Výlet ke Stonehenge

674 62 4
                                    

Garrett se mi od včerejška neozval. Nevím, co s ním je. Psala jsem mu a neodpovídá mi. Bojím se o něj. Hodně. Jsem na tom trochu špatně. Nemám chuť na to si číst. Nic nedělám. Jen sedím a pořád se dívám na svůj telefon s nadějí, že mi Garrett napíše, ale, nic se neděje. Určitě se mu nic nestalo, jen mi zapomněl napsat, že se třeba zdrží v Kamar-Taji nebo je unavený. Takhle se celou dobu uklidňuji. Nepomáhá to. Byla bych moc ráda, kdyby mi napsal nebo zavolal. Už se začalo stmívat a on se pořád neozývá. Ach jo. Co budu dělat? Měla bych zajít do svatyně a poptat se po něm u mistra. Už jsem chtěla vstát, ale najednou mi začal zvonit mobil. Rychle jsem ho vzala do ruky a ani se nepodívala na volajícího. Hovor jsem vzala.

Já: ,,Ano?"
Hlas v telefonu: ,,Ahoj Skyler. Půjdeš se mnou teď do Hyde Parku. Potřebuji si promluvit."
,,James?"
,,Kdo jiný bych mohl být? Garrett?"
,,No...jo."
,,Promiň, že tě zklamu. Půjdeš teda se mnou do toho parku?"
,,Jo. Kdy?"
,,Za půl hodiny."
,,Ok. Budu u té lavičky, kam jsme chodili spolu jednu dobu si sednout a povídat si."
,, Dobře. Zatím ahoj."
,,Ahoj."

Byla jsem zklamaná, že to nebyl Garrett, ale tak co. James má určitě zase nějaký problém, takže dneska pomůžu příteli. Garrettovi jsem napsala jenom to, aby mi napsal až bude mít čas. Snad se nenaštve, až zjistí, že jsem byla s Jamesem. Ale on ví, že je pro mě James nejlepší kamarád, takže to bude doufám dobrý. Když teď tak přemýšlím, tak mi došlo, že mi James nahradil Aidana. Ani nevím, kde on vlastně je. Už dlouho jsem o něm nic neslyšela. Sice je fanatik, ale byl pro mě jako bratr. Třeba se jednou vrátí k normálnímu životu, ale dost nad tím pochybuji. Je mi ho taky zároveň líto. Po chvíli přemýšlení jsem se šla převléct. Rozhodla jsem se, že projedu auto. Dlouho jsem jím nejela. Navíc se aspoň projedu Londýnem. Ještě před tím, než jsem odešla z domu, jsem dostala zprávu od Garretta.

Garrett: Promiň. Celý den jsem měl něco na práci.

To by mě zajímalo, co on může mít za práci? Vždyť je celou dobu ve svatyni. Co dělal celou dobu? Četl si? Jsem na něj trochu i naštvaná, že mi nenapsal. Bála jsem se o něj. A to hodně.

Já: Aha. V pohodě 😃
Garretta: Ne není to v pohodě
Já: Je
Garrett: Není. Půjdeme dneska někam?😉😊
Já: Nvm. Teď jedu do Hyde parku
Garrett: Co tam?
Já: Jedu za Jamesem
Garrett: Proč?
Já: Žárlíš?
Garrett: Trochu
Já: Nemáš proč žárlit
Garrett: To říkáš ty

Srdce se mi málem zastavilo. Jak to myslí? Ach jo. Zavolám mu a během toho, než přijedu do Hyde parku to s ním vyřeším. Nechci se ale hádat kvůli blbosti. Nasedla jsem do auta a vyjela od domu na silnici. Po cestě jsem vytočila Garretta na mobilu a zapnula handsfree. Během toho jsem se rozhlížela po ulici a soustředila se na řízení. Bojím se, že se s Garrettem pohádáme.

Garrett: ,,Ano Skyler?"
Já: ,,Jak jsi to myslel?"
,,Co?"
,,To, že nemáš proč žárlit a ty jsi mi napsal, že to říkám já."
,,Tak, jak jsem to napsal. Prostě žárlím."
,,Nemáš k tomu důvod Garrette. James je kamarád."
,,Opravdu?"
,,Jo. A nechci se hádat."
,,Já se Skyler ale nehádám."
,,Vypadá to, že se hádat chceš. James je můj kamarád a nic víc. Když má problémy, tak za mnou vždy přijde a já mu pomůžu. Stejně jako já."
,,Aha, ale od toho tu máte oba dva svoje kamarády. On určitě někoho má a ty máš buď mě a nebo Amy s Molly."
,,Panebože Garrette! Nedělej z komára velblouda."
,,Nedělám. Jen žárlím, protože jsem chtěl jít večer někam s tebou ven, ale ty jedeš za Jamesem, takže asi nic."
,,Promiň, ale měl si mi napsat za celý den. Bála jsem se o tebe, protože si mi neodepisoval a dlouho si nebyl aktivní."
,,Neměl jsem čas."
,,Jasný. A co jsi měl na práci?"
,,To ti řeknu potom."
,,Aha. Dobře. Tak pak teda neměj důvod být naštvaný, když mi nejsi schopný odepsat."
,,Omlouvám se."
,,To jsou k tomu tvá jediná slova co?"
,,Ne."
,,Aha."
,,A co má vlastně James za problém, že potřebuje pomoct od tebe? Ta jeho se na něj vykašlala a tak zkouší něco u tebe?"
,,Garrette proboha! Znovu ti říkám, že je James můj kamarád a jestli ty to nehodláš respektovat, tak to je tvůj problém. Nikdo mi kamarády zakazovat nebude! Ani ty ne! A už vůbec ne o nich vykládat takové hloupé řeči! Nejdřív se zamysli a pak se ozvi. Promiň, ale tohle si přehnal."
,,Přehnal jo?! Promiň, že se o tebe bojím a bojím se, aby mi tě nikdo nevzal!"
,,Aha, takže takhle to je. Víš co? Tahle konverzace nemá smysl. Jenom se hádáme. Já teď pojedu za Jamesem a budu s ním v parku. A ty se nad vším zamysli a pak pochopíš, že nemáš důvod k tomu, aby ses něčeho bál a žárlil."
,,Ok. Čau."

She's my daughter || Doctor Strange fanfictionKde žijí příběhy. Začni objevovat