Zlatý klíč aneb Bertova cesta za pokladem

38. kapitola

Les byl hustý a ani zdaleka nebyl vidět jeho okraj. Po několika hodinách cesty ale trochu prořídl a mimo smrků a jedlí se začaly objevovat i břízy a duby, v jejichž korunách tiše ševelil vítr. Naštěstí už se nekonal žádný střet s velkými raky ani s jinou havětí, dokonce kolem občas proběhla tmavě hnědá veverka.

Když už byl večer a nastávala tma, Nello, Neadle i Gelmond byli na vážkách, kde budou té noci spát. Les byl totiž už dost v rovině a navíc ne tak hustý. Pořád bylo ale k jakémukoliv okraji daleko, a tak se rozhodli, že si zkrátka ustelou mezi stromy a budou pozorně hlídat.

Zanedlouho začaly teskně houkat sovy. Chleba byl již gumový, a tak si Tomáš s Bertrandem nespravili náladu už ani dobrým jídlem. Kus tvrdého sýra chutnal ovšem pořád výtečně.

„Neadle," zeptal se Tomáš, „jak dlouho bude ještě cesta trvat?"

„No," zamyslel se Neadle, „Hádám, že nejvíce tři dny, snad ne víc."

„A... Jak se vlastně dostaneme na Zhugar-roi, když je to ostrov?" zajímal se Tom.

„Víš, podle dávných zvěstí by na ostrov mělo vést několik mostů."

Tomáše to uklidnilo jenom trošku, ale byl rád, že v rozbouřeném moři nebude muset plavat.

„Už abychom toho Taragina zabili," povzdechl si.

Vtom se ale zpod kořenů vyvalila hromada kouře. Několik stromů začalo hořet pronikavým plamenem. Všichni se vyděsili, co se to stalo, a začali panikařit.

„Už nikdy to jméno nevyslovuj!" zakřičel rozzuřeně Neadle.

Všichni okamžitě popadli všechny své věci. Dali se na rychlý útěk.

„Už zase musíme utíkat," zahřměl Tomáš.

„Vždyť si za to můžeš sám, hlupáku!" vyjel na něj Bertrand.

Všichni rychle prchali, a tak už byli od ohně daleko. Požár se ale rychle rozšiřoval. Po nebi se valil velký oblak kouře a ptáci odlétali pryč.

„Zatracený vesničan," zaklel Gelmond a chvátal o své holi, „jak ho jen mohlo napadnout vyslovit to prokleté jméno?"

Všichni spěchali pryč, i když už zvolnili tempo.

„Tohle přiláká celou zhugarskou armádu!" vykřikl Nello.

„Zvlášť jestli budeš takhle křičet," pronesl s křivým úsměvem Gelmond.