Ráno jsem se probudila okolo sedmý hodiny. Myslela jsem si že budu vraždit. Zkoušela jsem ještě usnout ale nešlo mi to tak jsem vstala a šla do kuchyně se nasnídat. Pustila jsem si televizi. Jelikož tam ale vůbec nic nedávali tak jsem to přepla na óčko a u toho jsem si četla na wattpedu. Okolo osmý přišel brácha. Okolo půl devátý začali chodit i ostatní. Když přišli i kluci tak jsem se šla převlíknout. Dnes jedeme po obědě do zoo. Převlékla jsem se a šla jsem mance pomoc s obědem. Po obědě jsme se oblékli a jeli jsme do zoo. Zaplatili jsme vstup a šli jsme. Hned na začátku nás vítali surikaty. Bylo to super prošli jsme celou zoo, udělali si pár fotek a dali jsme si cukrovou vatu a zmrzlinu. Kdyz jsme odcházeli tak si Emma koupila malého plyšového opičáka. Je to totiž její nejoblíbenější zvíře. Nasedli jsme do auta a jeli jsme domů. Cestou jsme se ještě stavili na večeři. Všichni jsme si dali pizzu. Byla to celkem sranda když nám na stůl přinesli šest pizz jak nějaký nenažranci. Když jsme přijeli domů bylo půl sedmý. Převlékli jsme se a pustili jsme si film.
,,Hele nepůjdeme se projít'' řekl Martinus když film skončil.
,,Jasně klidně mužem'' odpověděla jsem.
,,Dobře'' řekl Martinus a ještě šel na záchod.
,,Hele a kdy mu to řekněme'' zeptal se mě Marcus když Martinus odešel.
,,Nevím co teď nemůžeme to dlouho tajit'' odpověděla jsem mu.
,,Dobře tak až budeme venku''
,,Dobře já to nedokážu mu to říct''
,,Neboj jsem s tebou'' řekl mi Marcus a přitáhl si mě blíž a dal mi pusu do vlasů. Když Martinus přišel tak jsme se oblékli a šli jsme. Došli jsme až ke kostelu. Sedlu jsme si na lavičku a Marcus na mě mrknul. Chytli jsme se za ruku.
,,Martinusi my.... my ti musíme něco říct'' řekla jsem.
,,Ano'' řekl s tázavím výrazem.
,,No....'' řekli jsme s Marcusem naráz.
,,Děje se něco'' zeptal se Martinus a v očích se mu objevil strach.
,,No jak to říct jak to jen říct'' řekla jsem. Vůbec jsem nevěděla jak mu to mám říct. Najednou jsem mu prostě všechno řekla prostě to země nějak všechno vyšlo. Marcus do toho vždy něco málo přidal.
,,Jak ste jen mohly'' řekl když jsme mu všechno řekli.
,,Co cože'' řekli jsme udiveně s Marcusem a nechápavě se na sebe podívali.
,,Proč proč vy dva jste se našli a jste spolu šťastný a proč aspoň jednou nemůžu být šťastný já co máte proti Charlotě je to super holka a mám ji rád a nikdy by to co ste mi tady teď řekli neudělala. Ty jsi můj bratr a myslel jsem že nám to budeš přát stejně jak já vám to přeju s Em. A ty jsi má nejlepší kamarádka myslel jsem si že jsi super holka ale tohle jsem od tebe nečekal'' řekl Martinus a byl na odchodu.
,,Ale Martinusi'' za křičela jsem na něj.
Vůbec to nevnímal a šel dál.
,,Martinusi brácho'' za křičel na něj Marcus ale pořád jen jsme viděli jak se rozběhl pryč.
,,No moc dobře to neskončilo'' řekla jsem po chvíli.
