Lucy - Dokončeno

|25|

„Jamie, musíš jet se mnou," přemlouvala jsem ho a cloumala s ním, když jsme spolu seděli v parku a jedli zmrzlinu. „Je to poprvé, co jsme se se Selenou domluvili, že ji navštívím a slíbila jsem, že jí zatančím," říkala jsem mu a dál s ním cloumala. „Vždyť jí můžeš zatančit sama Lucy," řekl mi a snažil se jíst svoji porci zmrzliny, aniž by mu spadla.        

„Ale ona už mě viděla tančit a já ji chci překvapit. No tak prosím," žadonila jsem a hodila na něj prosebný pohled. „Dobře, dobře, vyhrála jsi," vzdal se nakonec a já ho pevně objala. „Moc ti děkuji. Mamka mi slíbila, že nás za ní odveze, ráno tě vyzvedneme," oznámila jsem mu a začala jíst svoji zmrzlinu.

„Jak jako ráno? Jak brzo ráno myslíš?" zeptal se zmateně Jamie a podíval se na mě. Já jen potichu dál jedla a nevinně se na něj podívala. Když jsem celou zmrzlinu snědla, řekla jsem: „Selena bydlí docela daleko, a abychom tam byli v rozumnou dobu, musíme vyjet už v 5 hodin ráno." V tu chvíli Jamie vyskočil z  lavičky. „Lucy, já mám prázdniny! Jestli musíme vyjet v 5, musím vstávat minimálně v půl," říkal a chodil přede mnou sem a tam.

„Já ti to nějak vynahradím a vezmu ti na cestu polštář. Platí?" nabídla jsem mu a on se po chvíli posadil zpátky ke mně na lavičku. „Dobře, ale dělám to jenom proto, že jsme dobří kamarádi," řekl a podíval se na mě. „Je mi to jasné. Slibuji ti, že až se potkáš se Selenou, ničeho litovat nebudeš," prohlásila jsem a a hodila mu ruku okolo ramen.

Seděli jsme spolu s Jamiem na zadních sedadlech mamky auta a sledovali okolí z okna. Bylo něco okolo půl 8 a Jamie se už dospal. Během chvíle už jsme měli být ve městě, kde žije Sel a já už se nemohla dočkat. Podívala jsem se na Jamieho a všimla si, že je celkem zamračený. „No tak, Jamie, usměj se," nabádala jsem ho a bodala do něj prstem. Když se jeho výraz pořád neměnil zaťukala jsem mamce na rameno a ta už věděla, co má dělat.

V rádiu vyhledala a zapnula Jamieho oblíbenou skladbu. Zvýšila hlasitost a spolu s ní jsem začala nahlas zpívat. Jamie dlouho odolával, ale nakonec se k nám přidal as touto písničkou jsme dojeli na příjezdovou cestu domu, jehož adresu mi Sel poslala.

Jak jsem očekávala, Sel už na mě čekala a když jsme přijížděli, zvedla se z lavičky před jejich domem a začala nadšeně mávat. Já si rychle otevřela okénko, vyklonila jsem se z něho a začala jí mávat taky. Když mamka zastavila auto, rychle jsem z něho vyskočila doběhla k Sel. Samozřejmě jsme se hned objali a začali poskakovat a piště, jako by nám zase bylo 12.

To už vystoupil i Jamie a nechápavě se na nás díval. Já pro něj doběhla, chytila ho za ruku a dotáhla ho k Seleně. „Sel, tohle je můj nejlepší kamarád a spolužák Jamie, Jamie, tohle je moje kamarádka Selena," představila jsem je navzájem a oni si potřásli rukou.

„Tak co jsi si pro nás připravila?" zeptala jsem se Sel, když se na mě podívala. V tu chvíli ke mně přišla moje mamka a položila mi ruku na rameno. „Takže, našim mamkam jsem domluvila den v lázních. Paní Smith, moje mamka na vás čeká vevnitř," s těmito slovy na ni moje mamka kývla a vešla do baráku. „A my nejdříve půjdeme na místní hřiště, pak na oběd do restaurace a naposledy do kina. A pak doufám, že mi něco předvedete, baleťáci," řekla a my jen přikývli.

Dnes byl celkem teplý den, takže mě nepřekvapilo, že na hřišti bylo spoustu dětí. Sel nás představila svým kamarádům, a po chvíli dohadování jsme se rozhodli, že si zahrajeme plážový volejbal. Já, Sel a Jamie jsme vytvořili jeden tým a Sel kamarádi ten druhý. Takhle jsme strávili téměř celé dopoledne a ze tří zápasů, které jsme celkem odehráli jsme 2 vyhráli.

Když se chýlil čas oběda, Sel se se svými kamarády rozloučila a připomněla jim, že dnes půjdou s námi do kina. Poté jsme se vydali do jedné restaurace, která byla nedaleko hřiště. Celkem mě překvapilo, když si Jamie sedl na židli vedle Sel a já si sedla naproti nim. Podívala jsem se na volnou židli vedle sebe a vzpomněla si na Eda. Dala bych nevím co za to, aby tu mohl být s námi.

„Už jsi s ním mluvila?" zeptala se mě Sel, když si všimla mého pohledu. Já jen zakroutila hlavou a pohledem jí naznačila, aby to nerozebírala. Ona mě poslechla a my jen mlčky seděli a čekali na obsluhu. Naštěstí to netrvalo dlouho a za chvíli jsme už jedli.

Když jsme dojedli a zaplatili, měli jsme ještě dost času, než jsme museli být v kině, proto Sel zavolala kamarádům a společně nás provedli po městě. Ukázali nám park, pár soch a starší kostel, který patřil k největším městským památkám. Když nadešel čas na kino, šli jsme tam a společně jsme si užili film. Poté nás už Sel jen odvedla k ní domů, kde jsme šli na zahradu před tím, než jsme měli jet domů.

Sel vynesla ven svůj notebook, který k nám obrátila a s nadšením prohlásila: „Najděte nějakou písničku, na kterou mi zatančíte." Chvíli jsme se s Jamiem na sebe dívali a přemýšleli, co bychom mohli zatančit. Rozhodli jsme se, že zatančíme výstup z konce školního roku s tím, že přeskočíme tu část, kdy jen sedíme na zemi.

Přestože jsme neměli nejlepší podmínky, moc jsme si to užili a Sel nás přemlouvala k dalšímu číslu. Napadlo nás, že si hned zkusíme vstoupen, které nacvičujeme od té doby, co jsem se vrátila z tábora domů. Našli jsme požadovanou skladbu a začali tančit. Po tomto výstupu jsme už jen odpočívali a čekali, až se vrátí moje mamka, abychom jeli domů. Když jsem za chvíli nastupovala do auta, všimla jsem si, že si Jamie se Sel vyměňují telefonní čísla.

Takže další kapitolka, kde se bohužel nevyskytuje Ed a jak lze vyčíst, ani se Lucy ještě neozval. Další kapitola bude taková kratší, ale poté se vrátíme do školy a tam samozřejmě bude zvrat. :D