Můj vysněný život//cz FF✔

3.

          Ashley přišla zase jako poslední. Ale tentokrát ji nepřivedl ani Corbyn, ani Jack, ale Jonah. Taky jsme se seznámili a taky mi nabídl tykání jako Jack, ale furt jsem musela myslet na Corbyna. Kdybych nebyla zadaná a byla mladší, tak bych řekla, že to byla taková láska na první pohled. Ale miluju Ashe a Corbyna skoro neznám. Už dlouho mi Ash neřekl miluju tě a mně začíná připadat, že se pomalu, ale jistě vzdalujeme. Už si nerozumíme jako dřív a furt se hádáme. Když jsem se o tom bavila s Calumem tak řekl, že je to normální a časem se to spraví. Doufala jsem v to. Děti už byly po obědě a chystaly se jít spát. Některým jsem pomohla do pyžamek a pustila jim pohádku z rádia. ,,jak dlouho jste s Alexem spolu?" napila jsem se ze svého hrnku čaje a koukla se na Alici. ,,dva roky. Ty s Ashtonem?" dala si nohu přes nohu. ,,tři roky" pokrčila jsem rameny, jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě. Ona se zakuckala. ,,a to nejste svoji? Žádný dítě? Nic?" pozvedla obočí. Zakroutila jsem hlavou. ,,nechce děti, vždyť to víš" odvrátila jsem hlavu k oknu. ,,promiň, nedošlo mi to"

                  ,,jak ti to řekl?" zeptala se mě, když jsme seděly u stolů a hlídaly zbylé děti, co tu ještě byly. Hned jsem věděla o čem mluví. ,,koukali jsme na film a on řekl, cituji, takový parchanti. Z toho důvodu nikdy nechci mít děti" sklonila jsem hlavu a hrála si se svými prsty. ,,to bylo tvrdé" divila se Alice. ,,nikdy jsem ho naživo neviděla, v médiích vypadá jako tvrďák, ale až takhle?" zavrtěla hlavou. ,,on je úžasný, je citlivý, ale tohle mě bolelo... Ráno mě chtěl hodit do školky, ale já mu řekla, že radši ne, aby nepotkal nějaké dítě. Pak jsem ještě odmítla jeho omluvu. Jsem tak pitomá" dala jsem si obličej do dlaní. ,,nejsi. Zachovala bych se stejně" začala mě hladit po zádech.

          Všechny děti byly pryč, jen Ashley zůstala. Alice šla už taky domu, protože měla domluvenou večeři s Alexem. Už to bylo půl hodiny od skončení školky a nikdo z kluků si nepřišel pro Ashley. ,,zlatíčko asi tě budu muset odvést domů já, souhlasíš?" jen smutně kývla a zvedla se od stolu. Napsala jsem Lukovi, jestli by mě mohl vyzvednout a pomohla jsem Ashley do oblečení. ,,ještě se musíme zastavit za paní ředitelkou" vzala jsem ji za ruku a šla s ní k ředitelně. Zaklepala jsem a když se ozvalo dále, tak jsem otevřela. ,,dobrý den" pozdravila slušně Ashley. ,,ahoj. Co se děje?" zvedla se Karmen od stolu a přešla k nám. ,,nemáš tu adresu? Nikde jsem ji nenašla a nikdo si ji nevyzvedl, tak ji asi hodím domů já" Kar chápavě kývla a začala se hrabat v papírech, co měla na stole. ,,tady to je" podala mi papírek na kterém byla adresa. ,,děkuju" odešly jsme a vyšly ven. Luke už tam čekal. Posadila jsem Ashley dozadu i když vím, že je to nebezpečné, ale neměli jsme sedačku nebo něco tomu podobného. Nikdo z nás neměl v rodině malé dítě. Já jsem si sedla dopředu. ,,ahoj" objala jsem Luka. Ashley se začervenala a koukala se z okna. ,,ahoj. Tak kam?" podala jsem mu papírek a on adresu dal do navigace.

         Přijeli jsme před velký dům. Vyšla jsem z auta a pomohla i Ashley. Došly jsme ke dveřím a já zazvonila. Otevřel nám rozespalý Jack. ,,Ahoj Kat, co tu děláš?" protřel si obličej a podíval se na Ashley. Vzal si ji do náručí a pohladil ji po tváři. ,,ahoj. Nikdo ji nevyzvedl" pohladila jsem malou po zádech. ,,vždyť už před hodinou pro ni jel Corbyn. On tam nebyl?" podivil se. Zavrtěla jsem hlavou. ,,já ho zabiju. Děkuju" lehce mě objal. To gesto mě trochu zarazilo, ale nechala jsem ho. ,,tak pa" pousmála jsem se a šla zpátky do auta. Luke se na mě podíval se zvednutým obočím. ,,proč tě objímal?" zašklebil se. ,,nech toho" zasmála jsem se a zapla si pás.

