Zítra je den D. Zítra se setkám s Aidanem a s jeho učitelem. Docela se bojím. Co když mi něco udělají? Budu si muset dávat dobrý pozor. Pokud jde o ty jiskry, začíná jich být hodně a jsou větší. Radši jsem toho nechala být. Nevím, s čím si zahrávám a bojím se, že časem mohu nést nějaké následky. Proto jsem toho nechala. Naposledy jsem to zkoušela odpoledne. Pak jsem poznala, že bych s tím měla přestat. Proto si dávám velký pozor na to, jak hýbu s rukou a prsty. Teta a Peter se rozhodli, že poletí na Srí lanku. Bez dětí. Takže, jeho syn zůstane sám doma se svou sestrou. Docela Billa lituji. Teta nejdřív navrhovala, že by mohli zůstat u nás, ale to jsem jí rozmluvila. Tohle je ve skutečnosti můj dům a já rozhoduji o tom, kdo tady bude a kdo ne. Když si teta někoho pozve, nic proti tomu nemám, ale spát tady Peterovi děcka nebudou. Billa bych snesla, ale Colleen v žádném případě. V pátek mě hodně naštvala a to mi stačilo. Teta letí na Srí lanku s Peterem až za týden. Už se moc těší. Pomalu už začíná balit věci. Viděla jsem, jak si chystá kufr. Musela jsem se zasmát a ona po mě hodila vražedný pohled. Nesnáší, když si z ní a z Petera dělám srandu. Hodně jí to přeji. Od té doby, co s ním chodí, je jako vyměněná. Je usměvavá a pořád má dobrou náladu. Zamilovanost. To je ten pravý důvod. Moc ráda bych zkusila napsat Aidanovi, ale nejde to. V pondělí jsem mu psala a neodepisuje mi. Asi se z něho stal takový kultista, že už nevěří technologiím. Jak tohle dopadne? Bojím se zítřka. A to hodně. Musím se na něj dobře vyspat, jinak nevím, co si počnu. Lehla jsem si do postele a zavřela oči. Pokoušela jsem se usnout. Do toho jsem myslela na otce a na Aidana. Přála bych si, aby byl táta v pořádku a aby byl Aidan zase normální. Zdál se mi v pátek opravdu nějaký divný. Jako kdyby to nebyl on. No nic. Musím jít spát. Na zítra potřebuji být dobře vyspaná. Po chvíli se mi povedlo usnout, ale to, co následovalo mě vyděsilo. A to hodně. Nevím jestli to byl sen, ale jako kdyby se moje duše oddělila od těla. Levitovala jsem u své postele a dívala se na sebe. Co to je? Mohla jsem se pohybovat a tak přiletěla ke dveřím a chtěla je otevřít. Nešlo to. Moje ruka jimi prošla. Lekla jsem se a tak kousek couvla. Nakonec jsem se přes dveře dostala na chodbu. Letěla jsem do pokoje k tetě. Zrovna ležela v posteli a dívala se na film. ,,Teto!" zavolala jsem na ní. Nic. Neslyší mě. To jsem jako duch nebo co? Ale i kdyby, tak jak? Nezemřela jsem. Není možný, abych byla duch. Vrátila jsem se zpátky do svého pokoje a dívala se na sebe. Co se to se mnou děje? Zlaté jiskry a teď jsem duch. Proč já? V tom mě něco jako kdyby vrátilo zpátky do těla a probudila jsem se. Vyděšeně jsem se rozhlédla po pokoji. Nic. Třeba to byl sen, ale byl živí. Asi to nebyl sen. Ale jak se to stalo? Jak?
Je to tady. Ráno jsem vstala hodně brzy. Měla jsem asi hodinu čas. Proto jsem si sedla na pohovku a zapnula si televizi. Moc ráda bych tam dneska nešla, ale slíbila jsem to a tak to musím dodržet. Navíc jde o Aidana a já chci vědět, co s ním udělali. V televizi zrovna běžely pohádky pro děti. A tak jsem ji vypnula a podívala se do mobilu. Nejdřív jsem projížděla Facebook. Pak mi přišla zpráva od Jamese. Nejdřív jsem mu nechtěla odepisovat, ale něco mě přesvědčilo. Určitě má nějaký problém, tak bych mu mohla nějak poradit. Navíc mám čas to teď řešit a aspoň přestanu myslet na to, kam mám odpoledne jít.
James: Ahoj podivná holko😂
Já: Ahoj éčko😂😉
James: Hej!😒 Holkám do pití éčko už nedávám. Mám už přece svou pravou lásku😊
Já: No jo v pohodě😂
James: Hele sleduj jo! Tohle mi poslal Jay.Najednou se mi v chatu objevil odkaz na video. Klikla jsem na to a to mě poslalo na Youtube. Bylo to video s Avengers. Byli proti sobě. Kapitán Amerika a Iron man. Plus ostatní. Bylo to zajímavé. Proč jsou proti sobě? Co se stalo? V tom jsem zahlédla nějakého nového Avengera. Byl oblečený v červeno modrém kostýmu. Podívala jsem se do popisu videa. ,,Schoval jsem se na bezpečném místě, abych to natočil. Je to zajímavé. Proč jsou proti sobě?" psalo se tam. Šla jsem zpátky na chat s Jamesem.
ČTEŠ
She's my daughter || Doctor Strange fanfiction
FanfictionNapadlo vás někdy, jak by to vypadalo, kdyby měl Doctor Strange dceru? Skyler je osmnáctiletá dcera uznávaného neurochirurga Dr. Stephena Strange. Její matka zemřela při porodu a její otec se o ní kvůli práci nemohl postarat. Proto jí poslal do Lond...