Uběhl týden a Martinus se pořád roztahuje u mě v pokoji. Musím uznat, že jsme se docela zkamarádili, ale nepopírám ani to, že jsem se zkamarádila i s Marcusem. Martinusovi se to moc nelíbí, protože ho 'nemá rád.' Pořád říká, že se za Maca stydí, což nechápu, protože je to jeho dvojče, na které by měl být hrdý a vážit si toho, že ho má.
,,Ahoj" pozdravil mě Dylan. Dylan je kluk z party, kterou Martinusova parta úplně nesnáší.
,,No nazdar" odsekla jsem
,,Proč hned tak z ostra"
,,Co chceš?" Zeptala jsem se otráveně
,,Službu" ušklíbl se
,,Co?" Nechápala jsem
,,Nedělej, že nevíš o čem mluvím"
,,Nevím" pokrčila jsem rameny
,,Spala si s Gunnarsenem, takže teď semnou" oblízl si ret.
,,Ale já jsem s ním nespala" založila jsem si ruce na hrudi
,,Pěkně kecáš, takže teď pojď semnou" chytl mě za zápěstí a táhl mě ke svému autu. Vzpírala jsem se, jak nejvíce to šlo, ale bylo to k ničemu. Jediné čeho jsem dosáhla bylo to, že stiskl zesílil natolik, že jsem bolestně sykla. Bohužel skoro nikdo ve škole už nebyl, takže mě nikdo nemohl zachránit.
,,Nastup si" otevřel dveře od auta. Poslušně jsem nastoupila a zapásovala se.
,,Hodná" zabouchl za mnou dveře. Sedl si za volant a rozjel se nejspíš k němu domů. Čím déle jsme jeli, tím více jsem byla nervózní. Zastavili jsme na parkovišti u supermarketu.
,,Počkej" Dylan vystoupil a zamkl mě v autě. Hned co zalezl dovnitř jsem se rozhlédla jestli můžu někudy ven. Můžu. Rychle jsem se odputala a přelezla do zadu. Ten idiot nechal otevřené okýnko. Protáhla jsem se a utíkala směrem domů. Slyšela jsem jak na mě volá. Zrychlila jsem a zaběhla někam za roh. Vytočila jsem Gunnarsena.
,,Prosím přijet pro mě! Dylan mě chce znásilnit. Jsem kousek od parku, kde jsme spolu byli" típla jsem to, protože jsem si všimla jeho auta, jak zastavuje. Chtěla jsem se rozběhnout, ale to už mě držel za zápěstí, abych mu neutekla.
,,Takhle ne ty děvko" napřahl se a vlepil mi facku. Spadla jsem na zem a slzy mi začali stékat po tvářích.
,,Ty debile! Nikam s tebou nejdu!" Křikla jsem po něm a on mě chytl pod krkem.
,,Okamžitě si nastoupíš do auta nebo uvidíš" vytáhl mě na nohy. Na chodníku zaparkovalo velké černé auto, ze kterého vystoupili Gunnarsenovci a celá jejich parta.
,,Kurva co jsem ti říkal?! Že se máš držet dál od nás a našich kamarádů ne?! Tak co u ní děláš!" Stál u něj Martinus a držel ho pod krkem. Rozběhla jsem se za Marcusem, který mě hnedka objal. Brečela jsem mu v náručí a on mě utěšoval.
,,Jen jsem chtěl, aby se semnou vyspala, protože když už spala s takovou nulou, jako jsi ty, tak proč ne semnou"
,,Ty kreténe my jsme spolu nespali!" Martinus mu dal pěstí a Dylan málem spadl na zem.
,,Ty seš úplnej kokot!" Vykřikl na Martinuse Dylan a dal mu pěstí do nosu. Začali se tam rvát. Křičela jsem ať přestanou, ale neposlouchali mě. Když se tam kluci chtěli vrhnout, tak Dylan vytáhl nůž, který dal Tinusovi pod krk...
ČTEŠ
❤ LINUS ❤
FanfictionVždy, když ho vidím Můj mozek přestane fungovat A mé srdce vynechá pár úderů Hned poté se rychlé rozbuší a nepřestane, dokud zase nezmizí z dohledu... #1 lisaandlena - 16.10.2018 👑 #12 fanfiction - 26.11.2018 ❤ #2 marcusandmartinus - 16.11.2018 👌