Criminal love - Niam

5.

Liam celý den a vlastně i noc byl zamčený v jiné ložnici než jsem byl já. Celou noc jsem se převaloval a nemohl jsem přestat myslet na to, jak je Liam zamčený v jiném pokoji, aby nemusel být se mnou a brečí.

Liam brečel celou tu dobu, co jsem stál u dveří a že jsem tam stál pěkně dlouho, než jsem to vzdal, protože mi došlo, že ven už v ten den rozhodně nevyjde. Nechal jsem to tedy s bolavým srdcem být a šel si sednout k televizi. Neměl jsem náladu vůbec na nic. Dokonce ani na jídlo a jen jsem se modlil, aby tenhle den už skončil. Když Liam už dávno musel někdy kolem odpoledne vystřízlivět, i tak z pokoje nevyšel, i když jsem u dveří byl několikrát a prosil ho ať vyjde ven. Většinou mi ani neodpověděl a já nevěděl, co s tím mám dělat.

Nakonec jsem však šel spát a po nekonečné noci, kdy jsem prostě nemohl a nemohl zabrat, jsem konečně vstal a šel udělat snídani. Udělal jsem míchaná vajíčka s kuřecím masem a smetanou a doufal jsem, že Liam vyjde ze svého úkrytu a nají se. Vařil jsem to hlavně kvůli němu, protože já moc hlad neměl. Naštěstí Liam přišel. Snad po půl hodině, co jsem byl na nohách, jsem uslyšel jeho mlaskavé kroky do kuchyně. Byl jenom v ručníku a na jeho ramena dopadaly kapičky vody z mokrých vlasů.

Kdybychom nebyli pohádaní tak bych se na něj hned vrhl. Jsme vůbec pohádaní? Nejsme. Nebo jo? No vlastně asi jo. Včera ráno jsem na něj křičel, že jsem na něj nečekal tak dlouho jen proto, aby se se mnou rozešel a on potom uraženě a naštvaně odešel z klubu, několik hodin byl pryč a opil se. Bůh ví kde, s kým a hlavně co dělal a potom přišel domů a křičel na mě, že ho mám nechat být. Jo dobře jsme pohádaní. Ale já jsem tohle nechtěl. Miluju ho sakra a to, že jsem sedm let čekal to jen dokazuje.

Myslíte si, že jsme neměl příležitosti k tomu, abych si někoho našel? Měl jsem jich spoustu. Když se ze mě stal někdo jako zástupce Liama, tak se změnil i můj pohled na muže. Samozřejmě, že se ze mě nestal heterosexuál, ale přestal jsem být stydlivý a pokud se mi někdo líbil, tak jsem se byl za ním schopný klidně i otočit, ale to bylo všechno. Párkrát mě několik mužů zvalo na schůzku a dokonce několikrát i kluci mladší než jsem já. Taky se mi nabízely nějaké kurvy, se kterými Liam, než začal chodit se mnou, spal, ale já jsem nikdy nepomyslel, že bych mohl s kterýmkoliv z nich něco mít. Vždycky jsem myslel jen na Liama a na to jak se mi vrátí za nějaký čas. Doslova jsem odpočítával dny a měsíce, kdy se s ním znovu uvidím. A tohle mě bolí, tak hrozně moc. Nechci se s ním hádat. Ale nejspíš k sobě musíme znovu najít tu cestu. Snad to bude tak snadné jako poprvé. To jsme se do sebe zamilovali během pár dní.

"Ahoj." pozdravil jsem svého bruneta nejistě a doufal jsem v nějakou odezvu. On se na mě však ani nepodíval a jediný náznak toho, že mě slyšel byla jeho dlaň, která se v pozdravu zvedla. Povzdechl jsem si a nandal mu na talíř snídani, kterou jsem připravil. "Doufám, že ti to bude chutnat." vydechl jsem a lehce se na něj usmál. Liam se nejdříve podíval na mě  a potom na snídani, kterou jsem mu nandal na talíř. Nedokázal jsem v jeho pohledu cokoliv vyčíst a tak jsem jen doufal, že to není tak špatné, jak jsem si myslel.

Znovu se ticho rozneslo kuchyní a tak jsem si sedl ke stolu ke svému talíři a začal jsem jíst. Liam mě za chvíli následoval a taky se pustil pomalu do své porce. Snažil jsem se v jeho výrazu zjistit, jestli mu to alespoň chutná, ale jeho výraz byl tak neutrální, že jsem to nedokázal vyčíst.

Nakonec, když jsem svou snídani snědl, jsem odnesl talíř do myčky. "Doufám, že ti po včerejšku není moc špatně." vydechl jsem, i když byla blbost, aby měl kocovinu i druhý den, když nevypadal na to, že by toho vypil tolik, ale chtěl jsem ho znovu zkusit přimět, alespoň něco říct, protože mě to ticho ubíjelo.