❤ LINUS ❤

4 💜

Ráno jsem se probudila s Martinusem v posteli. Neměl tričko a tak jsem se trochu zděsila. Koukla jsem se na sebe a já jsem naštěstí oblečení měla, takže dobrý. Martinus se začal smát, jak pako a já nechápala proč.

,,Čemu se jako směješ?" Zamračila jsem se na něj.

,,Jak jsi se lekla, že jsme spolu fakt něco měli" smál se dál ,,To si myslíš, že jsem tak hrozný?"

,,Nejsi hrozný" zakroutila jsem hlavou ,,Ale prostě když bych se s tebou vyspala, tak bych pro tebe byla vzduch... jedna z dalších, kterou jsi dostal do postele a já nechci, aby se i o mě říkal, že jsem nějaká kurva"

,,Proč by si měla být kurva?" Zamračil se na mě.

,,Protože ty spíš jenom ze školníma kurvama" zasmála jsem se ,,Žádná normální holka by s tebou do postele nevlezla" zakroutila jsem hlavou a měla pravdu.

,,No dovol" odfrkl si

,,Nedovolím, protože je to pravda"

,,Tss" odfrkl si a šel se obléct do koupelny. Využila jsem toho a šla se také obléct. Oblékla jsem si spodní prádlo a navlékla se do černých džín. Do držín jsem si zastrčila bílé tílko a přes to hodila černo-bílou kostkovanou košili. Otočila jsem se a kdo tam nebyl... Martinus.

,,Jak dlouho už se koukáš?" Zčervenala jsem.

,,Chvíli, ale nemusíš se červenat" usmál se na mě, ale jinak než obvykle. Nebyl to žádný povrchní úsměv nebo tak něco. Tenhle byl od srdce, byl pravý. ,,Jinak máš snad nejlepší zadek, který jsem kdy viděl" musela jsem zrudnout ještě víc, protože tohle když vám řekne sám Martinus Gunnarsen, tak je to něco.

,,Baby" zasmál se a přešel ke mě.

,,Jseš roztomilá" usmál se na mě. Vzala jsem si tašku a šla na snídani do kuchyně, aby Martinus neviděl, jak jsem rudá.

,,Dobré ráno" vešla jsem do kuchyně a pozdravila mamku.

,,Co Martinus?" Podívala jsem se na ni, jak to zase myslí, ale z jejího pohledu se nedalo nic vyčíst.

,,Co?"

,,Přežil dnešní noc, protože včera jsi vypadala, že ho snad zabiješ"

,,Dobré ráno. Je hezké, že si o mě děláte starost, ale nemusíte se bát přežil jsem a myslím, že by bylo dobré, kdybych po dobu co u vás budu spal u Lisi, abychom se naučili spolu lépe vycházet" ušklíbl se na mě Martinus a mamce věnoval vřelý úsměv.

,,To by bylo úžasné" spráskla mamka ruce k sobě.

,,Mami už je snídaně" přilítl do kuchyně Cody s Corym, takže mě přerušili a já nemohla nic namítnout.

Po snídani jsem si šla vyčistit zuby a mohla jsem vyrazit do školy. Obula jsem se a hodila na sebe bundu. Otevřela jsem dveře a venku pršelo.

,,Smím tě odvézt do školy?" Ozval se vedle mě Martinus.

,,Tak dobře" souhlasila jsem, protože se mi opravdu nechtělo jít v tom dešti. Přeběhli jsme k autu a nasedli dovnitř. Zapla jsem si pás a vyrazili jsme do školy.

Přijeli jsme před školu a oba jsme vystoupili. Všichni co stáli pod střechou, aby nezmokli se na nás dívali. Někdo něco začal šeptat. Rychle jsem kolem nich prošla a šla do školy, protože Martinus se odpojil ke své partě...