𐌉 ѡ⍺ᥒ✝ ყ𝘰𝑢 〔ദ𝘰ᥒ𝑢⳽〕

4.

*Sobota - Noční klub v Manhattanu*

Oslava otevření nového klubu byla rozjetá v plném proudu. Obvykle tam byli kluci a dívky okolo dvaceti let. Pili, kroutili se na parketu do rytmu hudby a všemožně si užívali večer bez rodičů.

Skupinka přátel už dorazila taky a sedí hromadně u jednoho velkého stolu po boku svých přítelkyň. Dorazil kupodivu i Tony Stark a plně se věnoval Pepper. Clint Lauře, Thor Jane, Bucky Natashe, Bruce Becky. Jediný Steve pokukoval nervózně po okolí, zda neuvidí Amber. V duchu doufal, že ji neuvidí. Pak by se pravděpodobně šel schovat pod stůl, aby neviděla jeho.

Jenže jeho obavy se vyplnily. Právě Amber dorazila s dalšíma holkama a něčemu se smála. Chvílemi Steve zapomněl, proč je tak vyděšený a tál při pohledu na její zářivý úsměv. Ucítil tlak na zádech. Bucky ho tlačil směrem k ní.

„Běž,” pobídl ho kamarád a spiklenecky na něj mrkl. Blonďák si povzdechl s rozhodl se neodporovat. Barnes by mu to potom vyčítal. Zvedl se ze svého místa a šel směrem k baru, kde se Amber nacházela ještě spolu s Peggy a Carol. Všechny tři se něčemu smály.

„Půjdeme tancovat?” navrhla Carol, jakmile se místností začala rozléhat nějaká písnička, kterou Steve neznal. Ten se postavil nenápadně od holek trochu dál a opřel se zády o bar.

„Eh, ne. Asi ne. Možná za chvíli,” omluvně se Amber na obě kamarádky usmála. Carol se podívala po Peggy a ta jen pokrčila rameny.

„Nevadí. Tak se uvidíme pak,” usmála se Carol, chytila Peggy za ruku a společně vyběhly na taneční parket. Amber nad nimi zakroutila hlavou a natáhla se rukou po sklence s nějakým pitím, co si před chvílí objednala. Důvod, proč nešla tancovat, byl prostý. Všimla si Steva, jakmile začal přicházet k baru.

„Máš tu hned dvě volná místa. Klidně si přisedni,” promluvila na něj poutavým tónem a upila ze sklenky. Rogers se po ní podíval celkem zaskočeně. Doufal, že o něm nevěděla. Amber se na něj usmála a znovu mu naznačila, ať si přisedne. Nehodlal takovou nabídku odmítnout a okamžitě to udělal. Přisedl si, ale nepodíval se jí do očí. Zase ho přepadla nervozita, že něco podělá. „Sleduješ mě od doby, co jsem sem přišla. Co ode mě potřebuješ?”

„Jak víš, že tě pozoruju?” chtěl si v ten moment nafackovat. Větší blbost vážně říct nemohl.

„Mám dobré pozorovací schopnosti,” zasmála se bruneta a odložila sklenku na bar. „Ty jsi...Steve? Říkám to dobře?”

„Jo...” nervózně se Rogers zasmál. „Steve Rogers. Chodíme spolu na...ekonomiku?”

„Mám pocit, že jo. Zvláštní. Chodíme spolu celé tři roky na stejné předměty a ani se neznáme,” zakroutila nad tím dívka hlavou. „A taky jsi kapitán basketbalového týmu. Holky tady po tobě šílý. Máš nějakou?” zeptala se nevině. Steve cítil, jak se mu do tváře nahrnuje červená.

„No...nemám...” vydechl nakonec. Neuměl lhát. Amber se zatvářila překvapeně a chvíli mlčky sbírala odvahu se zeptat, proč.

„Proč?” vypadlo z ní nakonec.

„Čekám na tu pravou,” odpověděl ji. Amber přikývla a usmála se. Přišlo jí to roztomilé a taky romantické.

