,,myslel jsem, že když jsme furt tady, tak to bude nejlepší nápad" zavedl mě do jeho pokoje. Měl ruku na mých očích, aby to bylo překvapení. ,,připravená?" řekl výsměšným tónem. Přikývla jsem a on ruku sundal. V jeho pokoji stála postýlka. ,,to je úžasný" vydechla jsem, přešla k ní a přejela prsty po dveře natřeném na bílo. ,,takže líbí?" stoupl si vedle mě a zazubil se. ,,je to krásný" políbila jsem ho na tvář. Bylo to roztomilé gesto, které bych od něj nečekala. Je pravda, že je to lepší než aby Luke spal v kočárku, nebo hůř v sedačce. ,,ještě mám dudlíky, ale ty jsem nechal v autě. Pak je donesu" přikývla jsem, vzala si Luka z jeho náručí a dala ho do postýlky. Začal se rozhlížet a zkoumat, kde to je. Když se začal usmívat, tak jsem usoudila, že se mu to líbí.
,,sakra" zašeptala jsem, když jsem krmila večer Luka. Nechala jsem mu jen plenku, aby si neušpinil oblečení, když by se pozvracel, což se stalo. Odložila jsem misku s přesnídávkou, vzala ho ze židličky a odešla s ním do koupelny. ,,promiň" otočila jsem se, když jsem vešla do koupelny. Musela jsem být červená až na patách, ale pohled k nezaplacení. Ashton, který se natahuje pro ručník. Hah. ,,stalo se něco?" otočil si mě k sobě. Zvedla jsem Luka v náručí. ,,zase?" převzal si ho. ,,jo" vydechla jsem a dala mu ruku na čelo. Zase hořel. ,,já ho vykoupu" políbil mě na čelo, položil ho na pračku a sundal mu plenku. ,,děkuju" celá červená jsem odešla. Tohle bylo trapné. Sešla jsem zpátky dolů, vzala si hadr a začala umývat dětskou židličku.
,,proč se tak červenáš?" zasmál se za mými zády Harry. Otočila jsem se k němu a zašklebila se. Neměla jsem důvod mu říkat, co se stalo. Za ty jeho úchylné narážky to nestálo. ,,a že zrovna ty sis toho všiml" rýpla jsem si. ,,no dovol. Já se zajímám o ostatní" hrdě vypnul hruď. ,,jo jasně" pronesla jsem sarkasticky a odešla do Ashova pokoje. Zrovna Lukovi dával bílé dupačky. ,,myslela jsem, že zůstane jen v plence" sedla jsem si vedle něj a políbila ho na horké čelo. ,,už ho radši uspím" zakřenil se, dal ho na polštář a začal ho hladit po bříšku. Jak to sakra dělá? Mně, když jsem to zkoušela, to nešlo. Luke natočil hlavu na Ashe, párkrát zamrkal a zavřel oči. To není fér. To matka by měla být ta, která ho hned uspí.
