14.

388 67 15
                                    

Přesvědčit tátu, aby mě nechal přijet domů později, než je normálně moje večerka, je složitější, než jsem si původně myslela - možná proto, že za a) nikdo nikdy přesně nestanovil mou večerku a za b) jsem nikdy večerku ani nepotřebovala, jelikož nemám žádné kamarády. Táta na mě šokovaně zírá z pohovky, kde se koukal na televizi, když jsem přišla ve čtyři odpoledne ze školy a zeptala se ho, jestli nebude vadit, že se dnes vrátím domů až pozdě v noci. Theo mi nedal žádný přesný čas, a tak jsem se rozhodla, že bude nejlepší počítat s nejhorší možnou variantou - že se ten náš výlet za jeho děsivou emo kamarádkou protáhne.

 ,,Ty chceš jít ven? V noci?" zeptá se táta a posune si na nose brýle, jelikož mu sjíždějí, jak na mě vytahuje obočí.

 Založím si ruce na hrudi a opřu se o futra. ,,Jo."

 ,,Je čtvrtek," připomene mi, jako bych to snad nevěděla. ,,Zítra je škola."

 ,,Já vím."

 ,,A kam to jdeš?"

 Polknu a podívám se na svoje nohy. Minimálně o tři roky starší kluk, který se právě přistěhoval a o kterém nevím vůbec nic, mě chce vzít bůh ví kam za nějakou arogantní a strašidelnou holkou, tati, v pohodě, ne?

 ,,Ven," řeknu vyhýbavě. ,,S kamarády."

 ,,S kamarády?" Táta už na mě asi oči víc kulit ani nemůže. 

 ,,Má rande se svým novým klukem." Devon se objeví za mnou a zašeptá mi ta slova do obličeje, načež se s úšklebkem protáhne kolem mě a svalí se vedle tátu na pohovku. Spustím ruce a přestanu se opírat o futra. Když se Devon natahuje pro sušenku na stole, já i táta ho pozorujeme.

 ,,S jakým klukem?" chce táta vědět a podívá se mým směrem.

 ,,S žádným!" jeknu a přimhouřím na Devona oči. ,,Není to můj kluk. Věř tomu nebo ne, lidé opačného pohlaví spolu můžou mluvit, aniž by skončili za fotbalovou tribunou a oblizovali se."

 Devon si uchechtne a přežvýkne sušenku. ,,To sotva."

 ,,O čem to tvá sestra mluví?" zeptá se táta obezřetně a podívá se na Devona, který se při zmínce o oblizování za tribunou tváří až moc samolibě. Aby taky ne, když tam vystřídal polovinu roztleskávaček. Devon pokrčí rameny a táta se podívá na mě. ,,A o čem to mluví tvůj bratr?"

 U mě taktika pokrčení ramen nezabere, tak si povzdechnu. ,,Jedu s Theem Rileym. Na... vyjížďku," plácnu a potlačím chuť omlátit si hlavu o zeď. ,,Theo je ten kluk, co se přistěhoval."

 Táta vypadá, jako by mu poprvé za tenhle rozhovor něco dávalo smysl. Trochu se uvolní. ,,Jo, o tom jsi mluvila včera, že?"

 Devon si nacpe do pusy další sušenku a zakmitá na mě obočím. ,,Tak tys o něm včera mluvila, ségra? Už jsi do něj šíleně zabouchlá?"

 Sjedu ho příkrým pohledem. ,,Zajímavý, žes takhle výřečnej nebyl, když jsi ho dneska potkal, brácho," zpražím ho.

 ,,Tys ho potkal?" zeptá se táta Devona a vypadá zaujatě. ,,A jakej byl?"

 Nemůžu uvěřit svým uším. ,,Tati!" jeknu pobouřeně.

 ,,Vysokej," pokrčí Devon rameny, jako bych ani neexistovala, ,,dost hubenej. Křenil se, jako by jel na drogách." 

 ,,On nefetuje!" vykřiknu a tím si konečně vysloužím jejich pozornost. Trucovitě se zamračím. ,,Můžeš přestat dělat, jako bych se bavila s nějakýma magorama?"

Ona a jáKde žijí příběhy. Začni objevovat