XXVII. Flashback

3.5K 311 20
                                    

Moudří (nebo spíš ti, co mě sledují na ig (EliKundrlikova btw. můžete mi tam hodit sledování *mrk,mrk*)) již vědí, že mám Stuiho zpátky. WUHUU fanfáry. Eli is back! ♥ Což znamená, že tu pro vás mám novou kapitolu a tentokrát zas a znovu flashback. Řeknu vám, že se máte na co těšit. Následující kapitoly, jsou pěkně nabitý! Tak enjoy! ♥

„Vaše Výsosti, přichází její Veličenstvo královna," ohlásila mi Calissa. Zvedla jsem se z postele, kde jsem si v tureckém sedu četla a přikývla. Bylo to více než neobvyklé. Matka mě moc často nenavštěvovala, ne od té doby, co jsem překročila hranici deseti let. Když jsem byla malá, tak se občas zastavila, ale nyní v mých 15 letech? Chodila sem pouze, když potřebovala něco probrat či vyřešit. Někdy mi přišlo, že chodí kontrolovat, jestli mě už třeba mé schopnosti neopustily.

„Rosselo," kývla na mě matka s úsměvem, který nasazovala jen ve výjimečných případech. Převzala si od Calissy klíč a vešla ke mně do cely.

„Matko," opětovala jsem jí kývnutí a znovu si sedla. Na nějakou etiketu jsem jí kašlala. Když mě zavolali nahoru chovala jsem se jako slušná princezna, ale tady dole? Zde je mé království. Sedla si ke stolu, který byl diagonálně od mé postele a chvíli mě jen pozorovala. Nervózně jsem se ošila.

„Will tě navštěvuje velmi často." Neptala se, konstatovala, ale přesto jsem jí přikývla.

„Ten chlapec bude dobrý král, je loajální, má to v hlavě srovnané a snaží se dělat, co je správné," zvedla ze stolu kartáč a pohrávala si s ním.

„Ano, to bude," souhlasila jsem. Nechápala jsem kam tím míří. Vždycky jsem věděla, že Will bude jednou dobrý král, on se proto narodil.

„Přemýšlela jsi někdy o tom, co bude dál? Až se William ožení s Mirabeth a spolu převezmou trůn?" Zvedla se a přešla ke skříni ve které seděla Caylie a mnoho knih. Pozorovala jsem každý její pohyb a v hlavě mi šrotovalo, jak jsem přemýšlela, co řekne jako další.

„Nijak zvlášť," odpověděla jsem upřímně. Věděla jsem, že jejich svatba se pomalu blíží, ale s tím jsem se už dávno smířila. Nejdříve jsem se bála, co udělá Mir až bude královnou, jestli mě nenechá popravit nebo něco podobného, ale zároveň jsem věděla, že to Will nedovolí.

„Propustí tě z této cely, sice mi to neřekl do očí, ale předpokládám, že se to stane a ty... ty si poté musíš najít manžela Rosselo. Nemůžeš tu žít navěky pod ochranou Williama, musíš si založit vlastní rodinu a žít hodně daleko odsud," dívala se na mě pohledem, který jsem se nemohla rozhodnout, zda je starostlivý nebo panovačný. Můj výraz byl však zcela jasný. Zamračila jsem se na ní a zvedla se.

„Jak si mám najít manžela, když jste všude rozhlásili, že jsem zkáza? Matko, mě si nikdy nikdo nevezme," odporovala jsem jí se založenýma rukama na prsou. Toto jsem si uvědomila už dříve. Neměla jsem naději na svůj šťastný konec. Na prince z pohádky, co mě přijde zachránit před zlým netvorem, protože já byla ten netvor.

„Will ti nějakého určitě sežene," pokrčila rameny a vrátila panenku zpět do poličky. Protočila jsem očima. Toto mi ani nestálo za odpověď. Aby mi sehnal nějakého manžela musel by ho jako král přinutit. A mít rodinu s někým, kdo se mě bude bát? To radši žádnou.

„Víš, moc rozhovorů, jako matka s dcerou jsme spolu neměly. Nedívej se na mě tak, já vím, že je to hlavně moje vina, ale to tu nechci rozebírat. Chci ti teď dát jen jednu radu do života holčičko moje. Rodina je to nejdůležitější na to vždycky pamatuj. I když se všechno rozpadne, tak stojí za to žít, pokud máš rodinu. Udělala jsem v životě mnoho chyb a pokud si budeš pamatovat toto, tak se jich ty třeba vyvaruješ," sdělila mi s důrazným pohledem. Mé zamračení se jen prohloubilo. Udělala spoustu chyb?

„Já bych svou dceru nikdy nezavřela matko. I kdyby měla zničit celou planetu. Snažila bych se jí pomoci, nezazdila bych jí," propalovala jsem jí naštvaným pohledem. Matka si povzdechla, jako kdybych vůbec nic nepochopila a zamířila si to zpět k východu z cely. Tehdy jsem to ještě nemohla vědět. Nemohla jsem ani tušit, že udělala mnohem více chyb než, že mě zavřela do cely.

Inu, snad se vám kapitolka líbila, zanecháte nějaké ty reakce (bože, fakt jsme mi chyběli ♥) a já letím něco dělat ♥ 
Tak zase příští týden! ♥
Love you all♥

-Vaše Eli♥

Rossela ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat