1 💜

1.1K 47 4
                                    

,,Mami! Už jsem doma!" Zakřičela jsem, když jsem po dvouch týdnech přijela od babičky.

,,Zlatíčko chyběla si mi" přiběhla ke mě mamka a hnedka si mě vtáhla do objetí, které jsem ji opětovala.

,,Tak běž si vybalit a přijď na oběd" usmála se na mě. Kývla jsem na souhlas a šla nahoru do mého pokoje.

 Kývla jsem na souhlas a šla nahoru do mého pokoje

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Konečně jsem doma. Ve svém krásném pokoji. Konečně se budu moct rozvalovat na své velké manželské posteli, ale nejdřív si musím vybalit. Vzala jsem si kufr a šla s ním ke skříni. Čisté oblečení jsem uložila do skříně a špinavé jsem odnesla do prádelny. Šla jsem do kuchyně se podívat jak je na tom oběd.

,,Ještě chvíli" řekla mamka, když mě zaregistrovala.

,,Kde je vlastně Sebastian?" Zeptala jsem se na svého staršího brara.

,,Venku" pokrčila rameny ,,Ale Cody a Cory jsou v obýváku." Šla jsem za nimi

,,Čau" pozdravila jsem je.

,,No nazdar" odpověděli oba naráz. No jo dvojčata

,,Taky vás ráda vidím" zasmála jsem se a sedla si mezi ně

,,Jak se máte? co se změnilo?"

,,Dobrý a skoro nic" pokrčili rameny.

,,A nějaká holka?" Šťouchla jsem do nich. Myslím, že by někoho mohli mít přece jenom je jim 14 skoro 15.

,,Ne" odpověděli oba a trochu se usmáli

,,Kecáte!" Vykřikla jsem a zasmála jsem se.

,,S nikým nechodíme"

,,Ale někdo se vám líbí! Je to někdo od vás ze třídy?" Zvedla jsem tázavě obočí.

,,Oběd!" Oba se rychle zvedli a odešeli do kuchyně, aby mi nemuseli odpovídat. Rozesmála jsem se ještě víc, že jsem málem nedošla do kuchyně.

U stolu už seděl aji Sebastian.

,,Ahoj" pozdravili jsme se. Sedla jsem si ke stolu a mohli jsme se pustit do oběda.

,,Mami?" Prolomil ticho Sebastian.

,,Ano?" Podívala se na něj mamka

,,Mohl by tu na nějaký čas být můj kamarád, protože jeho rodiče jedou na nějakou cestu a on by musel být u babičky a zameškal by toho hodně ve škole"

,,Nejde náhodou o Martinuse?"

,,Jde" přikývl Sebas. Ne prosím mami ne...

,,Tak může" povolila mamka. Jídlo, které jsem právě měla v puse mi zaskočilo, takže jsem se rozkašlala. Všichni se na mě podívali a pak se zase věnovali svému jídlu.

Po obědě jsem šla za Sebastianem ohledně Martinuse. Zaklepala jsem a vešla dovnitř.

,,Proč tady bude Martinus? Vždyť má auto, takže by mohl jezdit od babičky do školy a navíc mu na škole vůbec nezáleží, takže o co jde?"

,,Chci ho tady, tak tady bude"

,,Ale nebude si sem vodit holky a nebude tady ani chlastat, jak je zvyklý doma!" Prskla jsem po něm a odešla z pokoje, přičemž jsem nezapomněla bouchnout dveřma. Lehla jsem si do postel a hnedka zavolala své nejlepší kamarádce Beth.

,,Co se děje?" Zeptala se hnedka jak to zvedla.

,,Bude u nás spát Martinus nevím na jak dlouho"

,,Jako ten Martinus, co spal s půlkou školy, kouří a chlastá první ligu?"

,,Přesně ten"

,,Tak to si uži, ale hlavně si ho nepouštěj k tělu"

,,Jsem snad magor?"

,,jsi" zasmála se

,,No dobře jsem, ale ne takový" uchechtla jsem se

,,Už musím jít tak pa baby"

,,Čau" položila jsem ji telefon a rozplácla se na posteli.

První část je na světě, tak doufám, že se vám to bude líbit ❤

❤ LINUS ❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat