𐌉 ѡ⍺ᥒ✝ ყ𝘰𝑢 〔ദ𝘰ᥒ𝑢⳽〕

1.

Skupina studentů se přetlačovala na chodbě, aby se někteří jako první dostali do veliké školní haly a mohli tak získat nejlepší místa k sezení při pozorování basketballového utkání na zahájení počátku nového školního roku. Pro některé byl první, pro další druhý, pak třetí a pro naše hrdiny čtvrtý. Byl to maturitní ročník a tak se ho rozhodli užít co nejvíc. Třeba například tímto zápasem.

Za několik minut byla hra konečně odstartována. Školní tým byl postaven proti jiné škole, která se nacházela několik kilometrů od této. Bylo to gymnázium. I tak hráli skvěle a zdáli se být neporazitelní.

Nás tým se tím však nenechal odradit. Hráli, jak nejlíp uměli v čele s jejich kapitánem, který je vždy dokázal dovést k vítězství. Steve Rogers. Tak znělo jeho jméno. Spolu v týmu ještě byl Bucky Barnes, Sam Wilson, Clint Barton a Thor Odinson. Byli za ty roky už sehraní. Stevovi plně věřili.

„Marvel High, do toho!” rozeznívaly se halou pokřiky roztleskávaček. Povzbuzovaly a předváděly, co nacvičily. Byla tam například Natasha Romanoffová, Peggy Carterová, Wanda Maximoffová, Carol Danversová a další v čele s Amber Georgovou.

Hra se zdála být pro hráče nekonečná. Ani jednou se nezastavili a vyrovnávali s protihráči skóre. Zbývala poslední minuta. Byl třeba jeden koš pro výhru jedné ze škol. Jejich skóre končilo na 5/5.

Míč po rozehrání získal Sam. Po pár driblech míč předal Clintovi. Jelikož byl nejblíž koši protihráčů, zkusil štěstí a míč do něj hodil. Avšak bohužel se netrefil a míč získali protihráči. Davem fanoušků se ozval zklamaný povzdech.

Zbývalo patnáct sekund do konce utkání. Míč získal Thor, který zneužil své výšky a postavil se před protihráče, aby míč chytil, když ho zrovna protihráč přihrával. Za jeho zády se ozvalo něco jako: „To není fér!”

Thor si začal přihrávat mezi spoluhráči. Napřed přihrál Buckymu, ten potom Samovi apod.

„Clinte, tady! Jsem volnej!” lidi, prosím. Žádné dvojsmysly. Zakřičel na Bartona Steve, když se zrovna kolem něj nenacházelo tolik protihráčů. Clint se zastavil a podíval se po něm. Když viděl, že je kapitán poblíž koše, nahrál mu.

Rogers se míče chopil a hodil ho následně do koše. Zbývalo pět sekund do konce.

Míč se začal točit kolem obroučky a odmítal spadnout dovnitř. Napětí stoupalo. Dav začal odpočítávat konečné sekundy. Při každé sekundě se míč jednou otočil.

„3 - 2...” Steve sledoval pozorně míč a modlil se, aby vyhráli. Nemohli si dovolit skončit remízou. Prostě nemohli.

„1!” při poslední sekundě jakoby se míč probral a propadl sítí. Na tabuli se skóre týmů se Marvel High přičetl šestý a vítězný bod tohoto zápasu. Halou se rozezněl jásot a všem klukům hrajících po boku Rogerse spadl velký kámen ze srdce.

Rozhodčí odpískal konec hry a kluci z týmu se běželi obejmout. Nejsilnější stisk zaručil nadšený Thor. Na všech byla poznat únava a uznali, že si zaslouží řádný odpočinek.

„Dobrá práce, chlapci. Tak jako vždycky,” pochválil je trenér s úsměvem, když si sedli všichni na společnou lavičku, aby si odpočinuli.

„Snad se nám letos podaří vyhrát školní pohár,” usmála se Amber, když zrovna přišla spolu s dalšíma holkama za klukama a trenérem.

Kluci z týmu i trenér se po roztleskávačkách podívali a obklopili je úsměvy. Dívky jim podaly ručníky.

„S touhle partou určitě. Doufám, že i vy u toho budete, dámy,” usmál se trenér a zároveň poklepal kluky po ramenou.

„S námi můžete počítat,” mrkla na všechny Natasha. Hlavně na Barnese, se kterým už nějakou tu dobu tajně randila. Bucky se uculil a napil se z láhve vody, kterou mu podal Thor.

„Ještě jsme chtěly říct, že dnes večer je oslava u Starků. Bude se slavit naše vítězství. Jste zváni,” s těmito slovy se Amber s děvčaty dala k odchodu.

**
Vítám vás všechny u nové bonusové knihy, která nijak nenavazuje na předešlou sérii I protect you. Jak jste si určitě mohli všimnout, děj se odehrává v prostředí střední školy a všem hrdinům je do dvaceti let. Ještě úplně nevím, jak dlouhá kniha bude, ale doufám, že i tady se spolu občas zasmějeme, či prožijeme krušné chvíle. Doufám, že se kniha bude líbit ;).