Odlétají...

184 7 0
                                    

Ráno jsem se probudila v Marcusově objetí. Pomalu jsme se zněj vymanila a koukala jsem se na něj. Byl hrozně roztomilý když spal.
,,Proč na mě tak civíš'' najednou promluvil. Strašně jsem se lekla.
,,Ále jen tak'' odpověděla jsem a namotala si jeho vlasy na prst. V tom najednou mě převrátil takže ležel na demnou.
,,Moc ti to sluší'' řekl a políbil mě.
,,No to určitě takhle po ránu celá rozcuchaná'' odpověděla jsem a začala se ironicky smát.
,,Jo vážně já si nedělám srandu ty jsi totiž krásná pořád'' odpověděl a znovu mě políbil. Nad tím jsme se jen pousmála a vlepila jsem mu taky malý polibek. Ještě chvíli jsme tam takhle leželi a pak jsme pocítili hlad tak jsme vstali a šli do kuchyně se nasnídat. Všichni tam už seděli a snídali. Nasnídali jsme se a šli jsme zpátky do pokoje. Jelikož jsme neměli co dělat tak jsme si pustili na notebooku nějaký film. Martinus jelikož je ma nás pořád naštvaný tak odmítl se s námi koukat. Když film skončil tak byl rovnou oběd. Naobědvali jsme se a kluci si šli dobalit ještě pár věcí. Všechno jsme nanosili do auta a jeli jsme na letiště. Cestou jsem si povídala jenom s Marcusem a Martinus měl celou cestu sluchátka. Když jsme dojeli tak si dali kluci kufry na pás a bylo na řadě loučení. Samozřejmě jsme se prvně rozloučila s Marcusem. Objali jsme se a on mě políbil. Když jsme se od sebe konečně odtrhli šla jsem k Martinusovi.
,,Vím že jsi na mě naštvaný ale bez rozloučení a pořádného objetí neodletíš'' řekla jsem mu zcela bez legrace. Prostě jsem přistoupila k němu a pořádně ho objala. Kupodivu mi to oplatil. KdYž jsme se odtáhli tak jsme mu ještě dala pusu na tvář a hned jsem odběhla se rozloučit s ostatními. Asi to nečekal tak se zamnou udiveně podíval ale pak mu to asi došlo. Ještě jsme jim zamávali a pak už jsme se jenom dívali jak mizí za dveřmi k nástupu na letadlo. Nasedli jsme do auta a jeli jsme domů. Cestou jsme se ještě stavili na večeři. Dala jsem si rizoto. Přinesli mi plný talíř ale snědla jsem to no měla jsem docela hlad. Domů jsme přijeli kolem sedmý hodiny.
,,Ahoj Em nechceš se jít projít. Mohli bychom jít ke kostelu je tam krásný západ slunce.'' Psala mi Andrea.
,,Jasně půjdu ráda''
,,Ok tak o půl osmý na námku''
Šla jsem se připravit. Vzala jsem si něco teplejšího na sebe. Tepláky a šedou volnou mikinu a tenisky.
,,Ahoj'' křičeli a běželi mi holky naproti. Když přiběhli hned mě objali málem jsme všechny tři spadli. Vydali jsme se ke kostelu.
,,Tak co jak jste si to užili s klukama'' zeptala se po chvíli Leslie. Všechno jsem jim řekla do detailů i to o Martinusovi.
,,To bude těžký mu to nějak vysvětlit'' řekla na to Andrea.
,,Hele víte co nechám to už být. Snažila jsem se mu to vysvětlit nic on mi prostě nevěří je zaslepen láskou ale ta láska je přitom jenom z jeho strany vždyť ona ho jenom využívá to je všechno.''
,,Jo to bude asi nejlepší'' odpověděli holky a dál jsme se bavili o něčem jiném. Domů jsem se vrátila v deset. Byla jsem už docela unavená tak jsem si šla dát něco malého k jidlu a vysprchovat se. Zalezla jsem si do postele a vzala nsen do ruky mobil. Napadlo mě že bych mohla napsat Marcusovi jaká byla cesta.
Em: Tak jaká byla cesta. Přiletěli jste v pořádku?
Mac: Jo cesta byla v pohodě a co ty co jsi dělala potom co jsi přijela domů?
Em: Byla jsem ještě venku s holkama a před chvílí jsem přišla.
Mac:Aha tak to jo.
Em:Hele jsem docela unavená tak už půjdu spát. DOBROU💗
Mac:Dobrou noc a sladké sny zlato💗
Položila jsem mobil a do minuty jsme usnula.

I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat