nasedli jsme a jeli jsme. Dala jsem si sluchátka a poslouchala písničky. Cestou jsme se ještě stavili někde na večeři, protože od oběda jsme měli jenom sušenky v letadle takže jsme měli hlad.

Konečně jsme doma. Otevřela jsem dveře svého pokoje a spadla na postel. Vybalili jsme si všechny věci a oblečení dali prát. Přijeli jsme o půl devátý. Byla jsem unavená sice jsem spala v letadle ale ta cesta vás hrozně unaví dvě hodiny v letadle, dvě hodiny v autě...
Byla jsem tak unavená, že jsem si dala jen něco málo k jídlu a zalezla si do postele. Vzala jsem si do ruky mobil a zapla wifi. Měla jsem tam zprávu od Marcuse.
Mac: Ahoj tak jaká byla cesta?
Em: Ale jo dobrá ale jsem hrozně unavená asi půjdu spát.
Mac: Dobře tak zítra Dobrou noc i od Martinuse.
Em: Vám taky Dobrou noc.
Položila jsem mobil a šla spát.

I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat