She's my daughter || Doctor Strange fanfiction

Kaecilius vs Prastará

V slepé uličce jsem otevřela portál do Kamar-Taje a rychle do něj vešla. Byla jsem na nádvoří. Musím do sídla vědění. Okamžitě jsem tam běžela a po cestě se vyhýbala ostatním. Lidé na mě divně koukali. Ani se jim nedivím. Přiběhla jsem do sídla vědění. Prastará stála u svého stolu a pila čaj. ,,Kaecilius znovu napadl svatyni." vyšlo ze mně hned. Ona se na mě vyděšeně podívala. ,,A co mistr Mordo a Strange?" ,,Asi jsou v pořádku. Táta zamezil zničení svatyně tak, že ho i s jeho fanatiky poslal do zrcadlové dimenze. Jsou tam i oni, ale Kaecilius je zabije." říkala jsem dost vystrašeným a vyděšeným hlasem. Mám o tátu strach. Bojím se, že se mu něco stane. ,,Musíme se tam Skyler rychle dostat." řekla Prastará a vyčarovala portál do svatyně. Dostaly jsme se k hlavním dveřím. Tam vykouzlila další. Ale tenhle vedl do zrcadlové dimenze. Nejdřív šla Prastará a pak já. Portál uzavřela. Vyběhly jsme na ulici, která...to nebyla ulice. To byl její kus, který létal ve vzduchu. Páni. Věděla jsem, že zrcadlová dimenze takhle funguje, ale nikdy jsem neviděla na vlastní oči kusy ulic, budov a věci, které kolem létali nebo se utvářela větší místa. Prastará se rozhlížela kolem. Já taky. Pak začala utvářet cestu, po které jsme šly a hledaly mého tátu s Mordem. ,,Najdeme je?" zeptala jsem se Prastaré ,,Ano. Nebudou daleko." odpověděla a otočila se na mě. Trochu jsem se lekla, ale nedala na sobě nic znát. Měla na čele znak temné dimenze. Takže je to pravda. Táta ani já jsme se nemýlili. Prastará ode mě odvrátila pohled a dál pokračovala v cestě. Pořád jsem se neustále rozhlížela. Najednou jsem je spatřila. Nebo spíš tátu. Ležel na zemi a Kaecilius ho držel pod krkem. Chce ho zabít. To nemůžu dopustit! Nedovolím, aby mého tátu zabil nějaký fanatik!!! ,,Tam jsou!" zvolal jsem a ukázala na tátu a Kaeciliuse. Ten už byl připravený tátu zabít. Bála jsem se, že o něj přijdu, ale Prastará je od sebe oddělila a mě se ulevilo. Potom oddělila Kaeciliuse s jeho fanatiky od Morda a mého táty. Plošina na které jsme stály vzlétla k nim. Kouzly utvořila velkou plochu a já se tak mohla dostat k tátovi. Hned jsem ho silně objala. Objetí bylo krátké, protože k nám šli fanatici s Kaeciliusem. Aidan byl mezi nimi. Mračil se na mě a já na něj. V tom se podlaha pode mnou pohnula a mě s tátou a s Mordem to poslalo dál od nich. Mordo se nevěřičně a zklamaně díval na Prastarou. Všiml si jejího znaku na čele. ,,Je to pravda." vydechl ,,Ona čerpá sílu z temné dimenze." řekl. Prastará se na něj na chvíli podívala. Znak ji zmizel. Pak se podívala na Kaeciliuse. ,,Kaecilie." oslovila ho. Začali chodit dokola plochy. ,,Přišel jsem k tobě zlomený, ztracený, hladový, věřil jsem ti jako učitelce a tys mě krmila lží." ,,Snažila jsem se tě chránit." ,,Před pravdou?" ,,Před tebou." ,,Už mám nového učitele." ,,Dormammu tě podvádí. Nemáš ponětí, kým ve skutečnosti je. Jeho věčný život není ráj, ale utrpení." řekla Prastará. Fanatici i s Aidanem byli připravení a měli v rukách ty své skleněné