„Víš... Musím se k něčemu přiznat,” vydechla. „Líbí se mi kluci, kteří si na nic nehrajou a jsou přirozený. Jsem divná, co?”

„Ne, nejsi,” zasmál se uvolněně Steve. Už z něj opadla veškerá nervozita, za což byl rád. Mohl se s Amber bavit normálně. Amber se zasmála také a hodila do sebe zbytek obsahu sklenky.

„Půjdem si zatancovat?” zeptala se ho. Steve ztuhl a už chtěl říct, že raději ne, ale v tom ho Amber chytila za ruku a vytáhla na taneční parket mezi ostatní. Bez šance k úniku. Nakonec se to rozhodl překousnout. Pár minut ho nezabije. „Mimochodem. Jsem Amber Georgová.” Představila se dívka s úsměvem a podala si s ním ruce.

„Já vím,” zvýšil Steve trochu hlas, jelikož přes vysokou hlasitost hudby by moc slyšet nebyl. Znovu mohl spatřit její nádherný úsměv. Amber se začala kroutit do rytmu hudby a různě i pohybovala hlavou, až jí vlály vlasy úplně všude. Steve zvolil trochu klidnější tanec. Popravdě moc tančit neuměl. Nikdy na takové mejdany nebyl nucen chodit.

**

„Počkej, Stark chodí s Pottsovou? Tomu nevěřím,” vyhrkla překvapeně Amber, když se od Steva dozvěděla plno nových informací o spolužácích ze školy. Jakmile se blížila půlnoc, oba uznali, že je nejvhodnější doba vrátit se pomalu domů. Od rodičů měli na mobilu plno zpráv a zmeškaných hovorů.

„Proč? Co je na tom divného?”

„Není na holky. A i kdyby... Tak si Pepper domu vodí určitě kvůli otci, aby se neřeklo.”

„Tím chceš říct, že Tony je-”

„Homosexuál,” odpověděla Amber za Steva. Rogers vytřeštil oči a nevěděl, co na to říct. Tony Stark a gay? Jak je možné, že to nepoznal?!

„Znám ho takovou dobu a nepoznal jsem to? Jako kamarád si přijdu hrozně mizernej,” zasténal Steve a zajel si rukou do vlasů. Amber se jemně usmála a položila mu ruku na rameno.

„Klid, chlape. To se stává,” zkusila ho uklidnit a trochu mu rameno stiskla. Blonďák se po ní ohlédl a spatřil její povzbuzující úsměv. Ihned se mu po těle rozlilo teplo. „Co máš vlastně v plánu, až odtud odejdeš?” zkusila odvést téma jinam.

„Eh,” podrbal se nervózně na zátylku, jakmile ho pustila. „Chtěl bych být voják.”

„Voják?” zopakovala po něm zaujatě dívka. „To je hezké. Sloužit vlasti.”

„Jo,” pousmál se Rogers. „A co chceš dělat ty?”

„Půjdu na právnickou školu,” odpověděla mu též s úsměvem. Oba si spolu povídali ještě nějakou dobu mezitím, co procházeli přes park, kterým si chtěli zkrátit cestu. Nedaleko bydlela Amber. Steve ji doprovodil před dům a oba mlčeli.

„Tak zase v pondělí?” nadhodil šeptem. Nechtěl probudit její rodiče.

„Tak jo,” usmála se a otočila se na něj. Přistoupila ke Stevovi trochu blíž. Tomu se výrazně zrychlil dech. Byl daleko víc v rozpacích, než ona. Hlavně, když mu dala malou pusu na tvář. „Dobrou noc,” též zašeptala a rozběhla se k brance domu, kterou si otevřela a zamířila k domu. Ze Steva spadla všechna tíha a oddechl si. Měl z celého večera předtím strach, ale teď byl opravdu rád, že se s ní seznámil. Byla milá, krásná, vtipná, upřímná. Přesně taková, jakou si ji představoval. Akorát se vydal zpátky k domu, když v tom mu něco došlo.

Zapomněl se jí zeptat na telefonní číslo!