Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]

Chapter thirty-three I don 't want to be queen 1/2 (Their Regina)

Zach
Sám se pořád divím, že farář dovolil, aby jsme tu uspořádali večírek. Samozřejmě byl malý, úsporný, hlavně, že jsme tu byli všichni. „ Myslíš, že jí to Amélie nepoví?" řekl mi Adrian, který se najednou objevil vedle mě. Něco mi říká, že ke Kass cítí víc než přátelství, s že dokonce mezi nimi něco bylo. „ Doufám, že ne," řekl jsem. „ Chtěl jsem s tebou mluvit," řekl a když jsem stočil na něj pohled už držel skleničku s alkoholem.

„ O čem?" zeptal jsem se na rovinu. „ O Kass přeci," řekl jen a skleničku vypil na ex. „No?" řekl jsem, aby to dál rozvedl. „ Jestli si myslíš, že ti zakážu se s ní bavit, jsi na omylu. Nezakážu ti to, protože vím, co pro ní znamenáš, co jsi pro ni udělal. Byl jsi tu pro ni víc než ostatní. A navíc nevěřím ničemu, co se o tobě říká. Dělám si obrázky lidí sám," řekl jsem popravdě. Opravdu jsem to myslel vážně. Ani jednomu drbu jsem nevěřil a mojí Kassie pomohl opravdu hodně. Hledal pro ni způsob jak mě zachránit a při tom si ji mohl nechat pro sebe. „ Tím pádem asi díky," řekl a nahodil přemýšlivý výraz. „ Kass pro mě znamená hodně. Zachránila mi život. Obětoval jsem ho pro ni. Bylo mi jedno, že bych zemřel, udělal jsem dobrou věc pro ni. Býval jsem sobecký, ale ona mě změnila. Nechci jí ztratit a vím, že když jsi tu ty, bude s tebou. Nebudu vám ve vztahu překážet, jsem rád, že je šťastná," řekl Adrian s upřímným úsměvem. Víte, jak si dělám obrázky sám? Adrian se mi už teď zdál v pohodě. „ Ticho už jde," řekla Freya a John mávnutím ruky schoval nás a všechno co tu bylo. Starší dveře se pomalu otevřely a já zahlédl Kass. Viděl jsem jí dnes ráno, ale i tak mi dnes chyběla. Byla nádherná a jen celá moje. Tolik jsem jí miloval a sám jsem si uvědomil, že ji už nesmím ztratit. Podíval jsem se na Adriana, který se usmíval, ale pak se najednou zamračil. „ Co se děje?" zeptal jsem se ho okamžitě, protože mi říkalo něco, že jde o Kass. „ Nic, jen se její aura změnila. Byla normální modrá, jako každá jiná. Snad chápeš proč, ale najednou se změnila a je žlutočervená," řekl a teď jsem se zamračil já. „ Je to něco zlého? A co znamená ta barva?" zeptal jsem se. Mojí Kassie se už nesmělo nic stát. „ To nevím, ale určitě to zjistím," řekl. „ Teď!" řekla Freya. „ Všechno nejlepší!" řekli jsme všichni sborově a John zase vše zviditelnil. Spousta pití, světlo v podobě svíček a lampionů a spousta jídla s hudbou. Měli jsme dokonce malý dort, na kterém bylo číslo dvacet. Kass se zatvářila překvapeně zmateně, ale když si všechno uvědomila bylo na ní vidět jen štěstí a láska, která patřila nám.

Kass

Večírek se rozjel v plném proudu a já byla po dlouhé době šťastná. Byli tu všichni, koho jsem tu chtěla mít. John, Freya, Amélie, Sydney, Adrian a Zach. „ Konečně dvacet, že?" ozvalo se u mého ucha a já se s úsměvem otočila. „ Všechno nejlepší," řekl mi Adrian a dal mi nějaký přehrávač. „ Jsou tam všechny písničky od The Script," řekl a já se šťastně usmála. Byla to jeho oblíbená skupina, jednou mi pustil jejich písničky a já si je okamžitě zamilovala. „ Děkuji!" řekla jsem a ihned si ho přitáhla do objetí. „ Měla by si vědět, že tě mám rád," řekl najednou a já se odtáhla. „ Jako kamarádu, vím, že budeš se Zachem a chápu to," řekl hned a já nasadila křivý úsměv. „ Ale toho, co se mezi námi stalo, nelituji," řekl. „ Já taky ne," řekla jsem bez rozmýšlení. „ Potřebovala bych s něčím pomoct," řekla jsem nahlas, protože se to týkalo všech. „ Asi začnu tím, že potřebuju do světa duší," řekla jsem a stočila pohled na Amélii. „ Dobře vezmu tě tam," řekla a pomalu plula ke mně. „ Ostatní nás musí dovézt do Francie," řekla jsem. Moc dobře si pamatuji, že královský dvůr je ve Francii a já tam potřebuji. „ Neptejte se proč, všechno vám řeknu, až se vrátím," řekla jsem a Zach šel hned ke mně. „ Buď opatrná," řekl. „ Budu," odpověděla jsem mu s malým úsměvem. „ Můžeme?" zeptala se Amélie. „ Miluji tě," řekla jsem a ještě než jsem odešla do světa duší, jsem ho políbila.

