Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]

Chapter thirty-six Our Little Bean

Kass
,, Slib mi, že to nikomu neřekneš," řekla jsem směrem k Adrianovi, který řídil a já pořád pozorovala fotku fazolky uvnitř mě. ,, Řekneš o tom Zachovi?“ zeptal se a já se na chvíli zamračila. ,, Není to to,“ řekla jsem. ,, Dobře, tak fazolka?“ zeptal se se smíchem. ,, Hele! Furt je to lepší než to!“ řekla jsem a jemně ho bouchla do ramene. ,, Odpovíš mi už?“ zeptal se. ,, Řeknu mu to, ale musím si pořádně promyslet jak,“ řekla jsem popravdě. Bála jsem se jeho reakce, ale musel to vědět. Nevěděla jsem ani to jestli mi bude věřit, ale s tou fotkou by mohl. ,, Sydney už to ví a Freya s Johnem se se mnou stejně nebaví,“ řekl Adrian a začal s vytahováním krabičky. ,, Děkuji Adriane,“ poděkovala jsem mu, ale věděla jsem, že obyčejné děkuji za vše, co pro mě udělal. ,, Pro tebe cokoliv Kass, to přeci víš,“ řekl a s úsměvem se na mě podíval a pak znovu upřel pohled na vozovku. ,, Myslím, že kouření v mé přítomnosti budeš muset omezit,“ řekla jsem opatrně a on přestal s vytahováním krabičky. ,, To se dá taky zvládnout,“ řekl s malým úsměvem. ,, Opravdu?“ zeptala jsem se udiveně. ,, Ano, hlavně ať to malé je zdravé. A kvůli kouření se s tebou nepřestanu na devět měsíců stýkat,“ řekl mi a já se trochu usmála. Byl to úžasný kamarád. ,, Hlavně, ať to dopadne dobře,“ řekl jen a povzbudivě se usmál.

,, Myslíš, že to zvládnu?“ zeptala jsem se Adriana, když pomalu parkoval auto. ,, Ano, myslím, že to zvládneš. A navíc třeba bude Zach rád, třeba bude chtít mimčo,“ řekl mi Adrian. ,, Díky,“ řekla jsem asi po padesáté. ,, Už mi neděkuj,“ řekl se smíchem. ,, Promiň,“ řekla jsem posmutněle, neboť jsem byla nervózní. ,, Pojď sem,“ řekl Adrian a přitáhl si mě do uklidňujícího objetí. ,, Jestli to dopadne špatně, víš kde mě najdeš,“ řekl mi a já jsem přikývla. Nastal čas říct Zachovi o malé fazolce.

Adrian
Že Kass čeká dítě, je něco úžasného. Sám jsem byl pořád v šoku, že budu strejda. Chápete to? Já budu strejda. Jestli ji Zach opustí, zhroutí se a zůstane na dítě sama. Je samozřejmostí, že já a Sydney ji pomůžeme, ale to samé nemůžeme říct o Johnovi a Freye. Změnili se a hodně, jenže problémem je, že Kass to nevidí. Třeba si to jednou uvědomí. Snad.
S výdechem jsem vkročil do svého pokoje, kde pořád byla Sydney, což mě udivovalo. ,, Myslel jsem, že budeš už pryč,“ řekl jsem. ,, Vadí, že jsem na tebe počkala?“ zeptala se a vstala z mé postele. ,, Akorát jsem si lehla pokud nevadí,“ dodala ještě a já jsem jen zakroutil hlavou. ,, Nevadí,“ řekl jsem jen a sedl si na gauč. Sydney si sedla vedle mě a stočila svůj pohled ke mně. ,, Tak o co šlo?“ zeptala se mě. ,, Budu strejda a ty teta,“ odpověděl jsem překvapeně a Sydney se mi vrhla okolo krku, což dopadlo tak, že jsem se neudržel v sedě a dopadnul jsem na záda a Sydney na mě. ,, Eh, promiň. Já mám jen radost. Mám ráda děti,“ řekla a snažila se odtáhnout. Já jsem jí bohužel nijak nepomohl, protože jsem vnímal jen její auru, která se při mém dotyku změnila a potom jen ten elektrický proud, který jsem nikdy nezažil. Když jsem se vzpamatoval dál jsem jednu ruku na její záda a druhou se znovu i sní vytáhl do sedu. ,, Nic se nestalo,“ řekl jsem nervózně. ,, Dobře,“ řekla a pak si trochu odsedla. ,, Takže opravdu čeká dítě?“ zeptala se mě po chvíli trapného ticha. ,, Přesně tak,“ řekl jsem. Teď už jen čekat co na to řekne Zach.