zbraně, nebo co to je. Trochu jsem se začala bát a tak couvla pár kroků dozadu. Táta dal přede mě ruku, aby naznačil, že mě chrání. Usmála jsem se na něj a on na mě. Jsem ráda, že taky kouzlí. Můžeme se pak učit spolu a taky budeme trávit spolu víc času. Ihned jsem na to přestala myslet a soustředila se na dění kolem mě. ,,lhářko." řekl Kaecilius a se svými fanatiky šel proti Prastaré. Ta šla proti nim bez zbraní a bez štítu. Co to dělá? Fanatik se snažil ji srazit k zemi, ale ona uhnula a on spadl na zem. Pak si vyčarovala štíty a bránila se před útoky fanatičky s Kaeciliusem. Aidan s nimi nebojoval. Místo toho stál na místě a díval se na mě. Teď nebo nikdy. Půjdu po něm. Chystala jsem se na něj jít, ale táta mě vzal za ruku. ,,Nedělej to Skyler." ,,Proč?" ,,Vím, že je to tvůj kamarád, ale vybral si." ,,On zabil Garretta!" ,,Aha." řekl táta smutně a sklopil hlavu. Po chvíli se na mě podíval zpátky. ,,Nestojí ti za to. Chápu, že máš na něj vztek a že tě pomsta zžírá...chceš ho zabít? Klidně, udělej to. Ale nezapomeň, že nechci, aby se z mé jediné milující dcery stala vražedkyně, která se chtěla pouze a jenom pomstít za smrt svého přítele. Chápu tvůj žal, ale jeho nech být. Je to fanatik, který už není ten člověk, kterým kdysi býval. Tohle už není Aidan Skyler. Prosím, nezabíjej ho." Prosil mě táta a mě tekly slzy. Má pravdu. Ten žal a ten smutek pro Garretta mě donutil k tomu, abych se chtěla pomstít a zabít Aidana. Navíc bych se asi potom cítila špatně, protože by byl ze mě vrah a můj táta by byl ze mně zklamaný. To nechci. Až zjistí, že nestuduji medicínu, tak bude taky ze mně zklamaný, ale to je něco jiného. Hned jsem se rozplakala. Táta pustil mou ruku a objal mě. ,,Šššš...to je v pořádku." ,,Ne není to v pořádku." řekla jsem s pláčem ,,Zvládneme to. Společně." zašeptal táta a já souhlasně kývla hlavou. Potom jsem se od něj odtáhla a zapomněla na to, že tu Aidan je. Mezitím Prastará bojovala s Kaeciliusem a s jeho fanatiky. Tu brunetu nějak udeřila a ona spadla na zem. Hned po ní přišel fanatik a chtěl ji něco udělat, ale Prastará mu dala ten kouzelný štít pod krk. Kaecilius k nim přiběhl a s Prastarou se srazili štíty. Najednou ale Prastará ztuhla a trochu i vyjekla. Podívala jsem se na její břicho. Ten fanatik ji probodl jejich skleněnou zbraní. Vyděšeně jsem se na to celé dívala. Táta a Mordo taky. Kaecilius vyčaroval portál a pak do něj Prastarou odkopl. My jsme neváhali ani vteřinu a běželi do portálu taky. Musíme ji pomoct. Sice nám lhala a čerpá sílu z temné dimenze, ale bez ní je svět v nebezpečí. Prastará proletěla skrz skleněnou stříšku nějaké budovy a spadla na zem. Mordo dolů seskákal díky svým akrobatickým botám. Já a táta jsme sletěli pomocí našich levitačních plášťů. Byla jsem překvapená, když se ukázalo, že naše pláště mají stejnou moc, ale jinou barvu. Přes dav jsme se všichni tři dostali k ní. Prastará ležela ve střepech na zemi a nehýbala se. Lidi kolem byli dost v šoku. Táta a já jsme si k ní sedli. On ji zkontroloval a já mu pomáhala. ,,Půjdeme za Christine." řekl potom rozhodně.