Můj vysněný život//cz FF✔

8.

Corbyn?! Co jsem to sakra provedla? Začala jsem panikařit a rychle se zvedla z postele. Tohle se nemělo stát. Nemělo! Rychle jsem si posbírala oblečení ze země a v rychlosti světla si ho oblékla. To je sen, to nemůže být pravda. Ash. Zastavila jsem se na chodbě a opřela se o zeď. Tohle se nesmí nikdy dozvědět. Ublížilo by mu to a to já nechci. Rychle jsem odešla z domu. Nebylo to daleko od našeho domu, takže jsem si ani nevolala taxík.

,,já vím, co se stalo" ozval se za mnou Luke, když jsem stála v kuchyni a hledala všelijaký prášek, co by ukončil tu nesnesitelnou bolest hlavy. Otočila jsem se k němu a zamračila se. ,,o čem to mluvíš?" sedla jsem si ke stolu a dala si obličej do dlaní. Slyšela jsem, jak Luke otevřel nějakou skříňku a po chvíli přede mě položil prášek se sklenicí vody. ,,díky" zašeptala jsem a prášek spolkla s následným zapitím vody. Luke si sedl vedle mě. Zvedla jsem k němu hlavu a čekala na vysvětlení. ,,víš... Ráno jsem tě hledal a viděl jsem tě s Corbynem" podíval se mi do očí. Jakoby mi před očima proběhl snad celý život. ,,neříkej to prosím Ashovi" dala jsem si znovu obličej do dlaní a snažila se udržet slzy. ,,neboj se" dal mi ruku kolem ramen a opřel si čelo o můj spánek. ,,já jsem tak pitomá" už jsem neudržela slzy a všechno to pustila ze sebe ven. ,,Kat neplač" zašeptal Luke. ,,nejsi pitomá. Tohle neříkej" snažil se mě uklidnit. ,,nechci mu ublížit" objala jsem ho normálně. ,,já vím, že ne" pohladil mě po vlasech.

S Lukem jsem strávila celý den. Ashovi jsem se co nejvíc vyhýbala. Nedokázala bych se mu podívat do očí. Neskutečně moc mě to užíralo. Bála jsem se co bude, jestli zjistí, co se stalo. Nechtěla jsem ho zranit. Nemohla jsem. Miluju ho. Hrozně moc. Nechtěla jsem ho jen tak ztratit. Ne mojí blbostí... ,,co se děje?" přišel ke mně do pokoje Ash. Věděla jsem, že to nenechá jen tak bez povšimnutí, jen jsem s ním nemohla mluvit. Ash je citlivý, i když tak nevypadá. Cokoliv mu může ublížit. Věděla jsem to, ale stejně jsem to udělala. Nemohla jsem se vymlouvat na alkohol. Byla to jen má hloupost, která mi může zničit vztah. Může mi vzít kluka, na kterém mi nejvíc záleží. ,,nic, jen jsem unavená" zalhala jsem mu. Lhaní mi vždycky dělalo problém a ještě větší problém mi dělalo lhát někomu, koho mám ráda. ,,nelži mi Kat, víš, že to nesnáším" sedl si ke mně na postel. ,,nic se neděje Ashtone" povzdechla jsem si. Ash zakroutil hlavou a sedl si ke mně blíž. Pohladil mě lehce po tváři a políbil mě. To by nebyl on. Položil mě na postel a pousmál se. Rázem jako kdybych zapomněla na všechno, co se stalo mezi mnou a Corbynem. Zase jsem se mu poddala...

O měsíc později

,,radil jsem se s vaším gynekologem a můžu vám říct dobrou zprávu. Gratuluji, budete maminka" zeširoka se na mě usmál doktor a natáhl ke mně ruku. ,,jako...jako že jsem... těhotná?" vydechla jsem a sedla si na nemocniční židličku. Úplně jsem ignorovala jeho gratulaci. Hrozně jsem se na dítě těšila, ale teď je jiná situace... Nevím čí je. ,,jak dlouho přesně? Kdy se to přesně stalo?" začala jsem vyšilovat a podívala jsem se mu zoufale do očí. On si ke mně sedl a podíval se do papírů. ,,to vám přesně říct nemůžu. Tohle není můj obor, ale vím, že spermie můžou oplodnit vajíčko hned, nebo až za týden, proto to nejde přesně určit, ale jste v prvním měsíci" zase se zvedl. ,,děkuju" taky jsem se zvedla, potřásla si s ním rukou a co nejrychleji odešla. Před nemocnicí jsem nechala slzám volnost. Vzala jsem si do ruky mobil a zavolala Lukovi. ,,Kat? Děje se něco?" zněl ustaraně. ,,Luku... Můžeš pro mě prosím přijet?" setřela jsem si slzy z tváří. ,,jasně, hned tam budu" položil to. Věděla jsem, že ze mě bude chtít vytáhnout všechno, co se mnou je.

