„Co tahle udělat dohodu ?" Naklonil se k mému uchu a já ucítila jeho teplý dech na své kůži.
• Beth (16) nastoupila do prváku na střední školu. Není to pro ní lehké, protože musí žít ve stínu své starší sestry Cary(17) , která je populární a oblíbe...
"Nevěděl jsem že sis psala deník, a už vůbec né, že se ti líbil Wesley." Řekne a já nemůžu uvěřit, že mi to Cara udělala.
Na školním drbu bylo ofocené zápisy z mého deníku. Ještě před 2 lety jsem si ho psala. Teď už to nedělám a tady je důvod proč. Kde ho vůbec našla ?? Měla jsem ho schovaný, ale asi Né dobře.
„Já ji zabiju." Řeknu a podám mu telefon zpátky. „Proč to udělala ?" Zeptá se a já se zasměju. „Jako bys to nevěděl." Zvážním svůj výraz. A jdu k autobusu.
Celou cestu do školy slyšným jak se o mě každý baví a směje se. Aby jsem vám to upřesnila, Cara zveřejnila dvě stránky mého deníku. Jedna je z doby kdy začala chodit s Wesem a druhá je vlastně jedna z posledních stránek deníku, kde píšu o Rossovi. Vlastně teď to vypadá, že nevím co chci.
Naštěstí jsem ještě nepotkala Rosse ani Wese. Ale za to kolem mě šla jedna z kamarádek Cary. „Vždy když ho vidím, moje srdce se zastaví. V mých představách s ním ležím na louce. Slunce mu svítí do obličeje a já mám chuť ho políbit." Zarecituje a pak se začne smát. To bylo o Rossovi.
Celá škola ze mě měla srandu a já se vážně snažila zadržet slzy. Když už toho bylo moc, šla jsem rychle na záchod. Na chodbě jsem se střetla s Wesovým pohledem. Oh god. Hned jsem poznala, že to viděl a tak se rychle rozejdu na záchody. Ucítím jeho pohled na svých zádech a když zabočím a vejdu na závody, opřu se o umyvadlo. Tohle už přehnala.
Uslyším jak někdo otevře dveře a mně je hned jasný kdo to je. „Nevěděl jsem, že se ti líbím..." začne Wes, ale já se na něj nepodívala. „Líbil...Byla jsem hloupá. Neber to vůbec vážně." Odpovím a konečně se na něj podívám. Wes se na mě nevěřícně podívá. „Psala jsem to už hrozně dávno neboj." Odseknu a dám se na odchod. Když projdu kolem Wese, náhle mě chytne za ruku a přitiskne mě ke studené zdi. „To ti nevěřím." Koukne na mě, jeho obličej je od toho mého jen pár centimetrů. „Co ?" Pokrčím obočí. „Vždy si všimnu jak se třeseš, když se tě dotknu." Šeptne s pohladí mě po tváři. Rychle ucuknu, ale drží mě moc pevně, takže jsem pořád v pasti.
„Všiml jsem si toho už dřív, ale myslel jsem, že se jen štítíš." Políbí mě na krk a já dostanu husinu. Nechápu, že na mě tak působí. Vždyť je to kokot co je posedlý mou sestrou.
Naštěstí zazvoní na hodinu, takže se ode mě Wes odtáhne a já rychle uteču. Co to sakra bylo ???
Vejdu do třídy a všichni se na mě podívají. Včetně Rosse. Bože jestli to slyšíš tak mi pomoš!! Asi se mu nedokážu podívat do očí. Rychle jsem si sedla na své místo a koukla se na Dana, který se na mě lítostně usmál. Celou hodinu jsem pořád slyšela své jméno.
Po škole jsem čekala na Rosse. Nějak jsem doufala, že nepříjde, ale když jsem seděla na lavičce před školou, objevil se vedle mě. „Ahoj. Můžu ?" Zeptá se a já se na něj otočím. Kývnu na souhlas a on se posadí naproti mě.
Nervózně si odkašle a začne mluvit. „Padlo mě, že bychom udělali ehm život normálních lidí ve Francii? To snad nikdo nebude mít, navíc to nebude ani tak těžké....co ty na to ??" Zeptá se a já kývnu na souhlas. „Já ehm nechci aby to mezi náma bylo divné. Jen jsem se chtěl zeptat..." odmlčí se. „Je to pravda ? Je to zápis z tvého deníku ?" Podívám se na něj. Lhát mu nebudu, všichni ví, že je to moje.
„Jo je." Odpovím. „Ale už je to hrozně dávno, ani nevím kde jsem ho měla a kde ho Cara našla." Nemůžu uvěřit, že jsem řekla celou větu. To je pokrok.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Aha.." řekne trochu tiše. „Já jen....no to je jedno." Stoupne si a já taky. „Co si chtěl říct ?" Vyhrknu na něj. Nejspíš ho to zarazilo. „Napadlo mě, že bychom mohli někam zajít, ale ty vlastně chodíš s Wesem. Jsem hlupák promiň." Trochu se zasměje. Počkat! To mě vážně chtěl pozvat ven?! Jako na rande ?!!
Když se dá na odchod udělám něco nečekaného „Proč někam nezajít." Usměju se. „Jako kamarádi....můžeme dělat na tom projektu.." Ross se na mě podívá s úsměvem. „Tak dobře..ještě ti napíšu." Odejde a já bych nejraději skákala radostí.
Wesley: Doufám, že platí dnešek.
Přijde mi zpráva od Wese a mě dojde, že s ním mám jít na pouť. To bude ještě zajímavý.
Další díl na světě. 🎀 Už hrozně dlouho jsem přemýšlela, jestli mám na to napsat knihu, ale myslím hmotnou knihu 😂😂😂 Taky máte nějaké nesplnitelné sny ???
