„Co tahle udělat dohodu ?" Naklonil se k mému uchu a já ucítila jeho teplý dech na své kůži.
• Beth (16) nastoupila do prváku na střední školu. Není to pro ní lehké, protože musí žít ve stínu své starší sestry Cary(17) , která je populární a oblíbe...
Probudí mě pípnutí telefonu. Ospale se kouknu a zjistím, že mi Wes poslal Snap.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nedokážu si pomoct a zkousnu si ret. Mám chuť si to screenout a dát si to na tapetu, ale pak mi dojde, že se chovám jako nějaká šílená fanynka.
„Dobré ráno." Řekne Max a vstane. „Dobré ! To vážně ! Já se vůbec nevyspala." Fňukne Alex. „Ale prosím tě." Zasměje se Max.
Nakonec se nějak vyhrabu z postele. Trvá mi hrozně dlouho než se obleču s učešu. „Už se nemůžu dočkat." Zajásá Max. Usměju se a uvědomím si, že i já se těším. Hlavně na medvědy.
Všechny tři jsme na sobě měly tepláky. Nrpříšlo nám to vůbec divné. Jdeme do přírody a to si určitě ryfle brát nebudu. „Bože. Skoro všechny holky mají legíny. To prostě nepochopím. Vždyť jsou tak nepohodlný a většinou toho jde až moc vidět, jestli chápete." Začne Max a Alex ji na to okamžitě odpoví. „Náhodou. Někdy jsou pohodlný, ale musí být kvalitní."
Celá naše debata o legínach přestala, když na naše dveře zaklepali kluci. Přesněji Dan, Corbyn a Zach. Taky na sobě měli tepláky, takže jsme všichni ladili.
Venku před budovou už většina byla. Dokonce jsem uviděla Wese, který objímal Caru. Chtělo se mi z toho zvracet. Ne! Vlastně jsem měla chuť tam jít a postavit se jí. Vzít Wese za ruku a už ho nepustit. Ale ona je silnější. Nemůžeme riskovat. Cinkne mi telefon.
Wesley: Dneska to nevydržím. S ní.... Já: Neriskuj
Nic víc k tomu nenapíšu a pokusím se s ním navázat oční kontakt. Wes se koukne na telefon a pak na mě. Rychle mi odepíše.
Wesley: Ale já se nebojím. Klidně teď půjdu za tebou s dám ti tu největší pusu.
V břiše ucitím zvláštní pocit. Boha, snad to nejsou motýly ?
Park je až za městem, takže si všichni nastoupíme do autobusu. Jedeme takových 10 minut; když autobus zastaví. Hned když vystoupím, ucítím ten čistý vzduch. Stojíme pod velkou horou. Musím říct, že je to fakt nádhera.
Ve skupince, což jsem byla já, Alex, Max, Dan, Corbyn a Zach, jsme se vydali na cestu. Procházeli jsme docela velkým lesem. Bylo to hrozně fajn. Kluci říkali jejich vtipné historky ze základní školy. Zach a Corbyn spolu chodili do třídy. „No vážně. Vyhodili jsme všechny lavice z okna. Učitelka myslela, že nás zabije." Všichni se zasmějeme.
Celou cestu pozoruju Wese a Caru. Drží se za ruce a Wes se na mě ani nepodívá. Jako dobře, jsem ráda, protože aspoň Cara je v klidu, ale na druhou stranu mě to mrzí a šve. Já vím, nejsem v pořádku.
Když vejdeme do hlavního náměstíčka parku, učitelka k nám začne mluvit. „Budete chodit ve skupinkách. NIKDO NEPÚJDE SÁM." Zdůrazní vážně. Pak nám dá rozchod a se začneme procházet. Všude je dost zvířat. Je to něco jako Zoo, ale jsou tu zvířata jen z lesa a okolí.
U jedné ohrady se všichni vyfotíme s jeleny. Je to moc hezká fotka. Když se dofotíme uslyším jak na mě někdo volá. Otočím se a uvidím Wese mezi stromy. Chce se mi hrozně smát,ale nějak to vydržím a tajně se k němu přiblížim.
Wes mě vezme kolem pasu a opře mě o strom. „Už zase riskuješ." Zvednu obočí a mírně se Usměju. Wes si zkousne ret a pak se taky usměje. „Asi mi to za to stojí." Řekne, nakloní se ke mě a políbí mě. „Kde je vůbec Cara ?" Zeptám se, když se ode mně odtáhne. Koukne se kolem sebe. „Řekl jsem, že jdu na záchod. Jsou na druhé straně parku." Odpoví a já vykulím oči. „Jak si mě našel." Zasměju se. „ No nemysli si. Já si tě hlídám." Mrkne na mě a já celá zčervenám.
„Awww little sweetie." Řekne a pohladí mě po tváři. „No nic. Budu muset jít. Čekají na mě medvědi." Pošlu mu vzdušnou pusu. „Hej hej." Zavolá na mě Wes. „Půjdu s tebou." Otočím se na něj. „Neštvi mě Wesi." Zasměju se, ale on to myslí vážně. „No fakt už to nevydržím. Chci být s tebou."
