FAKE? NO !CZ)

•10•

„Řekl jsem, že k ní nechci." Zastavím se a otočím se k němu.. „A to proč ??"

To neudělala

Nejdřív se mi nekouká do očí a mlčí. Pak se na mě koukne "Ještě není správná doba." Jednoduše odpoví a já se ušklíbnu. "Jak to myslíš ? Vždyť tohle jsi chtěl ne ?" Zeptám se dojdu  němu blíž.  "Bylo to moc rychlé. Nemám jistotu, že ode mně znova neodejde. Prostě to chce ještě chvilku." To je mi důvod opravdu.

"Zavezeš mě domů ?"Zeptám se po chvilce ticha. Wes neodpoví a jde k autu. "Ne" Řekne trochu vážně, ale neudrží to a uměje se. "Budeš muset jít pěšky." Mrkne na mě. "Vždyť jsme na druhém konci města. " Odpovím a jdu k autu. "Ne." Řekne a zamkne se v autě. "Wesley !" Křiknu, ale on se mi pořád směje a nastartuje. "Tak dobře, ale musíš mi slíbit, že se mnou půjdeš zítra na pouť." Usměje se na mě jako sluníčko.

Pouť ? "To teda ne. Wesley dělej !! Je tu zima !" Zakňučím, protože je kolem 12 hodiny večer a je fakt zima. Že já si nevzala ty rifle. "Až mi to slíbíš Parková." Poprvé řekne moje příjmení. Nijak to nevnímám, ale je nezvyk to slyšet. "Faaajn." Zabručím a on mi otevře. Rychle si vlezu do auta ještě rychleji zavřu dveře. "Tady máš ty trubko." Zasměje se a podá mi jeho růžovou mikinu. Vezmu ji a než si ji obleču tak zaváhám.

Nakonec jsem si ji oblíkla a jen tak pro info, fakt krásně voněla. Nevím, určitě to nebyla voňavka, spíš prostě taková ta klučičí vůně ? Jo zní to divně, ale je to tak.Po celou dobu bylo v autě ticho. Sice už nebylo tak trapné jako když jsem s ním jela poprvé, ale i tak jsem se cítila divně.

Když zastavil před domem, začala jsem si vyslíkat jeho mikinu, ale on mě zastavil. "Klidně si ji nechej." Řekne neutrálně. "To je dobrý." Odpovím "Říkám nech si ji, nejlépe  ji ukaž Caře." Přikáže a já se zamyslím. "Neměla ji náhodou i ona na sobě ?" Zeptám se a Wes mlčí. "Pane Bože...." rychle si ji vysvleču. "Fuj." Hodím ji po něm a vystoupím z auta. Nemyslím to zle, ale tohle bylo opravdu divný. "Ale noták. Aspoň si ji vystav v pokoji. Ať to vidí." Poprosí a já si ji od něj vezmu zpátky. "Dobře. Jinak, po škole se mám sejít s Rossem. Tentokrát už doopravdy." Informuji ho. "Ale vždyť jdeme na tu pouť." Zamračí se. "Stihnu obojí." Pošlu mu ze srandy vzdušnou pusu a dojdu  ke dveřím. "Beth ?" Zavolá na mě. "Copak ?" Otočím se na něj. "Dobrou." Řekne mile, což u něj vidím poprvé. "Dobrou." Odpovím mu a zajdu do domů. V pokoji dám mikinu na židli a převleču se do pyžama. Vlezu do postele a v minutě usnu.

Ráno se proudím a musí vám říct, že jsem měla poprvé chuť vstát. A to se nestává často. Na sebe jsem si vzala svetr. Všechno jsem v pohodě stíhala, takže jsem se mohla dát snídani. Rodiče už byli v práci, takže jsem snídala sama. Teda dokud se neobjevila Cara. Nic mi neřekla, ale za to se podivně usmívala. Co zase udělala ?

Zatím jsem ji neptala, proč se usmívá a vlastně jsem to neměla v plánu. Asi to nechci dělat. Po snídani jsem vyšla ven z domu a uviděla Dana. "Ahoj." Pozdravila jsem ho, ale on mi neodpověděl. Zaujatě koukal do telefonu a něco si četl. "Haloooo !!" Křiknu a on se na mě koukne. "Tohle bys měla vidět. " Řekne a podá mi svůj telefon.

Zděšeně se kouknu na obrazovku. Cítím jak se mi mé srdce zastaví. "Nevěděl jsem že sis psala deník, a už vůbec né, že se ti líbil Wesley." Řekne a já nemůžu uvěřit, že mi to Cara  udělala.