Poté, co se Liam vrátil z vězení nastal v Londýně ještě větší teror, než před tím. Obyčejní lidé si toho možná ani nepovšimli, ale ti, co mají na rukách krev nebo černé svědomí z věcí, které udělali a dělají, to věděli až moc dobře. Nebyl tu už jen...
Překvapeně jsem se otočil za přicházejícím a na mé tváři se objevil malý úsměv, když jsem spatřil muže, kterého už jsem znal dobrých dvacet let. "Ahoj Chrisi. "
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Netušil jsem, že jsi tady. Naposledy, když jsme spolu mluvili, tak jsi zmiňoval, že přiletí jen Niall a Trevor." netrvalo to dlouho a Chris si mě přitáhl do krátkého objetí. Neviděli jsme se už možná deset let. Byla to dlouhá doba.
Christopher Raine. Muž, který řídí část našeho gangu tady v České republice. Muž, který za mnou stál, když jsem se dostal do basy. Niall se s muži tady u nás nikdy moc neznal a pochybuju, že s nimi navazoval vztahy během let, co jsem byl pryč. Ale jakmile jsem se dostal do basy, Louis i Harry zařídili, aby se tady o to Chris postaral. Chris byl jeden z prvních mužů, kteří pro mě začali pracovat. Potkali jsme se v Londýně. Zrovna jsem měl vyřizování s jediním naším odběratelem. Neplatil nám za naše zboží a proto jsme si to s ním museli vyřídit. Bylo mi tehdy dvacet jedna let.
Pamatuju si jak jsem šel z té tmavé uličky domů. Byl večer a začínalo pomalu pršet, když v tom jsem si všiml krčícího se kluka v mém věku u poplenice. Nevypadal na to, že by si nás všímal. Bylo mu jedno, že jsme kus od něho zabili člověka. Neřešil nás a bylo to z toho důvodu, že byl opilý. Hodně opilý. Nebyl schopný ničeho. Jediné, co měl na sobě, byly kalhoty a boty. Byl úplně našrot a nedokázal se ani hnout. Vzal jsem ho s kluky do kluby a když se dal dohromady, zjistil jsem, že ten kluk, Chris, je klučina, který se stal závislý na automatech. Prohrál úplně všechno, co měl a na jeho byt byla dána exekuce. Pomohli jsme mu z dluhů a on u nás na oplátku začal pracovat. Ze začátku to bylo těžké. Všechny peníze, co si u nás vydělal šli hned do herních automatů a že to nebyly vůbec malé částky. Proto jsme ho té závislosti museli po čase zbavit. Poté, co se náš gang rozšířil si našel i přítelkyni. Češku, která se po nějaké době měla vracet do své rodné země a v tu chvíli mě to napadlo. Malá země. Nikdo mě tam nezná. Dokonalá příležitost rozšířit gang a získat skrýš pro případ nouze. A takhle to vlastně vzniklo. Chris odletěl do Čech a my tak založili pobočku našeho gangu.
"Včera jsem přiletěl. Ta záležitost s Victorem už je vyřešená, takže jsem se rozhodl, že si vezmu chvilku volno." zasmál jsem se a mnul si přitom své bolavé rameno.
"Jo slyšel jsem." přikývl. "Tvého táty je mi líto." smutně se na mě usmál a já kývl na znamení díků. Nechci se o tom bavit. Chci na to zapomenout, až moc mě to bolí.
"Co ty Chrisi? Jak se máš?" usmál jsem se na něho a on se poškrábal na zátylku.
"No víš Liame..." povzdechl si a já věděl moc dobře, že to nebude nic dobrého. "S Elis jsme stále manželé a máme tříletou dceru." lehce se usmál. "Ale teď mám trochu problém..."
Ani nemusel dál pokračovat. Tohle mohlo znamenat jen jediné. Jak to mohl udělat? Jak to mohl nechat zajít zase tak daleko, že do toho zase spadl? Povzdechl jsem si a promnul si kořen nosu. "Kolik?" zeptal jsem se.
