Letíme domů...

161 8 0
                                    

Ráno jsem se probudila v Marcusově objetí. Když jsem otevřela oči viděla jsem nad sebou skloněnou blonďatou hlavu. Vlepil mi krásný ránní polibek.
,,Dobré ráno'' řekl a usmál se na mě.
,,Dobré odpověděla jsem a objala ho. Asi po hodině jsme se konečně vykopali z postele a šli na snídani. Dnes bohužel už letíme domů. Vůbec se mi odtud nechce. Nasnídali jsme se a šli jsme balit. Máme toho docela hodně. Všechno jsme nanosili do auta nebo spíš oni to nosili do auta já jen seděla a koukala na ně jak nosí asi tisíc tašek. Do oběda jsme už nic moc nedělali. Po obědě jsme si připravili všechny věci, převlékli se a mohly jsme vyrazit na cestu.

Cestou jsme si povídali

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Cestou jsme si povídali. Vůbec se mi odtud nechce. Přiletíme domů a rovnou do školy. Když jsme přijeli na letiště tak následovalo zase dlouhé loučení. Oba jsem objala a dala jim pusu na tvář. Marcus mě potom ještě políbil a obejmul mě. Když jsem se od něho musela odtáhnout tak mě hned do objetí vtáhnul Martinus.
,,Děkuju za všechno'' zašeptal mi do ucha.
,,Nemáš zač vždyť jsi můj kamarád to je samozřejmost'' zašeptala jsem mu naspátek a pak jsme se už museli odtáhnout.

,,Konečně doma'' zvolala jsem a padla únavou na postel. Dneska ta cesta byla delší než všechny ostatní. Hned co jsme přijeli jsem se šla vysprchovat a dát si něco k večeři. Pak jsem si zalezla do postele a psala si s klukama a nějakou čirou náhodou jsem u toho usnula.

I'm going after you...[M&M]✔ (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat