FAKE? NO !CZ)

•14•

Rozkliknu fotku a zjistím, že to vlastně nejsem já. Je to něco mnohem horšího.

Vážně konec ?

Byla to Cara, která seděla na klíně Wesovi a v ruce drží několik růží. To si dělá srandu ? Byla to fotka z jejího instagramu. To mi jako oplací to s Rossem nebo je už konec ?
„Tak Jo. Rád jsem si s tebou popovídal, ale už budu muset jít." Řekne a vstane. „Jo já taky. A ještě jednou se moc omlouvám." Pokusím se usmát a když Ross odejde zavolám Danovi.
Nezvedal mi to a tak zaplatím a odejdu pryč.

Venku je pořád hodně lidí a tak doufám, že nepotkám Wese ani Caru. To už bych opravdu nezvládla.

Za chvilku jsem prošla bránou. „Beth ?" Zavolá na mě někdo. Otočím se a zjistím, že je do Denn. Dojde ke mně „Vy jste se s Wesleym rozešli ?" Zeptá se a já začnu přemýšlet. „Vlastně ani nevím." Odseknu a když nic dalšího neřekne otočím se a dám se na odchod.
„Dělám si srandu. Já vím, že je to jen dohoda."Doběhne mě a já se zastavím.
„Jak to víš ?" Zvednu obočí. „Slyšel jsem jak se o tom spolu bavíte." Odpoví. „Nikomu jsme to neřekl, ale musím říct, že to hrajete dobře." Zasměje se, ale mě do smíchu není.

„Teď jsem ho viděl s Carou. Jak vidím tak už je konec co? " Zeptá se a já mlčím. „Nechce se mi o tom mluvit." Falešně se usměju a pak konečně odejdu.

Doma se obleču do pyžama a rychle vlezu do postele. Usnu ještě rychleji.
•
Probudím se v úplně jiné posteli. Kde to jsem ? Sednu si a najednou se kolem mě obmotají silné paže. „Pojď ještě spát zlato." Zamumlá něčí hlas. Otočím se a uvidím Wese. Taky zjistím, že jsem úplně nahá. Najednou si mě Wes přitáhne k sobě a políbí mě na tvář.
„Miluju tě." Šeptne.
•

„Beth ?? Haló Beth. Probuď se." Otevřu oči a před sebou uvidím Dana. Takže to celé byl jen sen? „ No slává." Řekne a Vstoupne si. „Co chceš !?" Zamumlám ospale. „Já myslel, že by bylo fajn tě jít probudit." Usměje se já po něm naštavě hodím polštář. „Vždyť je teprve půl 7." Zakňučím a sednu si. „Já vím a jelikož si nedávno zaspala, tak jsem tě raději vzbudil." Řekne a jde k oknu. „Přišel si oknem ?" Zeptám se a on kývne na souhlas. „Jako za starých časů." Usměje se a pak vyleze ven.

Opravdu se mi zdálo o Wesovi ? Mně už musí vážně hrabat. Promnula jsem si oči a vstala.
Díky Danovi jsem všechno krásně stíhala , dokonce i snídani.

Přesně o půl 8 jsem vyšla z domu a čekala na Dana. „To je poprvé co ty čekáš na mě." Zasměje se a já ho bouhnu do ramene. „Pouhé děkuji by stačilo." Řekne a mi se vydáme na cestu.

V autobuse jsem opět jela s Rossem. Už mi to nebylo tak trapné. Dokonce jsme se i normálně bavili. Před školou bylo dost lidí, dokonce jsme potkala Wesovu partu, ale Wes nikde. Chtěla jsem si s ním promluvit. Chtěla jsem vědět, jestli už je konec, ale nemohla jsem ho najít.

Když nám skončí škola rychle zajdu za Cameronem. „Came ? Kde je Wese ?" Zeptám se, ale on mlčí. „Neměl bych ti to říkat." Šeptne. „A to proč ?" Zvednu očí. „Týká se to tebe." Konečně odpoví a mě spadne brada. „Mě ?" Nechápavě se na něj kouknu. „Víc ti asi neřeknu." Rychle uteče a já zůstanu stát před školou.

Rozhodnu se udělat tu největší chybu a zajdu za Wesem domů. Od školy nebydlí tak daleko, teda pokud si to správně pamatuju.

Autobusem dojedu na zastávku a za pár minut stojím před jeho domem. Nejsem si úplně jistá, jestli tu bydlí, ale za zkoušku nic nedám.

Dojdu před dveře a zazvoním na zvonek. Po chvilce mi otevře dveře malá holčička mohlo ji být tak 6 a já vůbec netušila kdo to je. „Ahoj je Wes doma?" Usměju se na ni. „Jo, já ti brášku zavolám." Zašušká. Brášku ? Takže Wes má sestru.

„Christy, nemůžeš otevírat sama dveře." Uslyším Wese a já trochu stuhnu. Otevře dveře a když uvidí mě zarazí se. „Beth ? Co tu děláš ?" Zeptá se a vejde za mnou ven. „Ehm no nebyl jsi ve škole...chtěla jsem se tě zeptat no víš.." začnu a u toho se koukám na zem. „Jo je konec..už můžeš být s tím kokotem." Štěkne a pak zavře dveře.