Můj vysněný život//cz FF✔

Epilog

Osud umí hodně bolestně zamíchat kartami, o čemž jsme se přesvědčili hned, jak jsme si s Ashem řekli své ano. Začalo to sebevraždou Harryho, Ashova bratra. Další rána přišla, když Angel diagnostikovali nevyléčitelnou nemoc. Po měsíci, co jí to našli, zemřela. Já i Ash jsme si sáhli na dno. Jediné, co nám pomáhalo bylo, že máme další tři děti, které nás potřebují a kluci, kteří to taky snášeli těžce. Harryho i Angel jsme pochovali vedle sebe. Bylo to těžké období, které jsme překonali jen díky opoře, kterou jsme si navzájem dávali.

,,myslím, že z toho můžeme udělat tradici" dala jsem Ashovi taštičku, když měl narozeniny. Bylo mi jedno, že si někdo řekne, že máme děti jako schody, když nás uvidí. Takhle jsem si to přála a názor ostatních mi byl jedno. ,,to nemyslíš vážně" zašeptal s úsměvem a vytáhl, tentokrát, modré botičky. ,,myslím" přitulila jsem se k němu. Věděla jsem, že myslí na Angel. I já na ni myslela, tak, jako každý den. ,,myslíš na Angel?" zašeptala jsem. ,,jo" vydechl a objal mě. V očích mě zaštípaly slzy, které jsem se snažila zadržet. Když vám umře dítě, není to lehké. Je to to nejtěžší, co můžete prožít. Bylo to nespravedlivé. Sotva řekla první slovo a udělala první krok, tak zemřela. Nemělo se to stát... ,,souhlasíš s tím, aby se jmenoval Harry?" zvedla jsem k němu hlavu. Pousmál se a přikývl. ,,děti" vyrušila nás An. Otočila jsem se k ní. Nesla v náručí spícího Ashe. ,,půjdu ho uložit" vzala jsem si ho od ní a odešla do, teď už jen jeho, pokoje.

,,budete mít další?" slyšela jsem hlas An, když jsem scházela schody. ,,jo, kluka. Kat mu chce dát jméno Harry" povzdechl si. Posadila jsem se na jeden schod. Věděla jsem, že bych neměla, ale poslouchala jsem. ,,ví, co pro tebe Harry znamenal" chtělo se mi brečet. ,,Ashtone já chápu, že ti Angel chybí a nedokážu si představit, co bych dělala já, ale musíš být oporou pro Kat. Ona tě potřebuje, stejně jako děti. Vím, že to bolí. Bolí to i mě, protože to byla moje vnučka, ale musíš se přes to přenést. Vím, že na ni ani jeden z nás nezapomene, ale teď se musíš postarat o ty ostatní, chápeš?" z očí se mi spustily slzy. Když někdo mluvil o Angel, tak mě to vždycky rozbrečelo. Bylo to moc čerstvé. ,,já vím, mami. Myslím na ní každý den" skousla jsem si spodní ret a snažila se zadržet vzlyk. ,,já taky Ashi... Už půjdu" rychle jsem se zvedla, setřela si slzy a šla za nimi. ,,držte se" oba nás objala a odešla.

,,vím, že jsi to slyšela" zašeptal Ash, když jsme leželi v posteli. Vzala jsem ho za ruku a propletla si s ním prsty. ,,promiň" dala jsem si hlavu na jeho rameno. ,,chybí mi" zavřela jsem oči s domněním, že zadržím slzy, ale nevyšlo to. ,,mně taky" objal mě.

