Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]

Chapter Eight - ,,Tady má cesta končí Kass."

V minulé kapitole:
„ Ale, co?" zeptala se mě dívka, které musel být tak dvanáct. Rozhlédla jsem se po celé jeho rodině. Dívali se na mě s nadějí, že se tu objeví, ale opak byl pravdou. Nadechla jsem se a připravila se na reakci celé rodiny: „ Ze Zacha se stal Temný."
###
Diana, jeho matka se chytla a srdce a kdybych ji včas nechytila už by byla na zemi v bezvědomí. Malá dívka si uvědomila, že tohle už zábava nebude a další dvě starší dívky začali brečet. Pomalu jsem nechala Dianu posadit na gauč k ostatním. Dívky hned přiběhli k matce a i se slzami jí objali. ,, Co na to řekne Sonya? Se Zachem toho zažila nejvíce," řekla Diana a já nevěděla kdo je Sonya. Možná jeho přítelkyně? Ale to by si nezačal nic se mnou. ,, Je mi to líto," řekla jsem a sklopila pohled. ,,Zítra uděláme rozloučení," řekla Diana a vstala z gauče. ,, Nesmíme být smutní, pojďte bude večeře," řekla a dívky začali kývat hlavou na souhlas. Všechny dívky vstali a odešli zřejmě do jídelny. Já a Sydney jsme zůstali v obýváku, tedy do doby, než se Diana zastavila a podívala se na nás. ,, Vy taky, přeci nebudete o hladu," řekla a poté odešla za svými dcerami. Podívala jsem se na Sydney a ta s pokrčením ramen mi pomohla dojít až do jídelny. Když jsme přišli do jídelny všude běhali dívky s talíři a s jídlem. Chtěla jsem jim pomoct, ale Diana mě zastavila. ,, Ty se opovaž něco dělat, ještě jsi slabá," řekla a zatlačila mi na rameno, abych se nezvedla ze židle. Dívky, u kterých neznám ani jejich jména začali nosit misky s jídlem. Po chvíli už všichni seděli na svých místech a začali si pomalu podávat misky. Najednou se ozvalo bouchnutí dveří. ,, Jsme tu!“ zakřičel někdo a Diana se zastavila v pohybu. ,, Jste doma přesně na oběd! Pojďte do jídelny!“ zakřičela Diana a po chvíli se ozvalo vrzání prken. Hned na to do jídelny přišla vysoká žena, které bylo okolo dvaceti let. Měla tmavě hnědé vlasy, které byli skoro černé. Postavu měla taky skvělou. Hubená a dlouhá. Za její pravou ruku se držel malý chlapeček, kterému muselo být tak tři roky. Moc jsem ho neviděla, neboť se stydlivě schovával za nohou té ženy. ,, Vidím, že už si vzhůru,“ řekla a poté vzala malého chlapečka do náruče, aby se sním mohla posadit. Když jsem viděla toho malého chlapečka, úsměv mi opadl. Myslela jsem, že jsem viděla malého Zacha. Tak moc se mu podobal. ,, Tak řekni mi, co hledáš v Rusku?“ začala mi pokládat otázky tak vysoká žena. ,, Někoho hledám,“ řekla jsem. ,, Odkud si?“ ptala se dál. ,, Z Ameriky,“ řekla jsem jen. ,, Vážně? Tam je teď můj bratr. Musí najít nějakou princeznu. Dokonce ji lituju, musí být s ní strávit jeho čas. On nemá rád namyšlené lidi,“ řekla. ,, Vy víte o princezně?“ zeptala jsem se. ,, Ano, bohužel to bude naše budoucí královna,“ řekla. ,, Jak je to možné?“ zeptala jsem se. Neměla jsem ráda svojí zvědavost, někdy to dožene k něčemu, co nechci vědět. ,, Jsou dvě království, ale to asi víš. No bohužel království v Austrálii je menší než to ve Francii, takže my budeme mít namyšlenou princeznu,“ řekla a nabrala si jídlo na vidličku. Byla jsem naštvaná. Nic o mně nevěděla a říká, že jsem namyšlená. ,, Co když nechce na trůn?