,,Harry nevíš, kde je Luke?" přišla jsem do kuchyně a podívala se pod stůl. Jako by se po něm slehla zem. To není Harry. Zarazila jsem se, když jsem se podívala na jeho paže. Nikde žádné tetování. Zvedla jsem oči k jeho obličeji. Byl úplně stejný, jen oči měl světlejší. ,,ty nejsi Harry" pronesla jsem, jako kdyby to on sám nevěděl. Měla jsem chuť si nafackovat. ,,nejsem. Jsem Edward, jeho dvojče" zvedl se a natáhl ke mně ruku. ,,Kat" ruku jsem příjmula. ,,jak vidím, už jste se seznámili" ozval se ode dveří hlas Harryho. Vždyť měli i stejný hlas, sakra. Stáhla jsem ruku zpátky podél těla a zaraženě přikývla. Nikdy se nezmínil o tom, že má dvojče. ,,pokud jsi myslela to dítě, tak si ho vzal ten s fialovýma vlasama a odešel na zahradu" jeho tón hlasu byl vlídnější a sympatičtější. ,,díky" řekla jsem rychle a šla na zahradu. Luke lezl po trávě a Michael kouřil. Má bílé dupačky a leze po trávě?! ,,Michaele! Za prvé, kouříš, když máš hlídat dítě a za druhé nevidíš, že má bílé dupačky? Vždyť si je zašpiní" vzala jsem mu cigaretu z ruky a dala ji do popelníku. Vždycky jsem kouření nesnášela a ještě k tomu u člověka, kterého mám ráda. Vždyť ho to pomalu, ale jistě zabíjí zevnitř. ,,jo, vidím. Nejsem slepý, ani debilní" zašklebil se ironicky. Možná jsem to řekla špatně, stává se. ,,nebo možná debilní jsem. Viděla jsi taky dvakrát Harryho?" kývl k domu. Sledovala jsem Luka, aby nezavítal někam, kam neměl. ,,ten druhý, nepotetovaný, je Edward. Jeho dvojče, ale taky jsem se zarazila, když jsem ho viděla" zasmála jsem se a šla si vzít Luka. Seděl na zemi a plakal.
,,kdy jsi mi jako chtěla říct, že tu byl můj otec?!" přišel do pokoje Ash. Zrovna jsem uspávala, úspěšně, Luka a tím, jak přišel ho zase vzbudil. Zkazil jsi mi půl hodiny práce. ,,nechtěla jsem, aby jsi to věděl" dál jsem se věnovala Lukovi. Nechtěla jsem to rozebírat, protože jsem věděla, že by to neskončilo dobře. ,,co tu jako chtěl?" zavrčel. ,,sháněl tebe. Chtěl ti vynadat, že jsi nepřišel na tu oslavu těch dětí" v tuhle chvíli mi jich bylo líto. V první řadě kvůli tomu, že mají takového otce a v té druhé, že byli smutní. Oni za to nemohli... ,,jo a proto tě uhodil?" sedl si na postel se zaťatými pěstmi. Zayn mu musel vykecat úplně všechno? Vzala jsem si Luka do náruče a sedla si vedle něj. ,,uhodil mě, protože jsem mu řekla, ať odejde z domu" přitulila jsem se k němu. ,,měla jsi pro mě dojít" řekl v klidu a objal mě kolem ramen. Byl naštvaný na jeho otce a přitom byl smutný. Nikdy jsem se v lidech nevyznala tak dobře, jako v Ashovi. Možná to bylo tím, že se známe takovou dobu nebo tím, že mně jediné se otevřel. V životě prožil hodně bolesti a nedivím se, že neříkal jeho příběh na potkání. Ani kluci doteď nevěděli plno věcí z jeho života. Ash natáhl ruku k Lukovi a prsty ho začal hladit po bříšku. Tím mě probral z myšlenek a já mohla sledovat každý jeho krok. Dělal úplně to samé, jako já, ale mně prostě neusnul, zato Ashovi hned. ,,nemáš zač" zašeptal a zazubil se. ,,jak to sakra děláš?" nevěřila jsem svým očím, zvedla se a uložila Luka do postýlky. Trochu se zavrtěl, ale nevzbudil se. ,,mám kouzlo... Na to jsem tě taky dostal" položil mi ruce na boky. Aw, jak romantické. Vytáhla jsem ho z pokoje, abysme Luka nevzbudili a já se opřela o zeď vedle dveří se založenýma rukama na hrudi. ,,fajn. Řekla mi to máma. Prý mě takhle uspávala ona a na Luka to čistě náhodou taky fungovalo" pokrčil nevinně rameny. V tom bude něco víc, musí. Není možné, abych to stejné nedokázala i já.
ČTEŠ
Můj vysněný život//cz FF✔
FanficŽivot se v jednu chvíli může otočit úplně naruby, o čemž jsem se přesvědčila hned, jak jsem tě poznala... 🏆 1K👁 {5.3.2019}