❤ LINUS ❤

35 💜

,,Vstávej! Dneska tě čeká náročný den" vletěla do mého pokoje Holly.

,,No a?" Nechápala jsem.

,,Jdeme si zaběhat"

,,Cože?" Uchechtla jsem se jako by si dělala srandu.

,,Dělej vyběháš ze sebe nervozitu, která by na tebe přišla" hodila po mně adidas tepláky, bílé tričko a mikinu od adidasu.

,,Máš pět minut" zabouchla dveře. No tak co mi zbylo. Oblékla jsem se a šla dolů. Obuli jsme se a vyběhli jsme směrem na kopec, který se nacházel za Trofors.

Když jsme tam doběhli právě vycházelo sluníčko. Bylo to krásné.

,,Přijde mi to zvláštní. Dneska se vdáváš. Čekáš dítě. Tam, kde jsi byla před rokem s Martinusem ty, tak jsme teď s Macim"

,,Taky na tohle dojde neboj"

,,Běžíme zpátky" přikývla jsem a rozběhla se.

Když jsme přiběhli domů bylo už půl sedmé, takže Holly šla udělat snídani, zatím co já se šla vysprchovat.

,,Láska čo mi dává krídla..." začala jsem si zpívat písničku.

Když už jsem se konečně vysprchovala jsem se šla najíst. Po snídani jsem si vyčistila zuby. A šla nahoru čekat na Holly. Mezitím někdo zaklepal na okno. Otevřela jsem ho a pustila Martinuse dovnitř.

,,Co ty tady?" Usmála jsem se

,,Chyběla si mi" položil mi ruce na boky.

,,Ty mně taky, ale jestli nás nachytá Holly-" umlčel mě polibkem. Usmála jsem se a polibek prohloubila.

,,Počkej si na večer" zastavila jsem ho.

,,Tak u oltáře" políbil mě a šel pryč.

,,U oltáře" zopakovala jsem.

,,takže šaty" přišla do pokoje Holly už s mojí mamkou. Vyndala pytel ze skříně. 

,,Holčičko moje" rozbrečela se mamka

,,Mami nebreč" objala jsem ji 

,,Nějak rychle si mi to vyrostla. Ještě včera jsem tě přebalovala a dneska se vdáváš a ze mě bude za pár měsíců babička" 

,,Mami nech toho nebo budu taky brečet" zasmála jsem se už se slzami v očích.

,,A teď účes" řekla Holly, která už dovedla kadeřnici. 

,,Jsi nádherná" přišla do pokoje Emma 

,,Děkuju ty taky" usmála jsem se nad ní 

,,Martinus už je pěkně nervozní" zasmála se Emma 

,,Chudáček můj" 

,,A kde je Anne?" 

,,S Martinusem" rozesmála se nanovo ,,Táta už na něj nemá nervy" tentokrát jsme se zasmáli všechny. 

,,Dobrý den Isabella" podala mi ruku nejspíš kosmetička

,,Lisa" potřásli jsme si rukou ,,Chtěla bych jen lehké líčení" přikývla a pustila se do díla. 

,,Tak já jdu na chvíli za Marcusem" 

,,Moment jakože Marcus Gunnarsen?" zeptala se Isabella. Holly přikývla a čekala co bude dál.

,,Tak ho ode mě  pozdravujte" Holly přikývla a odešla. 

,,Odkud znáte Marcuse?" zeptala jsem se

,,Tykej mi" zasmála se ,,Jinak Marcus je můj dobrý kamarád. Pomáhal mi z depresí, když mě odkopl jeho bratr Martinus, asi neznáš. Je to pěknej hajzl a děvkař. Ovšem jsem ho dva roky neviděla, takže se to mohlo změnit" 

,,Tak to tě asi zklamu, protože ho znám moc dobře. Můj snoubenec" 

,,Ježiš tak to se omlouvám" začala se omlouvat

,,To je dobrý byl takový, ale pak se začal měnit, když jsme se poznali" 

,,Tak to je ale překvapení. Hotovo" řekla a já se podívala do zrcadla. Musím uznat, že mi to slušelo. 

,,Děkuju moc" usmála jsem se na ni

,,Hodně štěstí" usmála se a na rozloučenou mi zamávala.

,,Lis už pojedeme" zakřičela mamka, a tak jsem se vydala pomalu ze schodů...