❤ LINUS ❤

16 💜

Šla jsem zpátky za Martinusem a snažila se nemyslet na Beth.

,,Můžeme jít" oznámil mi.

,,Ještě musím zaplatit" řekla jsem mu a on se vítězně usmál.

,,Říkala jsem, že si to zaplatím sama" zkřížila jsme si ruce na prsou.

,,Ale já jsem tě pozval, tak to zaplatím" ušklíbl se.

,,A teď pojď" chytl mě za ruku. Pobrala jsem si věci a mířili jsme někam, ani nevím kam.

,,Kam to jdeme?" Zeptala jsem se.

,,Uvidíš" mrkl na mě.

Došli jsme k nějaké rozhledně. Vylezli jsme nahoru, ale dveře byli zamčené.

,,A co teď ty chytráku?" Uchechtla jsem se

,,Klíč ne" zasmál se a z kapsy vytáhl klíče. Odemkl a mi vstoupili dovnitř.

,,To si udělal ty?" Zeptala jsem se, když jsem to tady spatřila. Bylo to tady nádherné. Na zemi byla matrace s polštářem a dekou. Na stěně byli světýlka a v rohu bylo křeslo.

,,Jo... někdy sem chodím, když chci být sám" pokrčil rameny. Martinus si lehl a já za ním. Hlavu jsem si položila na jeho hruď a on mi přejížděl rukou po zádech. Vnímala jsem jenom jeho, ale občas mi myšlenky mířily zpět k Beth.

,,Baby, co se děje?"

,,Nic" zalhala jsem mu

,,Nelži mi"

,,Martinusi nebudeme si tím kazit večer" podívala jsem se na něj.

,,Dobře" dal mi polibek na čelo.

,,Musím ti něco říct" ozval se Martinus

,,Víš... líbíš se mi" srdce mi štěstím poskočilo v hrudníku.

,,Já vím" usmála jsem se ,,Kluci něco takového naznačovali, ale stejně je to hezké slyšet od tebe" trochu zčervenal

,,Taky se mi líbíš"

,,Jako kamarád nebo něco víc?"

,,Jako něco víc" přiznala jsem se

,,Já... miluju tě" asi jsem zapomněla jak se dýchá. Byla jsem v šoku, že mi mé city opětuje.

,,Baby?" Vyhoupla jsem se nad něj a spojila naše rty. Jeho ruce vystřelili na moje boky, které mnul svými prsty.

,,Takže spolu?" Podívala jsem se na něj.

,,Spolu" opřela jsem si čelo o to jeho.

,,Měli bychom jít" kývla jsem na souhlas a stoupla. Slezli jsme dolů a propletli si prsty.

,,Zahrajeme si fotbal" vypískla jsem, když jsme šli kolem fotbalového hřiště. Rozběhla jsem se pro míč, který si tady schovávají.

,,Hej!" Vykřikla jsem, když mi Martinus vzal míč.

,,Copak?" Nevinně se usmál

,,Jen počkej" rozběhla jsem se pro míč, ale on mě bez problémů obehrával, tak jsem mu nastavila nohu, o kterou zakopl. Vzala jsem si míč a dala gól.

,,Tohle nebylo fér" rozčiloval se Martinus.

,,Bylo" protestovala jsem

,,Vždyť si mi nastavila nohu"

,,Vážně a kdo ti to dokáže?"

,,Ty jseš, ale mrcha"

,,Jo to jsem" přešla jsem k němu blíž a ruce si položila na jeho hruď. On svoje ruce přesunul na mé boky. Hleděli jsme si do očí a už jsme se chtěli políbit, ale začalo pršet.

,,Pojď" rozběhli jsme se ke Gunnarsenům domů.

,,Teď potichu" kývla jsem na souhlas. Sundali jsme si boty a bundy. Vyšli jsme schody do Tinusova pokoje, kde jsme se zavřeli.

,,Možná by sis měla sundat šaty, aby ti nebyla zima, když je máš mokré" ušklíbl se

,,Hmm... to máš asi pravdu, ale ty taky" sundala jsem si šaty a přehodila je přes židli. Otočila jsem se na Martinuse, který měl jen kalhoty. Chvíli jsme se na sebe koukali, ale nakonec to ani jeden nevydržel a doslova se vrhl na toho druhého....

Tak jsou konečně spolu ❤ Na tohle jsem se tak těšila 👑❤