Když mě Justin konečně pouští, mám smíšené pocity. Na jednu stranu jsem šťastná a na druhou mám stále před sebou zklamaný výraz Tylera.
,, Jsi v pořádku?" Ptá se mě Justin ihned, jak ode mě odstoupí.
,, Jo.. myslím, že jsem v pohodě" Odpovídám mu, ale jistá si nejsem. Ochranitelsky mi dá ruku kolem ramen mezitím, co diktuje svým vojákům pokyny. Na cestě je před námi připravený vůz. Nasedám dovnitř, společně s Justinem. Cestou Justin nemluví. Vypadá trochu duchem nepřítomně, ale já na tom nejsem jinak. Oba máme o čem přemýšlet. Já se snažím vstřebat tu volbu, kterou jsem učinila. Vybrala jsem si muže, kterého znám rok, který mě věznil, kvůli kterému jsem málem umřela, namísto svého nejlepšího přítele, kterého znám roky a nikdy by mi neublížil. Věděla jsem, proč jsem to udělala, ačkoli jsem to zapírala. Myslím, že jsem to věděla celou dobu. Zamilovala jsem se do něj. Pomalu, ale jistě jsem se zamilovala do krále téhle země a jednoho z nejkrutších a nejmocnějších lidí světa. Udělal strašné věci, které si nechci ani představit. Omlouvám svoje rozhodnutí tím, že já jsem se zamilovala do jeho hodné stránky. Do stránky, kterou ukazoval pouze mě. A za tuhle jeho stránku to rozhodnutí stálo. Věděla jsem, že jsem Tylerovi ublížila, ale vybrala jsem si toho, bez něhož nemůžu žít. Snad jednou dostanu šanci omluvit se mu a vysvětlit, proč jsem to udělala. Vážně bych si to přála.
Když dorazíme k zámku, uvědomím si, že už ho vlastně považuju za domov. Po skoro 7 měsících strávených uvnitř už to pro mě domov byl. Jakmile vystoupíme, obklopí nás vojáci. Justin zřejmě zvýšil bezpečnostní opatření. Po tom všem se mu nemůžu divit. Vcházíme dovnitř zámku a většina vojáků odejde. Přesto jich zůstane asi deset a ti nás doprovodí až k Justinovu pokoji. Vcházíme dovnitř. Oni jeden z nás nepromluví dokud ticho nepřeruší Justin.
,, Na posteli máš nějaké šaty na převlečení. Já ještě zajdu něco upřesnit strážím" Řekne rychle a odejde z místnosti. No posteli leží jednoduché bílé šaty. Obléknu si je a čekám na Justina. Když přijde hodí na mě rychlý pohled a zase mlčí. Po chvilce vypadá, že už to nevydrží.
,, Lituješ toho? " Ptá se. Zmateně se na něj otočím. ,, Že jsi si vybrala mě? " Dodá.
,, Samozřejmě, že ne" Vyhrknu. Nechci, aby si tohle myslel.
,, Proč já? Proč jsi si vybrala mě?" Naléhavě se mě ptá. Vypadá to, že nad tímhle přemýšlel celou cestu.
,, Myslela jsem, že to víš" Šeptnu. Zuřivě zavrtí hlavou.
,, Ne, nevím. Nevyznám se v tobě. Proto chci, abys to řekla. Řekni mi proč jsi si vybrala mě" Vídím tu naléhavost v jeho očích, když to říká. Otevřu pusu, ale nic ze mě nevyjde. V životě jsem nikomu nic takového neřekla. Když ale vidím, jak se jeho pohled mění na zklamaný, rozhodnu se mu to říct.
,,Miluju tě, dobře? Ačkoli to zní šíleně, miluju tě a nic co uděláš už to nezmění." Když to dořeknu, nedá se popsat šok na Justinově tváři.
,, Ještě jednou prosím" Řekne zdvořile, jako by nemohl uvěřit tomu, co jsem právě řekla. Upřímně ani já tomu nevěřím. Zhluboka se nadechnu.