,,další?" podivili se kluci, když před ně dal Ash botičky. ,,že jste si ještě nezvykli" zašklebila jsem se. ,,taky se divím" zakroutil hlavou Luke. Přišli jsme k nim, když jsme dali malého Luka do školky. ,,Miku" zažvatlal Ash a padl mu kolem krku. Ještě moc nemluvil. Když byl s Angel, tak spolu něco žvatlali pořád, ale teď už ne. Jsme rádi, když řekne, co chce, nebo řekne něčí jméno. ,,pojď sem" objal mě Luke a já ucítila na tvářích slzy. Přitulila jsem se k němu blíž. ,,kluci" přišel do obýváku Matt s Adamem. ,,máme zařízený koncert" pyšně se usmál Matt. ,,nikam nejedu" sedl si na sedačku Ash a já se odtáhla od Luka. ,,proč bys nejel, Ashtone?" zamračil se Matt. ,,posledně jsem nestihl porod. Myslím, že to jako důvod stačí" odsekl mu. ,,to je jen maličkost" mávl nad tím rukou, načež si Ashton rychle stoupl. ,,možná pro tebe, ale pro mě to bylo sakra důležitý. Nikam nejedu, zůstanu tady" zavrčel na něj. ,,chceš si užít dětí, kdyby ti umřelo další?" vyrazil mi dech. Jak to mohl sakra říct? Ashton zatnul čelist a uhodil ho. Myslela jsem, že ho dorazím já sama. Michael s Calumem Ashe chytli. ,,tohle sis posral. Hledej si novou práci" odstrčil ho Luke. ,,jak tohle sakra můžeš říct?" stoupla jsem si těsně před něj a snažila se zadržet slzy. ,,úplně normálně, mám to říct znovu?" zašklebil se a setřel si krev, co mu tekla z nosu. Dala jsem mu facku tak silnou, že mě brněla ruka. ,,vypadni" zašeptala jsem, otočila se ke klukům a Ash mě objal. ,,táhni odsud a už se nikdy neukazuj" zavrčel na něj.

,,páni" vydechl Adam. ,,proč jste mi nic neřekli?" dosedl na sedačku, mezi Michaela a Luka. ,,víš ono není úplně lehké o tom mluvit" pronesl ironicky Ash a vzal si Lauren z kočárku. ,,já to chápu, ale mohli jste aspoň něco naznačit. Nic jsem netušil" trochu se zamračil a lítostně se na mě podíval. Odvrátila jsem od něj pohled. Nechtěla jsem vidět ty lítostné pohledy. Ať si je strčí někam, to mi dceru nevrátí. ,,fajn. Umřelo mi dítě, Adame. Spokojený?" osopil se na něj Ash a tím rozplakal Lauren. ,,promiňte" zašeptal Adam. Michael se ke mně natáhl a stiskl mi ruku. Přišla jsem k němu blíž a políbila ho do vlasů. ,,měl by ses zase obarvit" zašeptala jsem mu do ucha. Snažila jsem se myslet na něco jiného než na to, co se stalo. Jak na Angel, tak na Matta. Angel- to jméno už sedí... ,,a uděláš to ty?" zvedl hlavu a podíval se mi do očí. Jen jsem na to kývla a sedla si vedle něj.

,,já chci mít vlasy jako Michael" založil si ruce na hrudi malý Luke. Zrovna jsem barvila Michaela na tmavě růžovou. ,,na to ani nemysli" ukázala jsem na něm štětcem od barvy. ,,jednou tě obarvím, slibuji" zašeptal a vzal si ho na klín. ,,Michaele" dala jsem mu pohlavek tam, kde ještě neměl barvu. ,,já to myslím vážně. Říkal jsem to, když byl malý" zaklonil hlavu a zazubil se. ,,nech si vlásky takové, jaké je máš" políbila jsem Luka na temeno a Michaela barvila dál.

Nikdy jsem si nemyslela, že můj život dopadne takhle. Bála jsem se budoucnosti a pořád se bojím, když vím, že se může stát cokoli, co neočekáváme. Nikdy si neuvědomíme, jak moc nám budou chybět lidé, na kterých nám záleží, dokud nezemřou. Vážila jsem si každé chvilky, co jsem mohla trávit s mamkou, dětmi, klukama, nebo Ashem. Byla jsem vděčná, že to dopadlo takhle, až na ty bolestné části. Ty kapitoly mého života. Patřily tam, ale některé bych nejradši vymazala a už nikdy na ně nemyslela, ale nejde to. A možná i díky tomu jsem tam, kde teď jsem. Díky tomu, že jsem se, omylem, vyspala s Corbynem jsme si s Ashem vybudovali pevný a upřímný vztah, za který jsem byla nadevše vděčná.

Tak a je tu poslední část😭
Takhle knížka pro mě znamená vážně hodně a nedokážu říci proč... Jako kdybych to prožila a přitom se to nikdy nestane 😃
Doufám, že se vám příběh líbil😌❤️