Zach
Dveře se otevřely a do pokoje se konečně vrátila Kass. ,, Všechno v pohodě?“ zeptal jsem se jí, když si sundávala koženou bundu a pak šla ke mně do postele. Odložil jsem knihu a hned jak si lehla, přitáhl jsem si jí blíž. Miloval jsem být v její blízkosti. ,, Všechno v pořádku,“ odpověděla mi po nějaké době. Celý den byla jiná, než ostatní dny a já pořád netušil z čeho to bude. Chtěl jsem jí pomoct, jakkoliv, ale i tak jsem se musel dívat, jak celý den trpí u záchodu. Leželi jsme nikdo nic neříkal, každý byl zamořený do svých myšlenek. ,, Vzala sis ty prášky?“ zeptal jsem se jí, ovšem odpovědi se mi nedostalo. Byla ponořená až moc. ,, Kass?“ zkusil jsem, ale pořád nic. Drknul jsem do ní a ona se konečně probudila. ,, Promiň, říkal si něco?“ zeptala se. ,, Ptal jsem se na ty léky,“ řekl jsem jí a svojí ruku jí dal do vlasů. ,, Co s nimi?“ zeptala se a já se zamračil. ,, Co se to s tebou děje?“ zeptal jsem se. ,, Nic, promiň musím si odskočit,“ řekla a zvedla se s tím, že odejde do koupelny. Nestihl jsem jí jakkoliv zastavit a tak jsem viděl jen jak zavírá dveře a mizí v koupelně.

Kass
Jak mu to teda řeknu? Co když mě vyhodí? Co když odejde? Co když mě donutí, abych to malé ztratila? Co když si bude myslet, že není jeho? To byli všechny moje myšlenky ohledně Zacha. Bude po mě, nebo po Zachovi? Nebo po obou? Kousek Zacha, kousek mě. Bude taky hybrid? Co kdybych nebyla sama? Bude to holka nebo kluk? Musím jim vymyslet jméno. A tohle byly moje myšlenky ohledně fazolky. Najednou do mě někdo drknul a já jsem se probudila ze svých myšlenek. ,, Promiň, říkal si něco?“ zeptala jsme se Zacha, neboť jsem o posledních pár minut nevěděla nic. ,, Ptal jsem se na ty léky,“ řekl a já se zamračila. Žádné jsem si nekoupila, jela jsem jen pro těhotenský test. ,, Co s nimi?“ zeptala jsem se v očekávání, že mi to vysvětlí ovšem musel položit ještě blbější otázku. ,, Co se s tebou děje?“ přesně ta blbá otázka. Měla jsem sto chutí na něj zakřičet, že ve mě roste jeho dítě, ale musela jsem mu to říct normálně. ,, Nic, promiň, musím si odskočit,“ řekla jsem a hned se zvedla a odešla do koupelny. Chtěla jsem se uklidnit sprchou, takže jsem si pomalu sundávala věci. Nejdříve jsem si sundala šedivou mikinu a pak volné triko. Stála jsem před zrcadlem jen v černých džínách a v podprsence. Dívala jsem se na své břicho a sama jsem si všimla, že je opravdu vypouklé. Bezmyšlenkovitě jsem si na něj položila své ruce a trochu jsem se usmála. ,, Kass?" Zavolal Zach, a než jsem stihla cokoliv říct vkročil do koupelny a podíval se na mě, jak mám ruce na svém bříšku, kde rostla fazolka. ,, Musím ti něco říct,“ řekla jsem a pomalu jsem vytáhla fotku ultrazvuku z kalhot. ,, Tohle je moje fazolka. Fazolka uvnitř mě. A taky...,“ zastavila jsem se v řeči a přistoupila blíž k němu i s fotkou. ,, A taky to je tvoje fazolka. Zachu, já-já jsem těhotná,“ řekla jsem klepavým hlasem a ukázala mu fotku. Zach poslouchal každé slovo, které jsem řekla, a když jsem mu ukázala fotku opatrně si jí vzal do ruky. ,, To malé, je tvoje a moje, ovšem pokud děti nechceš, i tak si ho nechám,“ řekla jsem. ,, Pochopím, když mě opustíš,“ řekla jsem vše co jsem chtěla, ale Zach nic neřekl. Začala jsem být nervózní z toho jak byl potichu. ,, Prosím řekni něco,“ řekla jsem zoufale a setřela si slzu, která mi stekla po tváři. ,, Já budu táta?“ zeptal se najednou. ,, Pokud chceš, a pokud mi veríš, že je tvoje,“ řekla jsem. Najednou Zach položil fotku k umyvadlu a udělal něco, co jsem nečekala. Klekl si přede mě a přitáhl si mě k sobě. Hlavu měl v úrovni mého bříška a z jeho očí tekly slzy. ,, Samozřejmě, že chci být tátou. Protože ty budeš úžasnou mámou a navíc, chci děti, chci jich spoustu a navíc hlavně s tebou. Miluju tě tak moc a svoje děti budu taky milovat. Hlavně ať jsou s tebou,“ řekl a pak mi dal několik polibků a bříško, kde rostla naše malá fazolka. Už to nebyla jen moje, byla naše.
################################
Ahoj! Hádejte co! Budeme mít šťastnou rodinku... Kdo je rád?❤
Byl čas, i nálada, udělalo se mi celkem líp, ale pořád mi je špatně :/. Jinak celkové dojmy? Potěšení? Zklamaní? Co si myslíte o Adrianovi? Je to skvelý kamarád?
Fazolka, je dobré pojmenování, pro drobečka v břiše že? :D
So, nechám své kecy kecama a Adios!
Lovuju vás
Vaše
#Bee#