❤ LINUS ❤

21 💜

Probudí mě budík, na který vylezu z postele. Jdu rovnou do koupleny, kde si vyčistím zuby a namaluju se.

Přejdu ke skříni, ze které vytáhnu nějaké tričko, černé rifle a vínovou mikinu. Vezmu si svůj batoh od adidasu a jdu dolů, kde se rovnou obuju a hodím na sebe teplý kabát.

Venku zatroubí auto, což znamená, že Justin je už tady. Otevřu dveře a venku je pěkný slejvák. Přeběhnu do auta a čekám, že ho konečně uvidím, ale nebyl tam.

,,Kde je?" Zeptala jsem se Marcuse, když jsem si vedle něho sedla.

,,Jel svým autem" soucitně se na mě podíval. Hlavu jsem si položila na jeho rameno a přála si, aby tady byl semnou. Držel mě za ruku a říkal mi, že je všechno dobrý, že se nic nestalo.

Vystoupili jsme, když auto zastavilo před školou. Šli jsme ke skříňkám a doufala, že tam bude na nás čekat Martinus, ale nebyl tam.

,,By mě zajímalo, co je Martinusovi, že nejel s náma a ani tady na nás nečeká" ozval se Justin.

,,taky by mě to zajímalo" přidal se k němu Zach se Sebastianem. Já ani Marcus jsme se k tomu nevyjádřovali. Zavřela jsem skříňku a šla do třídy.

Seděl tam. Seděl a pozoroval kapky, které stékaly po okně. Nejspíš vycítil můj pohled a otočil se na mě. Naše oči se na pár sekund setkali, ale on poté uhl. Jeho oči byly plné bolesti a nenávisti. Povzdechla jsem si a sedla si za Sebastianem.

,,Tak co se mezi vámi děje?" Zeptal se mě Sebastian v hodině.

,,Nic... jen jsme se trochu pohádali" Plácla jsem první blbost, která mě napadla.

,,Ne... je v tom něco mnohem víc, protože se Tinus s námi vůbec nebaví a navíc má začervenalé oči, což znamená, že brečel"

,,Podvedla jsem ho!" Zašeptala jsem k němu celkem nahlas, ale tak, aby to neslyšela učitelka.

,,Kdy? S kým?" Ptal se zvědavě a já věděla, že teď se z toho nevykroutím.

,,Na té párty jsem se opila víc než jsem chtěla, a tak jsem se vyspala s Marcusem, ale na mou obranu jsou to dvojčata"

,,Ani to tě neomlouvá"

,,Já vím" první slza mi začala stékat po líčku. Ozval se školní zvonek a já vypálila ze třídy jako první. Šla jsem na záchody, kde jsem se upravila, ať po škole nechodím, jak strašák. Šla jsem zpátky ke skříňkám, kde čekal Marcus.

,,Jseš v pohodě?" Zeptal se mě Mac hnedka, jak jsem k němu došla.

,,Ne Marcusi. Nejsem. Chci ho zpátky. Chci se s ním smát, byť v jeho náruči a jen tak se válet, ale být s ním" Marcus si mě vtáhl do objetí, které jsem mu opětovala.

,,Vyřeš to s ním" zadíval se někam za mě.

,,Fajn, ale ne tady. Odpoledne přijdu, tak mu to prosím řekni" usmála jsem se na něj.

,,Dobře" Souhlasil. Otočila jsem se a stál tam. Koukali jsme si do očí, ale ty jeho během chvilky zaplnily slzy, a tak odešel, ale to už jsem měla i já slzy v očích.

,,Copak, že by problémy?" Objevil se vedle mě Dylan.

,,Co ti je do toho" zavrčela jsem na něj

,,Říkal jsem ti, že Martinus je kretén, se kterým by ses neměla zahazovat" pokrčil rameny a vítězně se usmál.

,,Až na to, že jsem to mezi náma posrala já a ne on!" Prskla jsem po něm nepříjemně a odešla na další hodinu...