Andrisie
Klasický hluboký nádech před mým probuzením. „ Jsi v pořádku?" zeptala se mě Amélie v ozvěně. „ Jsem," řekla jsem a vstala ze země, která byla modrá jako všechno ostatní. „ Flagmane!" zavolala jsem na čaroděje a než jsem se nadála, byla jsem ve chrámu duší. „ Co tu hledáš veličenstvo?" zeptal se zamračeně. „ Potřebuji říct něco lidu. Lidu, který žije tady," řekla jsem. „ Jak si veličenstvo přeje," řekl jen a přemístil mě znovu ven a nějakou vyvýšenou plošinu. „ Královna živých i mrtvých vám chce něco říct!" zavolala jsem hlasitě a všichni se otočili. Sledovala mě každá duše, která tu byla. Staří lidé, mladíci a dokonce děti. „ Možná jsem Regina vivorum et mortuorum, ale není to, co bych chtěla!" zavolala jsem a všichni si začali šeptat. „ Jsem vaše královna! To ano, ale já nechci vládnout, nechci být jako moji rodiče!" řekla jsem a při vzpomínce na ně mi stekla slza. „ Mám toho hodně před sebou! Chci dokončit svojí školu! Být se svými přáteli se svojí láskou, kterou jsem vrátila zpět!" pokračovala jsem ve svém proslovu, který jsem trénovala dost dlouho. Nadešel čas to všem oznámit. „ Zachránila jsem ho! Byl Temný, ale teď je normální, jsem po dlouhé době šťastná!" nadechla jsem se. „ Zabila jsem pána zla, zabila jsem svého přítele, hledala jsem Zacha až do Ruska, měla jsem těžký život a teď nejsem připravená kralovat, Nikdy nebudu připravená mít to velké břímě. Dokonce dvojnásobné břímě!" řekla jsem a sledovala všechny duše, kteří pozorně naslouchali. „ Váš čaroděj mi otevřel nějakou moc, pořád nevím jakou, ale jestli to bylo jen modré oko budiž!" řekla jsem. „ Jak jsem řekla. Měla jsem a pořád mám těžký život, ale i když je těžký pořád je můj a do mého života nepatří kralování," to byl můj konečný proslov, tedy až na jednu věc. „ Jako vaše královna se vzdávám kralování a vy máte svobodu! Já totiž být královna nechci!" řekla jsem odhodlaně. Všichni zalapali po dechu a pak udělali něco, co jsem nečekala. „ Regina vivorum et mortuorum!" zavolali a všichni přede mnou poklekli, i když jsem nebyla jejich královna. Duše mi začali věřit a pořád mě obdivovali, i když jsem jim dala svobodu, pořád jsem byla jejich Regina.
################################
Kuk, hehe :D.
Tato kapitola je věnována... user52691695, za co? Jako vždy skvělá podpora! :3 už nevím co mám k těm věnováním psát, jste prostě nejlepší. A dál... Názory? Dojmy? Pocity? To myslím, že je to samé, sama nevím :D. A jinak, nějaká ta informace, tedy vlastně dvě...
1. Už jen třináct kapitol :/
2. Založila jsem ji Facebook účet, který slouží pro Wattpad a lidi z něj, takže kdo by chtěl si se mnou psát mé jméno je BeeBee Neřeš, takže si mě můžete přidat. Vaše soukromí atd je u mě v bezpečí, snad chápete :D tady máte pro jistotu i stránku mého profilu :D: https://m.facebook.com/michaela.badovska.5?ref=bookmarks
To by bylo vše. Moment! Kdo má taky rád The script? Miluju je ♥
So, nechám své kecy kecama a Adios!
Lovuju vás
Vaše
#Bee#