Můj vysněný život//cz FF✔

34.

           Ráno mě vzbudila ranní nevolnost. Vrátila jsem se zpátky a uviděla Ash, co seděl na posteli a měl u sebe i Luka. Zvedl ke mně hlavu a kývl ke stolku vedle postele. Ležela tam bílá obálka se třemi černými písmeny. KAT. Přešla jsem k tomu a vzala si obálku do ruky. ,,co to je?" otočila jsem se k Ashovi a políbila Luka do vlasů. Už nebyl tak horký, jako večer. ,,já nevím. Všiml jsem si toho, když jsem bral Luka z postýlky" nechal ho, aby si sedl na jeho klín. Opřel se o něj zády a chytl ho za ukazováčky. Bylo to roztomilé. Vrátila jsem obálku na místo, kde ležela, vzala si mobil a vyfotila je. ,,pak mi to pošli" zvedl ke mně hlavu a odhodil si vlasy z obličeje. Přikývla jsem, vzala si obálku a sedla si naproti nim. Rozlepila jsem ji a když jsem rozložila papír, co v ní byl, tak jsem poznala Zaynovo písmo.

Kat,
Vím, že formou dopisu není nejlepší se loučit, ale nedokázal bych ti to říct do očí. Nikomu z vás. Řekla jsi mi, že by máma nebyla ráda, když bych se trápil, takže to musím udělat. Celou dobu jsem se trápil. Jak ve skupině, tak s vámi. Ty jediná jsi mě nepřihlížela. Ty jsi stála vždycky při mně, proto píšu tobě. Bude to tak lehčí pro všechny. S odchodem mamky odešel i kousek mě. Řekl jsem to jen tobě, protože jen tobě věřím. S klukama jsem se odcizil natolik, že to nešlo zvládat... Prosím. Jen nedovol, abys na mě zapomněla. Slibuji, že za tebou přijedu, až budeš mít ty malé. Ne dřív. Lukovi mě připomínej jako někoho, kdo na něj taky nikdy nezapomene. Nezapomenu ani na tebe. I kdybych chtěl, tak by to nešlo. Jsi úžasná a Ashton má štěstí, že tě má u sebe.

           ,,vyřiď jim, že je mám rád, že jsou jako moji bratři, ale už jsem to dál nezvládal. Vždycky byli jen spolu, takže jim nebudu překážet. Beze mě vám všem bude líp. Budete mi všichni chybět, Zayn" polkla jsem, abych zahnala slzy a vzala si Luka ze země, protože ke mně natahoval ruce. ,,takže on nás... Opustil?" zašeptal Niall. ,,vypadá to tak" zvedl se Harry a odešel na zahradu. Edward se hned zvedl a odešel za ním. Louis si dal obličej do dlaní. Michael si projel rukou vlasy a opřel se o sedačku. Liam a Niall vypadali, že se za chvíli rozbrečí. Byli jsme spolu už několik let a on nás jen tak opustí. Chápala jsem, že se trápil, ale mohl si s námi promluvit aspoň z očí do očí. ,,Zayn byl člověk, který všem pomáhal a sám se trápil" zašeptal Liam a setřel si slzy. Už jsem to nevydržela a taky nechala slzy, aby opustily mé oči. Luke přestal cucat dudlík a dlaní mi otřel tváře. Ash si sedl na opěrátko sedačky a položil mi tvář na temeno hlavy. Luke si položil hlavu na moji hruď a přitulil se ke mně. ,,musíme Zayna dostat zpátky. Patří k nám" propletla jsem si s Ashem prsty. ,,to teda. Byl s náma už od začátku" souhlasil se mnou Calum.

           Celý den jsme jen koukali na filmy a moc nemluvili. Každý byl zabraný do svých myšlenek. ,,jdu uložit Luka" zvedla jsem se, když jsem ho dokrmila. Všichni tiše přikývli a já odešla. Nechtěla jsem, aby byli smutní. Tak by to Zayn taky nechtěl. Několikrát za den jsem mu zkoušela volat, ale ani jednou to nezvedl. Chtěla jsem vědět, kde je a jestli je v pořádku. Bála jsem se o něj. Luke si položil hlavu na můj klín a zavřel oči. Hladila jsem ho po vlasech. Hrozně moc připomínaly ty Ashovy.

            Šla jsem zpátky dolů, když malý usnul. ,,zítra už pojedeme" slyšela jsem Harryho. Povzdechla jsem si a sedla si mezi Ashe a Nialla. Moc jsem nevnímala o čem se baví a přemýšlela nad tím, kde by mohl Zayn být. Nechtěla jsem, aby byl sám. Patřil do party...

            Týden po tom, co odjeli kluci mi přišla zpráva ze skrytého čísla.
Jsem v pohodě, žiju -Zayn
Nešlo na to odepsat, ani zavolat. Odložila jsem si mobil na stůl a opřela se o sedačku. Byli jsme ve studiu a kluci měli zpívat novou písničku, ale místo toho dělali blbosti. Zkoušeli nemyslet na to, že se naše parta pomalu, ale jistě rozpadá. Já to zkoušela taky, ale nešlo to. Chtěla jsem kluky mít u sebe pořád. Ne jen někoho. Všechny.

           ,,Lukovi hodně chutnal mikrofon" dal mi ho do náruče Michael. Zasmála jsem se odhrnula mu vlásky z čela. ,,vsadím se, že až vyroste, tak bude taky zpívat a hrát na něco" dosedl těžce na sedačku Calum. ,,tráví čas s vámi, je to jasné" zazubila jsem se. ,,nemysli na Zayna" zašeptal mi do ucha Ash a políbil mě do vlasů. Zvedla jsem k němu hlavu, pousmála se a nechala ho, aby si vzal Luka k sobě. Opřela jsem se o ruku a podívala se na kluky. Smáli se. Zatlačilo mě na podbřišku, takže jsem se za něj chytla. Nevěnovala jsem tomu pozornost, protože Luke začal plakat. I když mu dal Ash dudlík, tak nepřestal. Zkoušel ho i hladit po bříšku, ale to taky nepomohlo.

           Luke probrečel skoro celou noc, takže se nikdo nevyspal. Myslela jsem si, že se z toho zblázním. Vzala jsem si ho do náruče a začala ho hladit po tváři. Sešla jsem do kuchyně a snažila se soustředit na to, co mi Calum říká, ale nešlo to. Trhla jsem s rukou, když mě Luke kousl. ,,au... Cože?" zarazila jsem se, když mi to došlo. Zvedla jsem Lukův horní ret a viděla, jak se z dásně tyčí malý, bílý zoubek. ,,co se stalo?" nakrčil obočí Calum když si všiml, že ho neposlouchám. ,,Luke má první zoubek. Proto tolik pláče" vydechla jsem. On vykulil oči a šel se na to podívat sám, jako kdyby mi nevěřil. ,,Ashi" zakřičela jsem na celý dům. Došel do kuchyně jen v teplácích s rukou u úst, protože zíval a vybídl mě, abych mluvila. ,,podívej" dala jsem mu do rukou Luka a zvedla mu horní ret. Ash zvedl s úsměvem obočí a políbil Luka na čelo. Už byl zcela v pořádku, za což jsem byla ráda.