22.

366 35 17
                                    

Amber během chvilky doběhla na školní záchody, které naneštěstí byly dohromady dívčí i klučičí, ale za to byly nejblíž. Došla před zrcadlo a začala na sobě veškeré nedokonalosti potom, co brečela. Řasenka se naštěstí nerozmazala, tak jako zbytek líčení kolem očí. Brunetka si výrazně oddechla a opřela se rukama o umyvadlo.

Potřebovala se uklidnit. Po těch dlouhých dnech plných tlaku ze strany dalších. Myslela, že zešílí. Doteď si myslela, že s ní Steve nepromluví, ale stal se opak. Rovnou se zuby ním objala, div ho nepolíbila. Stačilo k tomu trochu, ale nechtěla ho ohrozit. Ward se mohl vyřítit z každé strany a nebylo by návratu. Přišlo jí až nebezpečné, co k tomu hodnému blonďákovi cítila. Nebylo to pouhé přátelství, jako na začátku. V tomhle bylo určitě něco víc.

Přišla si jako hloupá husa, že se doteď Steva tak stranila. Rozhodla se takovou chybu už neudělat. Než se stihla rozejít zpět do haly, někdo jí chytil pevně za obě ruce a následně byla násilím přitlačena zády na zeď vedle umyvadel. Výrazně se jí zrychlil tep, jak se vyděsila. Když se podívala do tváře toho, kdo to udělal, spatřila Warda. Zuřícího Warda.

„G-Grante,” oslovila ho Amber rozklepaným hlasem. Místo odpovědi Ward bouchl vší silou pěstí do zdi vedle její hlavy bez zájmu, že se zranil. Dívka se vyděsila ještě víc a jen upřeně hleděla do očí jejího přítele. V jeho tváři se nepohl ani sval. Čím blíž u ní byl, tím víc z něj cítila alkohol.

„Drž hubu!” zakřičel na ní a bylo mu naprosto jedno, že ho může někdo uslyšel. Dávka alkoholu v jeho krvi dělala své. Amber se při jeho křiku stáhla a měla v očích další várku slz. Ne kvůli smutku, ale kvůli tomu, co ji teď čeká. „Co po tobě chtěl?! Tak mluv!”

„J-je to j-jenom ka-kamarád,” řekla Amber mezi vždycky, jelikož pochopila, o co se jednalo. Viděl ji, jak se objímala se Stevem a hned si z toho vyvodil nejvyšší způsob podvodu.

„Lžeš!” zavrčel Ward hrozivě a víc ji natiskl na stěnu místnosti. Už nebylo úniku. Alespoň to v tu chvíli Amber napadlo. Netrvalo dlouho a někdo se chystal vejít na školní záchody též. Ward popadl brunetku za ruku a okamžitě ji odtáhl do jedné z kabinek, kde se s ní také zamkl. Amber chtěla začít křičet, ale Ward jí rukou na jejich ústech zamezil možnost jakkoliv promluvit. Nechtěl, aby o nich někdo věděl.

**

Ztratit se v davu nebylo zas tak těžké. To musel Steve uznat. Brzy se dokázal ztratit z dohledu i Sharon, která ho pomalu, ale jistě začala hledat. Opravdu o její přítomnost teď nestál.

Došel k provizornímu baru s pitím a dle jeho uvážení si vzal ten nejvíc neškodně vypadající nápoj, i když spoléhal na to, že ve všech byla nejspíš kapka alkoholu. Doufal, že aspoň v tom pomerančovém džusu nic nebylo.

Napil se z jednorázového kelímku v kterém byl právě zvolený džus a rozhlédl se po všech přítomných, kteří se příjemně bavili. Ani na chvíli nepomyslel na to, že by mohl zbytek večera strávit s přáteli, co se o něj báli. Momentálně měl v hlavě jedno. Brunetku s oříškovýma očima. Nemohl se zbavit nepříjemného pocitu, že je teď někde s klukem, který jí nemá ani trochu rád a dokáže ji akorát rozplakat. Bylo mu to líto, ale věděl, že s tím nemůže nic udělat. Věděl, že je neslušné randit se zadanýma dívkama, ale proč mu v tom případě jeho máma říkala, aby poslouchal srdce? Jeho srdce se cítilo neúplné a prahlo pouze po jedné osobě, kterou Rogers mít zkrátka nemohl.

„Tak tady jsi. Už jsme mysleli, že jsi odešel,” probral Steva ze zamyšlení Buckyho hlas. Trhl sebou a podíval se na hnědovlasého kamaráda, který ho pozoroval s pobaveným úsměvem.

𐌉 ѡ⍺ᥒ✝ ყ𝘰𝑢 〔ദ𝘰ᥒ𝑢⳽〕Kde žijí příběhy. Začni objevovat