Lucy - Dokončeno

|35|

Upozornění! Tato kapitola bude trochu odlišná než ostatní, proto bych chtěla oznámit, že tato kapitola je určená čtenářům od 15 let (možná dokonce od 18, ale tak určité věci už od 15 povolené jsou, takže doufám, že takhle to bude dobrý)! Pokud je Vám méně než 15 let a přesto se rozhodnete kapitolu přečíst, byli jste varováni (i když si myslím, že v této době jsou tyto rádoby hranice trochu jinde už). Toto upozornění je tu hlavně kvůli ochraně tohoto příběhu před porušením jakýchkoliv pravidel a zásad. Teď už si užijte kapitolku.

Nemohla jsem se dočkat, až zvonek konečně oznámí konec hodiny a já budu moci být s Edem sama. Byli jsme domluvení, že se sejdeme po vyučování před školou a zbytek dne byl čistě v jeho režii. Vyběhla jsem na chodbu, kde jsem se rychle rozloučila s Jamiem a pokračovala ven na čerstvý vzduch. Chvíli jsem se rozhlížela po parkovišti a pak jsem ho konečně zahlédla. Stál u své motorky s nasazenou helmou a tu mou už měl také připravenou. Rozběhla jsem se jeho směrem a vrhnula se mu kolem krku.

„Ahoj princezničko," zašeptal a když jsem ho pustila, nasadil mi helmu na hlavu. Zatímco si sedal na motorku, nacpala jsem rychle svoji tašku do úložného prostoru a pak si sedla za něj. „Kam razíme?" zeptala jsem se, když jsme vyjeli. „Nejdřív zajedeme k tobě domů, aby sis tam nechala věci a převlékla se do něčeho slušivého a já tě pak za odměnu vezmu do restaurace," odpověděl mi. Mlčky jsme dojeli až ke mně domů a společně vešli dovnitř.

„Ahoj mami, jsem doma!" zakřičela jsem a vyrazila po schodech do svého pokoje, zatímco Ed šel za mamkou do kuchyně. Nechtěla jsem ho nechat moc dlouho čekat, proto jsem se rychle převlékla, upravila a seběhla schody v rekordním čase. „Mami, už musíme jít, měj se tu krásně," prohlásila jsem, jakmile jsem vešla do kuchyně, popadla Eda za rukáv a táhnula ho ke vchodovým dveřím. On ještě stihl rychle zamávat mamce a byli jsme venku.

Jako nedočkavá školačka jsem si nasadila helmu a čekala, než Ed nastartuje. Během chvíle jsme už byli na cestě. „A kam přesně mě chceš vzít?" vyptávala jsem se, když jsme pomalu projížděli městskými ulicemi. „To je překvapení," prohlásil a dovolil si rychle se otočit a usmát se na mě. Když jsme vyjeli z města, zrychlili jsme a zanedlouho Ed zaparkoval u celkem nóbl restaurace.

„Ede, sem přece nemůžu jít takhle oblečená! Navíc ty taky nejsi galantnost sama," pokárala jsem ho a sjela jeho oblečení pohledem. On na mě jen mrknul, otevřel úložný prostor a vytáhnul úhledně složené kalhoty a košili. Rychle se převlékl a uklidil, co nepotřeboval. „Tadá!" prohlásil nadšeně, když byl připravený. Já na něj jen koukala s rukama založenýma přes prsa s ďábelským pohledem v očích. „Tobě to moc sluší, Lucy," řekl mi, když si všimnul mého nepřátelského výrazu a nabídnul mi rámě.

Společně jsme vešli do restaurace a zamířili k uvaděčskému stolu. „Dobrý den, máte rezervaci?" zeptala se nás madam, která za ním stála. „Ano, na jméno Sneak," odpověděl jí Ed a ze široka se usmál. Po chvíli otáčení stránek se na něj usmála zpět a prohlásila: „Tady to máme, odvedu vás k vašemu stolu." Usadili jsme se a během chvíle k nám přišel číšník a každému podal dva lístky, jídelní a nápojový. Oba jsem si rychle objednali pití a když jsme byli sami, otevřeli jsme jídelní lístek.

„Doufám, že počítáš s tím, že dneska platím já," oznámil mi Ed po chvíli ticha. Protočila jsem nad tím oči a on se okamžitě ospravedlňoval: „Vím, že jsi soběstačná nezávislá žena, ale chci, aby dnešní den byl celý na mně." Při těchto slovech mě chytil za ruku, kterou jsem měla položenou na stole a na svůj souhlas jsem mu ji jemně stiskla. Usmál se na mě a v tichosti jsme pokračovali ve výběru jídla.

Asi patnáct minut po našem objednání nám jídlo přinesli a my se dali do jídla. „Jak jsi se vlastně dneska měla?" zeptal se mě a já zvedla hlavu od své porce. „Docela to šlo, ale nemohla jsem se dočkat, až konečně budu s tebou o samotě," odpověděla jsem, natáhla k němu dlaň a on mi do ní automaticky začal kreslit kolečka. „Přemýšlel jsem," řekl z ničeho nic a svoji ruku odtáhnul. Se zvědavostí jsem se na něj podívala a pobídla ho kývnutím hlavy, aby pokračoval.