Nemocnice...

192 8 0
                                    

Kde to jsem pomyslila jsem si když jsem se probudila. Viděla jsem jen bílo a bílo. Strašně mě bolela hlava a břicho.
,,Ahoj'' vešla do pokoje mamka s taťkou.
,,Co tu dělám'' zeptala jsem se jich.
,,Na koncertě na tebe spadla krabice. Byla jsi v bezvědomí. Máš otřes mozku a zlomenou nohu.''
Až teď jsem si všimla že mám na noze sádru.
,,Ale ta krabice na mě nespadla jen tak že ne''
,,No ne'' odpověděli mi.
,,Charlota že ano začínám si vzpomínat''
,,Ano'' odpověděli mi.
,,Kluci už jsou na cestee koncert už skončil'' řekla Anne a přistoupila blíž.

,,Em jsi v pořádku'' vtrhl do pokoje Marcus.
,,Jo snad jo mám otřes mozku a zlomenou nohu''
,,Hrozně jsem se o tebe bál'' řekl a políbil mě. Usmála jsem se a objala ho. Všimla jsem si že za ním stojí Martinus.
,,Em omlouvám se'' přišel blíž Martinus.
,,To je dobrý'' řekla jsem a objala ho.
,,Opravdu se omlouvám moc mě to mrzí'' zašeptal mi do ucha.
,,Nevadí to se může stát každému že se splete''
,,No jo ale spletl jsem se já a ty jsi na to doplatila.'' Jen jsem se na něj usmála a objala ho. Já bych snad na něj ani nedokázala být naštvaná. Stačí vidět jen ty oči a úsměv. Hned by ste mu odpistili.

Martinus po chvíli odjel s Erikem a Annou na hotel. Chtěl si promluvit s Charlotou. Marcus tam semnou zůstal. Seděl u mě, hladil mě potváři a koukal mi do očí. Nic jsme neříkali jen na sebe koukali. Potom se ke mě naklonil a políbil mě.

,,Jak jsi mohla. Já ti věřil. Proč si jí vůbec ublížila vždyť ona za nic nemůže. Já myslel že jsi super holka ale ty jsi jako všechny ostatní. Nechápu proč jsem jim nevěřil když mi to řekli. Myslel jsem že nám to nepřejou ale oni měli celou dobu pravdu.'' Začal jsem na ní skoro křičet.

,,Ale to ne já tě miluju ale ona pořád říkala něco co vůbec nebyla pravda a namlouvala ti různé blbosti. Bála jsem se že jí budeš věřit. Nic špatného jsem jí neudělala jen jsem do ní trochu strčila''

,,Trochu strčila? Vždyť byla v bezvědomí má otřes mozku a zlomenou nohu. Vždyť jsi jí tam skopala a teď děláš že jsi jí nic neudělala.''

,,Dobře omlouvám se prostě jsem vybouchla. Prostě když ona tě pořád obímala a říkala ti ty blbosti že tě nemiluju''

,,Ne ale ona mi neříkala blbosti ona mi říkala pravdu. Ukázala mi ty zprávi a všechno co jsi jí řekla mi řekla. Tohle je konec. Myslel jsem si že jsi super holka pro mě ale zmýlil jsem se tohle je konec. Byl bych rád kdyby jsi co nejrychleji odjela.''
Řekl jsem a odešel. Jeli jsme zpátky do nemocnice za Em.

Martinus přijel úplně zdrcený. Pokoušel se o úsměv ale moc mu to nešlo. Sedl si ke mě na postel.
,,Je konec'' řekl. Objala jsem ho cítila jsem jak mu z tváře stékají slzy. Odtáhla jsem se a utřela mu slzu. Usmál se na mě ale znovu začal brečet.
,,Já jsem jí věřil a ona mi udělala tohle'' rozbrečel se.
,,Shh'' přitáhla jsem si k sobě.
,,Vždy tu budu s tebou když budeš potřebovat pomoc pomůžu ti''
,,Děkuju'' řekl a objal mě. Po chvíli přišel Marcus a pomohl mi ho utěšit. Nebylo to moc lehké on jí totiž opravdu miloval a ona mu provedla tohle. Nejraději bych jí nakopala do prdele. Zasloužila by si to za mě i za Martinuse. Když jsme konečně utěšili tak mi zrovna přinesli večeři. Teda moc poživatelné to nebylo. Rodiče a kluci odjeli domů. Vzala jsem si do ruky mobil. Najednou jsme ale na instagramu viděla fotku na které byla Charlota a líbala se s nějakým klukem ale Martinus to nebyl.
,,Takže on se sní Martinus rozejde a ona ještě ten den se už cicmá s jiným. Poslala jsem tu fotku Marcusovi.
,,Mrcha'' jediný co na to byk schopný napsat. Prý když přijeli na hotel tak tam už nebyla naštěstí. Celý večer jsem si psala s klukama a pak jsem šla spát.

I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat