O měsíc později...

161 7 0
                                    

O měsíc později....

Dnes nám začínají prázdniny. Konečně zase dva měsíce neuvidím školu, protože skoro vůbec nebudu doma. Dnes letíme do Norska za klukama a tam budeme týden. Až se vrátíme přespáváme s Leslie u Andrei taky týden. Pak jedeme na chatu k babičce a dědovi a tam jsme čtyři dny. Pak přiletí kluci zase za námi a tady budou taky týden. No a měsíc mám za sebou. Pak hned na začátku srpna jedeme na vodu na čtyři dny a pak jedeme na dovolenou na moravu na týden. No a prazdniny jsou skoro za mnou.

Ráno jsem se nasnídala a umyla jsem se. Zabalila jsem si ještě pár věcí a samozřejmě jsem nemohla zapomenout na kupu sladkostí pro kluky, které jim vozím pokaždé když tam letíme. Asi si říkáte proč tak spechám ale vstávala jsem v deset takže asi tak. Museli jsme co nejdřív vyjet protože o půl třetí nám letí letadlo. Na sebe jsem si vzala něco pohodlného.

Všechno jsme dali do auta a mohli jsme jet

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Všechno jsme dali do auta a mohli jsme jet. Cestou jsem poslouchala písničky. Cestou jsme se stavili na oběd, který jsme si ale nechali zabalit, protože jinak bychom to letadlo vážně nestihli. Když jsme konečně seděli v letadle tak nás už jen letuška poučila co máme dělat a co nemáme dělat a mohli jsme vzlétnout. Dnes bylo krásné počasí takže výhled z letadla byl k nezaplacení.

Když jsme přiletěli na letiště v Norsku tak jsem tam viděla jenom Anne,Erika a Emmu. Šla jsem k nim. Když mě Emma viděla rozběhla se a skočila mi do náručí. Přivítala a objala se s Anne a Erikem.
,,Kde jsou kluci'' zeptala jsem se jich.
,,Oni zůstali doma měli něco na práci'' řekl mi Erik a dál se věnoval mým rodičům. Byla jsem trochu smutná že nepřijeli už na letiště a uvidím je až po hodinové cestě v autě. Nahednou mi ale někdo přikril oči. Zasmála jsem se a otočila jsem se. Stál tam Marcus. Hned jsem ho objala a on mě dlouze políbil.
,,Vážně si myslíš že bych tě tu nechal a pozdravil tě až doma'' řekl šibalským úsměvem. Nic jsem neřekla usmála se a znovu ho objala. Přes jeho rameno jsem viděla jak se k nám blíží Martinus. Obešla jsem Marcuse a běžela k němu. Skočila jsem mu kolem krku a dala mu pusu na tvář. Zřejmě to nečekal ale objetí mi opětoval. Když jsem se od něj odtáhla vyděla jsem že není sám. Vedle něho stála Charlota a probodávala mě pohledem. Je to ta poslední osoba, kterou bych potřebovala vidět.
,,Ahoj'' řekla jsem.
,,Ahoj'' řekla mile, protože by si nemohla dovolit mi odseknout když jsou tu kluci. Viděla jsem jak mě pořád probodává pohledem ona snad žárlí a vadí mi to vůbec ani trochu. Všechny tašky jsme si nanosili do auta a jeli jsme do Trofors. Naštěstí jsme měli každý své sedačky. Martinus s Charlotou byli ve předu a já s Marcusem jsme byli vzadu. Oni dva měli sluchátka v uších a poslouchali písničky. Já jsem si s Marcusem povídala, protože teď jsme si moc nepsali ani nevolali, protože kluci měli turné a neměli na to čas. Vzala jsem mobil a napsala Marcusovi, protože jsem nechtěla aby to slyšeli. Vím že mají sluchátka ale pořád mají jedno ucho ,,volné,, a nechci aby to slyšeli.
Em: Co tady dělá Charlota?
Mac: Než jsme jeli tak s ní byl Martinus venku a nabídl jí jestli by nechtěla jet s námi. Nic nenamítala a rodiče noc moc taky ne tak jela s námi.
Em: Aha no to se divím že noc nenamítala když mě nesnáší.
Mac: No já taky jo a Martinus jí asi řekl to co se stalo když jsme byli u vás.
Em: Vážně to ne
Mac: Jo asi jo ale nějak jí to nepoznamenalo. Martinuse má omotaného kolem prstu.
Em: Chudák.... Hele slib mi že mě s ní nikde nenecháš samotnou.
Mac: Neboj budu pořád s tebou.
Em: Děkuju

,,Jsme doma'' křičel na nás Erik. Všechny tašky jsme odnosili do pokoje a vybalili jsme si jen potřebné věci. Klukům jsem dala asi milion pytlíků s bombónama. Anne dodělávala večeři tak jsem šla prostřít na stůl. Naštěstí tu Charlota s námi na večeři nebude. Večeře byla výborná. Po večeři jsme se řekli že bychom se mohli jít projít.
,,Jdeš s námi'' krok k Marcus na Martinuse.
,,Asi ne za chvíli jdu ven s Charlot'' odpověděl.
,,Aha'' řekl a šli jsme se obléct a obout se. Vydali jsme se na vyhlídku.Je odtamtud krásný výhled na celý Trofors. Seděli jsme tam povídali si vyfotili pár fotek. Bylo asi půl desátý tak jsme si řekli že bychom už mohli jít domů. Ruku v ruce jsme se vydali domů. Kupodivu jsme ty dva nikde nepotkali. Když jsme přišli domů tak jsme se šli hned umýt. Prvně jsem šla já. Hned co jsem vylezla měl Marcus už připravený film a brambůrky. Usmála jsem se na něho. Když se vykoupal zalezli jsme si do postele a pustili si film. Okolo jedenáctý jsme na chodbě slyšeli kroky.
,,Á Martinus se nám vrátil'' řekl ironickým hlasen Marcus. Jen jsme se zasmála.
,,Takhle pozdě teď chodí pořád od tý doby co je s ní'' řekl a přitáhl si mě blíž k sobě. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a dál jsme sledovali film. Když film skončil tak jsme vypnuli notebook a zahrabali se do peřin. Ještě chvíli jsme se na sebe koukali a pak jsme šli spát. Usnula jsem v Marcusově objetí.

I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat