I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)

Doma z nemocnice...

Zbudila jsme se se strašnou bolestí hlavy. Sestřička mi dala nějaký prášek. Trochu to pomohlo ale žádná sláva to teda nebyla. Dnes by mě měli propustit. Docela se těším, protože mě to tady vůbec nebaví. Jen tu tak ležím a nic nedělám byla jsem ráda kdYž tu byli kluci. Když odjeli padla jsem nudou. Dnes přijedou až okolo jedný hodiny si mě tu vyzvednout. Takže celý dopoledne se budu zase nudit.

Marcus: Ahoj Em tak jak ti je?

Ema: Ahoj ale jo dobrý myslím že mě teda asi za chvíli rozkočí hlava ale jinak dobrý.

Marcus: No to neni moc dobrý dali ti nějaké prášky?

Ema: Jo dali trochu to pomohlo. A jak je Martinusovi?

Marcus: Nic moc večer se už uklidnil a byl celkem v pohodě ale pak narazil na tu fotku a začalo to od začátku. Kéž by si tu byla ty by si ho určitě dokázala utěšit. Ale teď už je to lepší sice se vůbec neusmímá ale aspoň už nebrečí.

Ema: Aha chudák. Už se na vás moc těším.

Marcus: Jo já taky.

Pak přišla sestřička a donesla mi oběd. Ani nevím co to bylo. Nebylo zas tak špatný ale žádný gastronomické dílo to teda taky nebylo. Když jsme něco snesla vrátila jsem se zpátky do postele. Kupodivu jsem usla. Vzbudila jsem se a bylo půl jedný. Jupíí za půl hodiny jsou tady zajásala jsem. Byla jsem šťastná že konečně budu s nima.

,,Dále'' řekla jsem kdYž někdo zaklepal.
Vešel Marcus a hned mě objal a políbil mě. Byla jsem ráda že už tu jsou. Za ním se vynořili moji rodiče.
,,Ahoj konečně jedeš domů'' přistoupila ke mě mamka a dala mi pusu na tvář.
,,A kde je Martinus'' zeptala jsem se pi chvíli.
,, Ten zůstal doma ještě pořád mu neni nejlíp snad ti to nevadí'' řekl Marcus.
,,Ne vůbec jen ať si odpočine'' řekla jsem. Konečně jsem se vyhrabala z postele. Zabalila jsem si nějaké věci, které jsem tu měla sebou a mohli jsme konečně opustit pokoj. Vypadalo to docela komicky když jsem šla s berlema moc to totiž neumím ale nějak jsem to zvládla. Když jsme přijeli domů tak jsme ,,šla'' za Martinusem. Dobelhala jsme do jeho pokoje a otevřela dveře.
,,Ahoj'' řekla jsem. Zvedl hlavu pozdrav mi oplatil. Oči měl celé červené. Šla jsem k němu a objala ho. Vůbec se nechtěl odtáhnout.
,,Jak ti je'' zeptala jsem se ho i když jsem předem znala odpověď.
,,Hrozně'' řekl zkráceně.
,,Ona mi lhala pak ti ublíží pak mi říká že mě miluje a hned po tom co se sní rozejdu se líbá s jiným chápeš to''
,,Ne nechápu'' řekla jsem a vtáhla si do obětí.
,,To bude dobrý najdeš si holku, která bude přesně pro tebe'' řekla jsem a usmála se na něj.
,,Kéž by jsi měla pravdu'' řekl a po tváři mu tekla jedna neposlušná slza.
,,Ani nevíš jak Marcusovi zavidím''
,,Proč''
,,Protože našel tu nejlepší holku na světě'' Usmála jsem se a znovu jsem ho objala a dala mu pusu na tvář.
,,Však ty jí taky najdeš'' Usmála jsem se na něj.
,,A už nebuď smutný zapomeň na ni a posuň se zase o krok do předu''
Usmál se na mě a objal mě.
,,A jak ty vůbec máš'' řekl po chvíli.
,,Ale jo docela dobrý jen mě bolí hlava. Doktor mi řekl že mám ležet.''
,,A jak to že neležíš?''
,,Musela jsem nejdřív někoho utěšit a rozesmát ho'' Usmála jsem se na něho. Úsměv mi opětoval.
Potom do pokoje přišel Marcus. Přinesl mi něco k jidlu a pití. Poděkovala jsem mu a lehla si.
,,Tak co už je to lepší'' zeptal se Martinuse.
,,Jo díky Em jo máš tu nejlepší holku pod sluncem'' řekl a usmál se na mě.
,,Jo já vím'' řekl a naklonil se ke mě aby mě políbil. Na večeři jsem nešla takže jsem na pokoji zůstala sama. Pustila jsem si písničky. Kluci mi večeři přinesla. Večer jsme si pustili nějaký film. Usnula jsem docela brzo, protože jsem byla unavená a ještě k tomu mě bolela hlava. Myslím si že Martinus usnul hned po mě, protože už tam zavíral oči.