“ zeptala jsem se a ona se začala strašně smát. ,, Myslíš si, že zrovna královská krev nechá všechny země svobodné?“ smála se a mě pohlcovalo více vzteku. ,, Ano,“ odpověděla jsem prostě. Žena se zastavila ve smíchu a podívala se na mě podezíravým pohledem. ,, Kdo vůbec jsi?“ zeptala se. Už jsem jí chtěla naschvál říct mé jméno, ale pod stolem mě někdo kopl do nohy. Podívala jsem se na Sydney a ta jen zakroutila hlavou. Jen jsem si povzdechla a zase se podívala na tu ženu. ,, Sandra Brown,“ řekla jsem první falešné jméno, co mě napadlo. ,, Já jsem Sonya a můj syn je Nikolaj,“ řekla Sonya. ,, Já jsem Katarina,“ zamávala na mě dívka, které muselo být tak šestnáct. ,, A já jsem Natalie,“ řekla ta nejmladší, kterou jsem typovala na desetiletou. Otázky konečně ustaly a už bylo slyšet jen bouchání příborů o talíře. Zrovna jsem v puse přežvykovala kousek masa, když jsem si všimla jak se tam nejmladší dívka, Natalie, dívá na mě. ,, Takže jste se s bratrem milovali?“ vyšlo najednou z Natalie a mě zaskočilo, stejně jako Sonye. ,, Cože?!“ vykřikla. ,, Neptala si se, jestli tvého bratra znám,“ řekla jsem Sonye a podívala se na Natalie. ,, Tvého bratra jsem milovala celým svým srdcem. A on mě také. Dokázal pro mě udělat cokoliv,“ řekla jsem a pevně držela slzy, tam kde měly být. ,, Proč říkáš minulý čas?“ zeptala se Sonya. Bylo poznat, že je i stejně tvrdohlavá jako Zach a oba dva si nedají pokoj s otázkami. Zastavila jsem se ve žvýkání a podívala se na Dianu, která pomalu kývla. ,, Tvému bratrovi se stala nehoda,“ řekla jsem. A ona se na mě vyděšeně podívala. ,, Nejdříve vstal z mrtvých, ale teď po velkém boji s pánem zla, Zacha odvedla skupina Temných,“ řekla jsem a ona úplně ztuhla. Bála jsem se, že přestala dýchat, ale když se po chvíli trhavě nadechla pochopila jsem, že se to snaží probrat. ,, Jak vstal z mrtvých?“ zeptala se. ,, Zachránila jsem ho,“ řekla jsem. ,, A teď je mrtvý. Proboha můj jediný bratr je mrtvý,“ řekla a poté dostala hysterický záchvat. Vypadalo to, že se dusí a její sestry s matkou se jí snažili utěšit. Podívala jsem se na Sydney a ta jen kývla hlavou, ať jí následuji. Šla jsem za ní, dokud jsme se neobjevili v pokoji, ve kterém jsem se probudila. Sydney pomalu zavřela dveře a poté se na mě otočila. ,, Musela si to říct, kdyby žily ve lži, bylo by to horší,“ řekla, neboť si všimla, že mi utekla jedna slza. Nebylo to kvůli nim, co byli dole, ale kvůli mě. Zase jsem si dovolila na něj myslet a dnes až moc. Znovu jsem měla plnou hlavu toho dobrého co jsme zažili. ,, Musíme odejít. Musíme hledat dál,“ řekla jsem. ,, Na to jsi teď sama,“ řekla Sydney, kterou jsem ani trochu nepochopila. ,, O čem to mluvíš?“ zeptala jsem se nechápavě. ,, Posílají mě jinam. Pomohla jsem ti najít jeho rodinu a to je vše, co jsem pro tebe mohla udělat,“ řekla, ale já ji pořád nechápala. Když poznala můj pohled nadechla se a řekla: ,, Tady má cesta končí Kass.“
################################
Ahooj!
Jsem zpátky a se mnou další kapitola.
Znáte ten pocit, když píšete na nějakém místě, kde není WiFi, máte okolo šest set slov a pak přijdete domů, kde je WiFi otevřete Wattpad a najednou to napsaný je pryč? :D
Už se mi to stalo po několikáté, takže jsem se rozhodla to screenovat :D
Co si myslíte o kapitole?
Lovuji vás
Vaše
#Bee#