           ,,Ash mi řekl o tom, co jsi mu řekla ráno" nadhodil téma po chvíli cesty. ,,bylo to ode mě hnusný, já vím. Nezasloužil si to" opřela jsem si hlavu o ruku. ,,víš že nemám rád, když se hádáte. Mám chuť ho vždycky zabít, i když je to můj nejlepší kamarád" podíval se na mě, ale pak se nadále věnoval silnici. ,,já vím. Jen mě to prostě zranilo" on mě vzal za ruku a stiskl mi ji. ,,vyříkejte si to" zkoušel mě přesvědčit.

        Doma byl jen Ash, který seděl v hudebně. Luke kývl a odešel do své ložnice. Přešla jsem ke dveřím od hudebny a pomalu je otevřela. ,,sakra" zaklel Ash, zaklapl víko od klavíru a vjel si prsty do vlasů. Vešla jsem dovnitř, přistoupila k němu zezadu a objala ho kolem krku. On otočil hlavu a podíval se mi do očí. Vzal mě za zápěstí a stáhl si mě na klín. ,,promiň" zašeptala jsem a sklonila hlavu. Hrála jsem si se svými prsty. ,,ne, to já se omlouvám. Měl jsem ti to říct trochu s citem. Vím, jak miluješ děti" opřel si čelo o můj spánek. Nakrčila jsem nos a trochu hlavu pootočila. On se odtáhl, vzal mě za bradu a políbil mě. ,,není to jako dřív" dala jsem si hlavu na jeho rameno. ,,já vím" zavrtal mi nos mezi krk a rameno. Věděl, jak mě to lechtá, ale stejně to pořád dělal. Chytl mě za ruku a políbil mi hřbet. ,,pojedeme někam na víkend. Jenom my dva. Co ty na to?" otřel se mi nosem o krk. Nad tou myšlenkou jsem se pozastavila. Tohle znělo jako dobrý nápad. Ještě jsme nikde takhle sami nebyli. Vždycky s námi byli kluci. ,,beru" objala jsem ho kolem krku. ,,co se děje?" kývla jsem ke klavíru. ,,chci napsat něco nového, ale nejde mi to" povzdechl si. Chápala jsem tyhle jeho chvilky. Lukovi to taky nešlo, ale časem se to změnilo. ,,zahraj mi něco" poposedla jsem si na něm. Milovala jsem, když hrál. ,,a co bys chtěla?" pyšně se usmál a položil svoje dlouhé prsty na klávesy. Na chvíli jsem se zamyslela. Milovala jsem všechny písničky, které zpívali. ,,want you back" zašeptala jsem a položila si hlavu na jeho rameno. Kývl, položil si hlavu na tu mojí a začal hrát. Lekla jsem se, když se od dveří začaly ozývat slova. Oba jsme se otočili. Ve dveřím stál Luke s úšklebkem na tváři. ,,moje písnička jo?" sedl si vedle nás, položil prsty na klávesy a pokynul Ashovi, aby začal zase hrát. Oba hráli a pak začali i zpívat. Zavřela jsem oči a užívala si Ashtonův hlas. Nikdy moc nezpíval. Vždycky říkal, že to neumí, i když jsme ho s klukama přesvědčovali o opaku.

          Večer, když už Ash spal, jsem musela přemýšlet nad Corbynem. Je to divné myslet na jiného, když mám vedle sebe přítele, ale všechny mé myšlenky stejně skončily u něj. Byla jsem na něj na jednu stranu naštvaná, protože si nevyzvedl Ashley, ale na druhou jsem se o něj bála. Co když se mu něco stalo? Co když ještě teď není doma? Těch konců je hrozně moc a bůh ví, jaký je ten správný. Zkoušela jsem myslet na to, jak budeme s Ashem celý víkend spolu, ale furt se mi místo Ashe objevoval Corbyn. Nevěděla jsem, co to se mnou je a bála jsem se na to myslet, ale musela jsem dojít k nějakému závěru. Chodila jsem s Ashem už tři roky. To je dlouhá doba na to, abych to jen tak hodila za hlavu. Byl ve všem první. Úplně ve všem. Corbyna jsem viděla jednou v životě. Skoro jsme se nebavili a já na lásku na první pohled nevěřím. Možná se to někomu povedlo, ale já to s Ashem měla úplně jinak. Znali jsme se roky předtím, než jsme se dali dohromady a to něco znamená. Nebylo to spontánní rozhodnutí z minuty na minutu. Tajně jsem ho milovala už dlouho. City si nevybírají, ale mozek ano. Srdce říká Ash, ale mozek říká Corbyn. Tyhle dvě věci se neměly nikdy rády a mně to jen zatěžovalo rozhodování...