Rossela ✅

XLIII.

If you look into the distance, there's a house upon the hill. Guiding like a lighthouse to a place where you'll be safe to feel the grace. 'Cause we've all made mistakes. If you've lost your way... I WILL LEAVE THE LIGHT ON!

Nemůžu si pomoct, ale prostě mi přijde, že Will je tak trochu pro Ro maják a fakt to miluju ♥
Každopádně jsem tu včas. Hustý co? Jsem na sebe pyšná. Muheh.
Tak to nebudu zdržovat a enjoy!

Za závěsem to vlastně vypadalo úplně stejně jako před ním, až na to, že místo růžové sedačky byl uprostřed kulatý stůl přehozený hnědým ubrusem se složitými bílými vzory. Naproti sobě byly u stolu zastrčené dvě černé židle a uprostřed stolu seděla velká bílá svíčka.

„Tady, vezmi si to," podala mi Ari malý, kulatý černý kámen, který měl uprostřed namalovanou bílou spirálu. Nechápavě jsem se na amulet dívala. Co s tím mám dělat?

„To je pro tvou ochranu. Abych mohla vidět do budoucnosti musím odkrýt tvou duši a mysl, a přece nechceme, aby ji viděl i někdo jiný než já," mrkla na mě vesele a sedla si na jednu z židlí. Váhavě jsem ji pozorovala. Předtím jsem chtěl věštbu, jelikož jsem si myslela, že to bude nějaká šarlatánka, co se mě bude snažit obalamutit úžasnou budoucností. Chtěla jsem třeba i jen falešný příslib šťastné budoucnosti, ale Alcarime? Ta mi řekne pravdu a co když to nebude ta verze budoucnosti jakou mám vysněnou?

„Bojíš se, co uvidíš?" Naklonila zvědavě hlavu a pozorovala každý můj pohyb. Všude bylo ticho. Očekávala bych, že uslyším Willa nervózně přecházet nebo Mal mluvit, ale nic. Jen úplné ticho.

„Oni nás neslyší, jestli ti jde o tohle, navíc nebudu nic říkat. Ty to uvidíš," pokračovala.

„Uvidím?" Zamračila jsem se nechápavě a skousla si dolní ret. Ari si myslela, že se bojím, že Mal s Willem něco uslyší, jenže mě spíše napadla druhá strana kouzla, které nejspíš na část místnosti uvalila. Neuslyšíme se s Willem, když se bude něco dít.

„Ano, budeš tam, ale nebudeš tam. Budoucnost se bude odehrávat, uvidíš pravděpodobně samu sebe, ale tvé budoucí já tě neuvidí, ani osoby, které tam budou s ní," vysvětlila. Přikývla jsem a váhavě si sedla na židli naproti ní. Jakmile jsem dosedla svíčka se rozhořela. Cukla jsem sebou a podívala se na Ari, která zakmitala obočím. Protočila jsem očima. Jak dramatické. Nastavila ruce a očekávala, až se jí chytnu. Amulet jsem si položila na klín a ruce jí do těch jejích vložila.

„Budoucnost je nejistá věc. Je určeno jen pár věcí, které se v tvojí budoucnosti opravdu stanou a ty je nyní uvidíš. Samozřejmě, není zcela jisté, že to, co se ti bude promítat před očima se splní. Je spousta věcí, co může přetnout řetězec událostí, ale tvoje momentální cesta, tě vede přímo sem. Ukážu ti dvě možnosti, dvě verze tvé budoucnosti, ke kterým máš momentálně namířeno a je jen na tobě, která se splní. Avšak... cítím něco velkého. Něco, co převrátí tvůj svět a možná zcela změní tvou budoucnost. Není to ještě zahrnuto v mé věštbě, jelikož ty jsi s tím ještě nebyla seznámena, ještě ti to nebylo přimícháno do karet. To, co ti ukážu se může zhroutit. Ale nezapomeň, že to co ti ukážu... to je vždy možnost, " stiskla mi pevně ruce a následně jsem viděla už jenom tmu.

*

„Co je? Co se děje?" Uslyšela jsem Willův hlas a automaticky jsem otevřela oči. Již jsem nebyla u Alcarime. Byla jsem ve Willově komnatě v Patriu. Byla hluboká noc a jediný zdroj světla byl měsíc v úplňku. Will seděl v posteli, do pasu přikrytý peřinou a hrudník měl obnažený. Nebylo to u něj nic divného, vždy spal od pasu nahoru nahý. Co však bylo neobvyklé se ukázalo to, že někdo seděl vedle něho. Dívka. Neviděla jsem jí do obličeje, ale Will jí jemně odhrnul z tváře dlouhé vlasy. Přešla jsem k nohám postele a jakmile jsem neměla dívku schovanou za Willem zasekla jsem se.