,, Miluju tě" Zopakuju ještě jednou. Jeho oči se rozzáří. Dvěma dlouhými kroky překoná místnost a políbí mě takovým způsobem, že se mi z toho podlamují nohy. Zamotám ruce do jeho vlasů. Tenhle polibek byl jiný než ostatní. Byl plný vášně. Justinovy rty byly horké a měkké a ikdyž jsem k němu byla natisknutá celým tělem, nepřipadalo mi to dost. Cítila jsem, jak couváme a najednou jsem byla zády opřená o zed. Justinovy rty se vzdálily, ale nestěžovala jsem si, protože ty božské rty přešly na krk. Kdekoliv se mě jeho rty dotkly bylo to jako kdybych hořela. Něchtěla jsem, aby přestal. Na chvilku přstal líbat můj krk, když si přes halvu přetáhl tričko. Opřel si ruce vedle mé hlavy a já se mu podívala do očí. Byly tmavé, tak tmavé, jak jsem je nikdy neviděla.
,, Když nepřestanu teď, už nebudu moct nikdy" Zašeptá.
,, Nechci,abys přestal" Říkám a přitahuju si ho do dalšího polibku. Nešlo ho zastavit. Vlastně jsem ani na vteřinu nechtěla, aby přestal. Cítím jeho ruce na svých bocícha, jak se posouvají výš, když mi pomalu rozepíná šaty a stahuje je z ramen. Když šaty spadnou dolů sklopím hlavu a tvář mi zalije červeň. Nikdo mě takhle ještě neviděl. Cítila jsem, jak mě vzal za bradu a tím donutil podívat se mu do jeho tmavých očí.
,, Jsi ta nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl" Řekne Justin chraplavým hlasem a znovu mě políbí. Cítím, jak mě bere do náruče. Položí mě a já pod sebou cítím hedvábné povlečení. Periferně vidím Justina, jak si sundává kalhoty. Zachvilku je nade mnou. Podívá se na mě z otázkou v očích a já kývnu. Za chvilku ucítím v podbřišku bolest a já zatnu ruce do Justinových ramen. Po chvíli bolest ustoupí a přijde něco, co jsem ještě nikdy nezažila. Je to jako bolest, láska, štěstí a touha dohromady. Přijde mi jako by moje tělo hořelo a dokonale splynulo s tím Justinovo. Justinovy vzdechy jsou pro mé uši právě teď, ta nejlepší hudba na zemi. Najednou ucítím tlak a jako by všechno explodovalo. Jakoby se zastavil čas. Nic jiného než já a Justin neexistovalo. Jen my dva.
Když o pár minut později ležím na Justinově hrudi a jeho ruce mám obmotané kolem sebe, přemýšlím, jestli to není sen.
,, Víš, že to nebude jednoduché" Ozve se po chvíli Justin. Věděla jsem to. Věděla jsem, že je král, a že můj život už nikdy nebude normální. Znala jsem Justinovu povahu, takže jsem věděla, že to bude všechno, jenom ne snadné.
,,Vím to" Odpovím mu prostě.
,, Chci ti jenom říct, že je jedno co se stane a nebo kdo co udělá. Jediné důležité je, že jsi si vybrala mě. A já už tě nikdy nenechám odejít." Pošeptá mi do ucha.
,, Ukradla jsi mi srdce. Klidně ho zlom. Je a bude, vždycky jenom tvoje" Šeptá dál a já v jeho náruči spokojeně usínám. Kdybych tak tušila, jak katastrofální může mít tahle moje volba následky.
Tadá!😂 Předem se omlouvám, ale tyhle věci mi moc psát nejdou.😅😂 No i tak doufám, že se vám číst alespoň trochu líbila a zanecháte mi nějaký hezký komentář.❤ Mimochodem omlouvám se, že nebyla v pondělí, ale byla jsem po oslavě, takže jsem byla ráda, že jsem vstala z postele.😂 A v úterý nebyl čas, tak jí tu máte dnes.❤
-A
