Lucy - Dokončeno

|8|

Selena mě vzbudila přesně, kdy jsme měli nástup na další táborový program. Rychle jsem se zvedla z postele a uhladila si vlasy. Spolu se Selenou jsme vyběhli z chatky a sedli si na pár posledních volných míst, které byli okolo ohniště. Adam už tam stál a netrpělivě čekal na všechny táborníky. „Nejspíš zavedeme mínusové body i za pozdní příchod na nástup!" zakřičel přísně, aby ho slyšeli i v chatkách, ale na tváři se mu hned objevil úsměv. Když začali z chatek začali vybíhat poslední opozdilci, vítězoslavně se ušklíbl.

„Dopoledne jsme se stihli rozdělili do týmů na celotáborovou hru," začal, „A teď se se rozdělíme na menší týmy, které budou plnit ještě další úkoly." Všichni jsme se na něj podívali a hledali něco, z čeho si budeme losovat určení týmů.

„A abychom se moc nezdržovali, týmy budou podle chatek. Takže si najděte své spolubydlící a vymyslíte si rychle název, za 10 minut mi ho přijdete nahlásit a pak začneme s první soutěži v celotáborové hře," řekl Adam a se Selenou jsme se na sebe zděšeně podívali. Nejenže budu s Edem v týmu na celotáborovou hru, ale i v tomto menším týmu. Skvělý.

Začali jsme se se Selenou rozhlížet a hledali Eda. Když jsem ho konečně zahlédla, nevypadalo to, že by nás hledal. Jemně jsem zatahala Selenu za ruku a vydali jsme se k němu. Hned jak jsme si k němu sedli, chytil mě Ed za pas a přitáhl si mě k sobě co nejblíž. „Tak co princezničko, jak se podle tebe máme jmenovat?" zeptal se, ale já neměla náladu na nějaké jeho hry a odtáhli jsem se od něj. Podívala jsem se na něj se zdviženým obočím a on jen pokrčil rameny.

„Dobrá, pokusím se něco vymyslet. Co takhle Neporazitelní?" navrhl. Kupodivu se mi to líbilo a já i Selena jsme s tím návrhem souhlasily. Adamovi jsme nahlásili jméno jako první. „Dobrá, budete mít teď čas, než se rozhodnou ostatní. Edward to tu už zná, takže vás odvede k malému lesu, kde bude začínat první soutěž," oznámil nám a společně se Selenou jsme přikývli. Ed si naštvaně odfrkl a když procházel kolem Adama, řekl: „Jen Ed."

Zanedlouho nás Ed opravdu dovedl k malému lesíku, který jsem si pamatovala ze své noční vycházky. Usadili jsme se na zem a začala jsem si povídat se Selenou. Zanedlouho přicházeli další a další táborníci. Selena se najednou omluvila a doběhla ke dvou klukům, kteří podle šátku na ruce byli z jejího týmu. Toho, že Selena odešla využila jedna vysoká holčina s vlasy jako uhel. Sedla si ke mně a napřáhla ruku mým směrem. „Ahoj, já jsem Andrea," začala mile a já se na oplátku představila jí. Pustila moji ruku a chvíli vedle mě jen mlčky seděla. Všimla jsem si, že pozorovala Eda, který se opíral o jeden nedaleký strom.

Andrea se znovu obrátila ke mně a její milý výraz se změnil na vražedné. „Upozorňuji tě, Lucy. Ed je můj. Jen můj, rozumíš?" řekla a já se zmohla jen na rychlé přikývnutí. Znova se usmála, beze slova se zvedl a odešla. Nechápavě jsem se chvíli dívala jejím směrem a pak se rychle zvedla a šla hledat Nicka. Sice byl jeden z nejmladších účastníků tábora, ale zatím jsem se s ním znala nejlíp, pokud tedy nepočítám Selenu s Edem.

Když jsem konečně Nicka našla, chytil se mě za ruku a společně jsme vyrazili ke skupince lidí, kteří patřili do našeho týmu. Chvilku jsme si povídali a skoro jsme si ani nevšimli, že už přišel Adam.

„Takže, čeká nás první táborová hra. Poprosil bych vás, abyste si stoupli do zástupů podle oddílů." začal Adam a většina lidí se začala přemisťovat. Během chvilky jsme byli vyrovnaní do čtyř zástupů. Adam jen pokýval hlavou a pokračoval dál.

„Váš první úkol bude, najít v lese svého vedoucí. Ty u sebe mají vlajku vaší barvy. Až je najdete, dají vám vlajku a vy budete mít za úkol ji schovat ve vzdálenosti maximálně 10 metrů od místa, kde stojí váš vedoucí. Vlajka nemusí být vidět, ale váš vedoucí musí vědět, kam jste ji schovali, protože bude sloužit jako nápověda pro další týmy. Jak ta nápověda bude vypadat, bude čistě na vás. Až tohle všechno uděláte, můžete se vydat hledat vlajku ostatních týmů. Pokud vás ale někdo uvidí u jiného týmu dřív než vy jeho, řekne stůj a vy ho musíte poslechnout. Takhle musíte zůstat jednu minutu. Pokud vás půjde víc pohromadě a najde vás jen jeden člověk, rozkaz stůj pro vás neplatí a můžete ho použit vy na něj. Upozorňuji vás, že les je malý a my vás budeme stále sledovat, jestli vše plníme tak, jak máte. Vašim úkolem je získat co nejvíc vlajek protivníků. Můžeme začít?" 

Tak, další kapitolka. Upozorňuji vás, že ve chvíli kdy ji píšu jsem na cestě do Španělska spolu se školou, takže nevím, jestli kapitoly vydám hned(dnes 13.října a platí to i pro dvě předešlé kapitoly) ale snad se tam chvilka na vydání najde. 😊