FAKE? NO !CZ)

•48•

Bylo mi blbé říkat, že jsem vydírala svoji starší sestru, ale bohužel tak to bylo.

Miluju tě

Pak všichni začali řešit párty. To pravdu nedělají nic jiného ? No vážně... prostě nemohli počkat do zítřka. Zavolali všem svým kamarádům, vytáhli zásoby jídla a pití. Chyběla jen hudba.

Zajdu si pro svoje věci a dám si je do tašky. „Ty jsi tu spala?" Zeptá se mě Wes. „Jo." Ušklíbnu se. „A to proč ??" Koukne udiveně. „Problémy doma..." zkrátím.

Pak se zeptám jestli by mě někdo zavezl. Samozřejmě se nabídl Wes, ale nechtěla jsem ho hned uhánět a tak jsem jela s Brandonem. S ním je ta cesta vždy fajn.

Před domem jsem mu řekla ať na mě počká. Když jsem otevřela dveře uviděla jsem svoje rodiče. Vypadali docela naštvaně. Ani se jim nedivím. „Kde jsi celou dobu byla ??" Zeptá se mamka a vstane ze židle. „U kamarádky." Zalhala jsem a chystala se jít nahoru, ale mámka mě zastavila. „Doufám, že už budeš doma." Řekne a já se na ni otočím. „Ještě uvidím." Šeptnu a odejdu do svého pokoje. Věděla jsem, že už budu doma, ale nechtěla jsem to přiznat.

V pokoji jsem se převlékla do čistého oblečení. Něco jsem si udělala s vlasy a trochu se namalovala. Pak jsem šla znova dolů. Řekla jsem, že jdu zase ke kamarádce a doufala, že mi to uvěří.

Rychle jsem nastoupila do auta a jeli jsme zpátky. Když jsme dojeli, už byla slyšet hudba. Ach to zase dopadne.....
Když jsme vlezli dovnitř, bylo tam víc lidí, než bych čekala.
Nemohla jsem najít Wese a tak jsem šla na chvilku na zahradu. Snažila jsem si v hlavě uspořádat myšlenky. Bylo toho moc.
Všichni se sice bavili a slavili příchod Wese, ale já neměla na slavení náladu.

Najednou uslyším něčí dech na mém krku. Otočím se a uvidím Wese. Dotýkáme se těly a já mám husí kůži. „Jakto že nejsi uvnitř ?" Zeptá se a vezme mě za ruku. „Musela jsem jít na vzduch." Pousměju se.

„Ještě jsem ti pořádně nepoděkoval." Řekne a já se mu kouknu do očí. „ To nic nebylo."
„Ale bylo. Bylo to hodně a bez tebe by jsem tu nebyl. Takže děkuju." Usměje se a políbí mou ruku. „Miluju tě." Řekne a mě vyskočí srdce. Pak si ale vzpomenu na řeči co jsem slyšela. „Wesley Tucker neví co je láska...." Neodpovím mu a jen se na něj koukám. „Děje se něco ?" Zeptá se a já přemýšlím, jestli mu to mám říct.

„Jsi přesně ten typ kluka, před kterým mě moje máma varovala už na dětském hřišti. Chodil jsi s mojí sestrou. Spal jsi s několika holkama. Všechno co jsme prožili bylo pro mě to nejlepší co jsem mohla zažít, ale myslíš to vážně ? Tyhle slova se nepoužívají jen tak." Kouknu na něj trochu smutně a čekám co řekne.

Mlčí a já se otočím zády sleduju zahradu. "Miluju tě Beth ! Já tě kurva miluju. Miluju všechno, co představuješ. Miluju to jak se s tebou cítím, kolem mě je milion holek, ale já chci stejně jenom tebe....stačí to jako odpověď ?" Vezme mě za rameno a otočí mě k sobě. „Stačí." Usměju se a políbím ho. Když se odtáhne usměje se. Je to jeden z jeho upřýmných úsměvů. V očích měl jiskřičky štěstí bylo to tak roztomilé a já měla chuť políbit ho ještě jednou.

Vezme mě za zadek a vyhoupne mě na zeď, která sloužila jako terasa. Začala jsem si hrát s jeho vlasy. „Nechceš semnou letět pryč?" Zeptá se mě a já se na něj překvapeně podívám. „A kam ?" Zeptám se. „Kamkoli."

Ještě dnes čekejte další část. A bude určitě delší 💗💗💗💗 -Beth