,,No to ne myslel jsem že to bude lepší no ale asi ne'' odpověděl mi Marcus. Chvíli jsme tam seděli a přemýšleli nad tím co se teď všechno stalo. Běžet za ním totiž nemělo cenu, protože by nás stejně neposlouchal a ještě víc by nás seřval známé Martinuse. Když jsme přišli domů Martinus tam už byl. Vůbec se s námi nebavil. Šli jsme se vykoupat a šli jsme spát ale Martinus nepřišel. Je asi vážně naštvaný takže s námi asi nehodlá spát pomyslila jsem si a položila si hlavu na Marcusovu hruď. Dnes jsme si ani ne povídali pořád jsme přemýšleli nad tím co se dneska stalo. Po chvíli jsme se ponořili do říše snů.Ráno jsem se probudila v Marcusově objetí. Marcus ještě spal opatrně jsem se vysoukala z jeho silných paží a šla jsem do kuchyně. Všimla jsem si že na pohovce sedí Martinus.
,,Dobré ráno'' řekla jsem mu ale nic neřekl.
,,Co tu děláš tak brzy'' zeptala jsem se ho. Chvíli nic neříkal ale pak nakonec konečně promluvil.
,,Nemohl jsem spát'' odsekl.
,,No jsem na tom stejně'' odpověděla jsme s úsměvem.
,,Hm'' zabručel a nevšímal si mě. Asi je hodně naštvaný ale nechci aby odtuď odletěl naštvaný přeci jen je to můj nejlepší kamarád.Udělala jsem si snídani a sedla si vedle něho. Trochu se odstrčil a já se zase přisunula blíž k němu.
,,Hele k tomu včerejšku'' ani jsem to nedořekla, protože mi skočil do řeči.
,,Ne už se o tom nebudeme bavit. Já to prostě jen nechápu. Proč? To nám to nepřejete nebo proč vy dva jste spolu šťastný tak proč já taky nemůžu být šťastný. Chtěl jsem najít super holku a když jí konečně najdu tak zase vy mi to chcete zkazit.''
,,Ale''
,,Žádné ale proč vždycky jsi mi říkala že chceš abych si našel hodnou holku a já si jí našel a teď jsi proti tomu. Já to prostě jen nechápu.''
,,Ale Martinusi tak to není'' v tom tam najednou vtrhla Emma a za ní i všichni ostatní.Po snídani jsem šla vařit s mamkou oběd. Vůbec jsem se nesoustředila tak se mi připálila omáčka. Byla jsem unavená taky bůh ví v kolik jsem slar spát a taky jsem byla brzo vzhůru a ještě k tomu Martinus. Po obědě jsem si šla lehnout a kupodivu jsem usnula. Když jsem se vzbudila nikdo nebyl doma jen Marcus.
,,Kde jsou všichni'' zeptala jsem se ho.
,,Šli se projít a s Emmou na hřiště''
,,Aha a proč si nešel s nima'' zeptala jsem se ho.
,,No přece tě tu nenechám samotnou'' řekl a šibalsky se na mě usmál. Lehli jsme si oba na gauč a pustili si film. Asi za hodinu všichni přišli. Martinus hned zalezl do pokoje a vůbec nevycházel. Celý den se s námi nebavil. Po večeři si šli kluci balit, protože zítra odlítaj.
,,Půjdeš s námi ven'' zeptali jsme se Martinuse.
,,Ne'' řekl a otočil se.
,,Dobře'' řekla jsem potichu a odešla z pokoje. Oblékli jsme se a šli jsme. Celou cestu jsme si povídali o tom co se stalo ale potom jsme to už neřešili nemělo to cenu. Domů jsme se vrátili okolo půl desátý. Vykoupali jsme se a rovnou si zalezli do postele. Asi do minuty jsme usnula.
ČTEŠ
I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)
FanfictionJmenuji se Ema a je mi 15 let. Bydlím v České Republice. Budu vám vyprávět úplně obyčejný příběh, který se stal úplně obyčejné dívce, která si šla za svým snem. Příběh o tom jak jsem poznala M&M❤