Celou cestu domů jsem mlčela a ignorovala fakt, že se mi chce brečet. Luke se mě na něco pořád ptal, ale já mu neřekla ani slovo. Vůbec jsem s ním nemluvila. ,,Kat sakra mluv se mnou! Co se děje?" zastavil před domem. Poprvé jsem se na něj podívala. ,,jsem těhotná" vystoupila jsem a odešla do domu. Žádné stěhování se nekonalo, protože jsme se s Ashem neuměli domluvit. A teď se asi ani konat nebude. Zavřela jsem se u sebe v pokoji a podívala se z okna. Luke pořád seděl v autě a nevypadal na to, že chce vystoupit. Povzdechla jsem si a sedla si na postel. Říct to Ashovi bude ta nejtěžší věc na tom všem... Ale musí to vědět. Teď hned. Zvedla jsem se a šla ke dveřím od jeho pokoje. Měl otevřeno, tak jsem vešla. ,,potřebuju s tebou mluvit" Ash ke mně zvedl hlavu a naznačil, abych si sedla vedle něj na postel. Učinila jsem tak a sklopila pohled. ,,já..." nedokázala jsem říct ani jednu větu, protože mu začal zvonit mobil. ,,promiň" vzal to. ,,ano?... Jo jasně... Ne v pohodě" hovor položil a podíval se na mě. ,,budu muset jít, je to důležité?" zvedl se z postele a před dveřmi se na mě otočil. ,,ne, ani ne" povzdechla jsem si. Je to ta nejdůležitější věc, Ashtone. ,,vrátím se večer. Pak mi to povíš" vrátil se ke mně zpátky, políbil mě na čelo a odešel. Složila jsem si obličej do dlaní. ,,děje se něco?" sedl si vedle mě Michael. ,,jo" odsekla jsem, zvedla se a odešla do svého pokoje. Chtěl mi pomoct, ale já ho odmítla... Co se mnou sakra je?! Mám ho ráda, stejně tak kluky, ale to, jak Ash odešel mě ranilo. Ale mohla jsem si za to sama. Měla jsem být naštvaná jen na sebe, protože to já jsem mu řekla, že to není důležité. Ale je to sakra důležité. ,,Kat co se stalo?" nenechal se odradit. Vzal mě za zápěstí a otočil si mě k sobě. Už jsem to v sobě neudržela a rozbrečela se. Michael mě objal a hladil mě po zádech. ,,chceš o tom mluvit?" zašeptal a políbil mě do vlasů. ,,Michaele... Já jsem těhotná" zvedla jsem k němu uslzené oči. Michaelovi se na tváři objevil úsměv. ,,vždyť sis to přála, tak proč pláčeš?" setřel mi slzy palci. ,,já... Já nevím čí to je" sklonila jsem hlavu a posadila se na postel. ,,jak jako nevíš?" dřepl si přede mě a zamračil se. ,,slyšela jsem, že vám to Luke řekl" odvrátila jsem od něj zrak, abych se mu nemusela dívat do očí. Tak moc jsem se za sebe styděla... ,,chápu, ale to ti nedává důvod k pláči... Vím, jak se cítíš. Když nevíš čí to je, tak to jde zjistit. Ashton to musí pochopit" vzal mě za ruce. ,,ale co když ne? Co když to vážně bude Corbyna?" skousla jsem si spodní ret a podívala se na něj. ,,znám Ashe už tolik let, ale na tohle ti nemám co říct... Nevím jak se zachová, když by to nebylo jeho. Ale já, Luke a Calum budeme pořád s tebou. Ať je to čí je" se slzami v očích jsem přikývla a objala ho. ,,mám tě rád Kat" zašeptal. ,,já tebe taky" víc jsem se k němu přitiskla.