POHLED TŘETÍ OSOBY
Velitel stráže rychle kráčel po mramorových chodbách paláce, který tak dobře znal. Prošel kolem salonku ve kterém trávil svoje občasné volné chvíle. Těch měl teď bohužel velmi málo. Vlastně neměl prakticky žádné volno od té doby, co jsem jeho král přivezl velmi, no svéráznou, ikdyž krásnou dívku. Velitel věděl, co pro krále dívka znamená, ale i tak se mu zdálo, že přitahuje až moc problémů. Pro něj osobně nc neznamenala, ovšem musel obdivovat její odvahu. Samozřejmě také její vliv na krále byl někdy pozitivní. Když byl s ní, byl ke svým poddaným laskavější a jeho krutost jakoby vymizela. Ovšem, když ji u sebe neměl, jako právě teď, o žádné laskavosti se mluvit nedalo. Už to byly čtyři dny od jejího zmizení a stále jediná stopa po ní byl ten záhadný dopis. Vojáci pátrali všude, ale zdálo se, že beznadějně. A čím beznadějnější bylo pátrání, tím beznaděnější byl král. Velitel dorazil před dveře králova pokoje a kývl na dva vojáky, co před ním stáli. Tiše zaklepal na dveře. Zpoza nich se ozvalo chraptivý hlas krále.
,,Pojdtě dál Jacksone" Velitel se zhluboka nadechl a otevřel dveře. Když vešel dovnitř, vytřeštil šokem oči, než znovu pefektně ovládl svůj výraz. Pokoj vypadal jako by do něj někdo vpustil tornádo. Velitel však věděl, že to byl pouze králův hněv. Nebylo žádnou novinkou, že král ve vzteku hází věcmi, ale takhle svůj pokoj nikdy nezdemoloval. Přešel ke královu stolu a tam ho uviděl. Jestli králův pokoj vypadal hrozně, tak král sám ještě hůř. Na stole měl otevřených několik láhví od alkoholu, některých ještě poloplných. Měl kruhy pod očima, což, jak velitel věděl, značilo, že vůbec nespal. Oblečení měl pomačkané a velitel by se vsadil, že si ho nevyměnil od té doby, co zmizela. Král k němu upřel svoje zarudlé oči.
,,Máte něco?" Ptal se zoufale. Velitel se neklidně zavrtěl. Nerad nosil králi špatné zprávy.
,,Tohle dnes přišlo" Řekl opatrně velitel a podal králi vzkaz napsaný na slonovinově bílém papíru.
Pokud ti tohle přijde jako utrpení, není to nic oproti tomu, co jsem zažil já a co teprve zažije ona. Být tebou tak přijdu sám.
To jsou slova na papíře a král na ně hodně dlouhou chvíli zíral.
,,Kam mám přijít sám? Co tím myslí?" Ptá se potichu.
,,To nevíme pane. Podle mě musíme prostě jen počkat na další, no .. ehm.. instrukce" Řekl velitel. Nevěděl, co jiného královi říci. Bylo jasné, že se únosce snaží celou tuhle věc, co nejvíce protahovat, aby královi ublížil. Král se potácivě zvedl od stolu.
,,Nemůžu tu jen tak čekat, když ona je tam venku.." Řekl král a motal se mu přitom jazyk.
,,Pane prosím.." Začal velitel, ale byl přerušen královým řevem.
,,NE! Nemužu tu jen tak sedět! Musíme něco udělat. Musímě vyslat jenotky!" Křičí nadále král a mrští jednu láhev alkoholu oproti zdi, která se s rachotem rozbije.
,,Musíme ji najít.. Nemůžu tu jen tak sedět." Opakuje stále král, ale jeho hlas slábne a pomalu si sedá zpět na židli. Upře své unavená oči na velitele.
,,Vy to nechápete Jacksone. Jestli jí ublížil. Jestli se jí jenom dotknul.." Mluví dal král a velitel si poprvé uvědomil, jak moc králi na té dívce záleží.
,,Určitě se jí nic nestalo pane. Napsal to jen proto, bay vás rozhodil. Jsem si tím naprosto jistý" Řekl velitel přesvědčivým hlasem. Ve skutečnosti si vůbec jistý nebyl, ale vypadalo to, že jeho slova krále trochu povzbudila.
,,Asi máte pravdu Jacskone. Ale, co když..." Mluví už trochu klidnějším hlasem král.
,,Nebojte se pane. Všechno bude v pořádku. Vy byste se, ale ted měl trochu vyspat" Řekl mu velitel klidným hlasem.
,,Vyspat? Ale já.." Velitel věděl, že se králi nebude chtít, ale nemohl ho takhle nechat.
,,Pane běžte si lehnout. Jakmile se něco objeví, hned vám to řekneme" Po těchto velitelovo slovech se král trochu uklidní.
,,Dobře" Souhlasí a pokouší se vstát, což se mu moc nedaří, takže ho velitel podpírá a společně vrávorají k posteli. Vzhledem k tomu, kolik toho král vypil, se velitel diví, že se vůbc drží na nohou. Už se chystá k odchodu, když v tom ho král chytne za ruku. Překvapuje ho, jak pevný stisk má i v tomhle stavu.
,,Musíte ji najít. Slibte mi to Jacksone. Bez ní.." Když král pronáší tuhle větu má v obličeji výraz naprostého zoufalství.
,,Nebojte pane. Najdeme" Slíbí velitel a odchází z pokoje. Když zavírá dveře, proběhne mu hlavou jediná myšlenka.
Najde tu dívku, ať už je kdekoliv.
Vypadá to, že to Justin bez Katherine slušně nedává. 😂🤔Chtěla bych se vám omluvit, že dlouho nebyla část, jelikož jsem slíbila žádné dlouhé pauzy, no a nějak to nevyšlo. 😁Doufám, že se vá mčást i tak líbila, ikdyž je vlastně celá z pohledu někoho jiného a není v ní katherine. Znovu se těším na vaše krásné komentáře❤️❤️❤️
-A
