𐌉 ѡ⍺ᥒ✝ ყ𝘰𝑢 〔ദ𝘰ᥒ𝑢⳽〕

18.

*O 3 měsíce později*

„Zbývá poslední týden do vánočního plesu. Už není tolik času na to sehnat si partnera či parnerku jako doprovod, tak sebou všichni hoďte!" rozezněl se školní chodbou rozhlas v podání jedné ze studentek, která zrovna seděla v kanceláři a oznamovala všem ve škole skrz mikrofon, co se bude dít. Nebyla na to sama. Měla u sebe ještě i jednoho spolužáka, co jí s tím pomáhal.

„Tak schválně. Které slečny budou ty vyvolené a pozvou je místní chlapci z basketbalového týmu? To se brzy určitě dozvíme," pokračoval místo spolužačky tentokrát její spolužák.

Celý rozhlas Tony se Stevem i Brucem ignorovali a pokračovali všichni tři pomalou chůzí do další učebny. Jakmile k ní dorazili, uviděli v učebně partu dívek, jak některé seděly na lavici a další u lavice postávaly. Něčemu se neustále smály, ale to kluci nebrali za důležité a usedli do svých lavic u oken.

„O čem asi drbají dneska?" zamumlal si Tony a pohledem zavadil o hihňající se skupinu dívek na druhé straně třídy.

„Třeba se sázejí o to, koho z nich Steve pozve na bál," ušklíbl se Bruce a blonďák se na něj vzápětí otočil s tázavým pohledem. Banner pouze pokrčil rameny a Steve si povzdechl.

„Mě do toho raději nezatahujte," řekl. „Ani nevím jestli tam vůbec půjdu..."

„No to teda půjdeš. Přece nás tam nenecháš samotný," zaprotestoval Stark a zamračil se na blonďatého kamaráda. „Já tam bohužel budu muset s Pepper."

„Proč?" nechápal Rogers, proč bude muset Tony na ples s dívkou. Všichni Tonyho přátelé přece věděli, že chodil se Stephenem Strangem. Stark si nad tím povzdechl a odvrátil pohled od skupinky dívek.

„Táta ten ples finančně podporuje a opravdu nestojím o to, aby nás tam spolu někdo viděl. Zabil by mě..."

„Pořád chce, aby sis našel vhodnou přítelkyni?" tázal se Bruce.

„Ne," zavrtěl Tony hlavou. „Myslí si, že chodím s Pepper. Kolikrát nás i sleduje, jak se hraně líbáme. Jsem už unavený."

„A máma? Co ona na to."

„Poznala, že jsem s Pepper nešťastný, ale nemluví o tom. Má z táty respekt, jako já. Celkem se těším, až konečně budu moci odejít z domu," vydechl Tony a akorát zazvonilo na hodinu. Do třídy se nahrnul zbytek studentů, co doteď postávali na chodbě a hned po nich dorazil i profesor matematiky. Stevův nejméně oblíbený předmět.

**

Den ve škole Stevovi nijak extra rychle neutíkal. Každou chvíli se díval na hodiny a sledoval hodinovou ručičku, jak se líně pohybovala. Přišlo mu to jako roky, než konečně zazvonilo na obědovou pauzu a všichni studenti ve velké rychlosti opustili učebny. Steve hodil do batohu učebnici a sešit od angličtiny a vyrazil ze třídy. Cestou si uklidil batoh do skříňky a došel následně do školní jídelny, která byla přeplněná studenty a místními profesory.

Jakmile si vyzvedl jídlo, odnesl si ho na tácu ke stolu, který byl zrovna celý zabraný. Hledal tedy jiný, kde by mohlo být volné místo. Nakonec ho přeci jen našel. Bylo hned vedle Clinta, který mlčel a věnoval se jídlu na talíři.

„Ahoj...eh...je tu volno?" zeptal se Steve zdvořile, aby někomu omylem nezasedl hlídané místo. Když ho Clint uslyšel, překvapeně se po něm podíval. Moc s Clintem nemluvili. Občas přišel na trénink, zahráli si nějaký ten zápas a takhle to šlo dál. Pořád byl na Thora naštvaný.

„Jasně," přikývl Clint na Stevovu otázku. Rogers si oddechl a usedl na místo vedle Bartona ke stolu. Steve se dal okamžitě do jídla, jelikož dnes ráno zaspal a nestihl se ani nasnídat, tudíž měl velký hlad a oběd do sebe doslova házel. Clint ho v tichosti pozoroval, čehož si po chvíli Rogers všiml.