Criminal love - Niam

90.

Niall

Znovu jsem tuhle noc oka nezamhouřil. Tentokrát ne kvůli strachu, ale kvůli tomu, co se stalo s Dennisem. Tohle jsem nemohl v sobě udržet. Tohle bylo moc, i když se prakticky nic nestalo. Naposledy, když mě někdo políbil na tvář, tak jsem skončil znásilněný. Sice až o několik let později, ale stalo se to. Navíc se to ani tenkrát Liamovi moc nelíbilo a to jsme spolu byli jen půl roku. Co by dělal teď, když už jsme manželé? Rozhodně to nechci zjišťovat. Nesmí se to dozvědět.

Navíc to pro mě vůbec nic neznemanalo. Nic k Dennisovi necítím. Je sice pěkný, je podobný Liamovi a je mi s ním dobře, ale tohle mám i s Liamem a je to ještě mnohem lepší. Nechápu jak jsem to mohl dopustit. Kdybych věděl, že se to Dennis chystá udělat, tak bych mu to rozhodně nedovolil.

Bože Nialle ty jsi takový idiot! Proč ti to sakra nedošlo? Vždyť bylo úplně jasné, že se mu líbíš! Teď už nejsi naivní malý kluk, který si úsměvů a zamilovaných pohledů nevšímá. Máš sakra manžela a i přes to se tady necháš líbat cizím chlapem, kterého jetšě ke všemu ani pořádně neznáš.

Kdybych věděl, že to Dennis myslí vážně, hned bych mu řekl, že nemám zájem. Já nevím, co jsem si myslel. Jasně mi řekl, že se mnou flirtuje, ale že s tím přestane. Nevím proč to tedy udělal. Nevím, co ho k tomu vedlo, ale rozhodně se mi to nelíbí.

Ráno jsem vstal ještě dříve než se Trevor probudil. Vlastně ani nevím proč jsem ve své posteli ležel tak dlouho. Nespal jsem a i když jsem byl unavený, tak jsem nemohl ani na chvilku přestat přemýšlet nad tím, co jsem udělal. Nebo spíše neudělal.

Udělal jsem Trevorovi mléko a dal se do dělání snídane. Udělal jsem tousty se sýrem, šunkou a se zeleninou. Snažil jsem se dělat všechno proto, abych nemusel myslet na to, co se včera stalo. Uklidil jsem dům, srovnal jsem Trevorovi hračky, i když to bylo naprosto zbytečné, protože je stejně hned rozhází a dokonce jsem dal i vyprat špinavé prádlo, které se tady za těch pět dní nahromadilo.

Trevor se probudil do hodiny. Hned se na mě zářivě usmíval, jako kdyby byl rád, že jsem tady. "Táta!" zakřičel nadšeně a já si ho vzal k sobě do náruče.

"Dobré ráno broučku." políbil jsem ho do vlásků a vydal jsem se s ním do obyváku kde jsme si snědli snídani. Potom jsme se začali koukat na pohádky. Nepouštěl jsem Trevora ze své náruče a pořád jsem si ho tiskl k sobě. Byl jsem rád, že má dneska mazlící náladu. Dneska jsem ho potřeboval mít u sebe.

Když pohádky skončili, rozhodl jsem se, že pomalu začnu připravovat oběd. Nechtělo se mi dneska moc vařit a proto jsem udělal jen špagety, které Trevor miluje. Mohl pořád jíst jenom je. Trevora jsem nechal v obyváku s hračkami a dal jsem se do vaření.

"Táta!" ozvalo se za mnou. Trevi ke mě pomaličku cupital a sem tam se přidržoval věcí okolo. Jsem nadšený stejně jako každý rodič, když vidím jak se mé dítě snaží chodit. Byl tak šíleně roztomilý s tím svým krásným úsměvem na tváři a radostí v očích.

"Copak?" usmál jsem se na něj, když došel pomaličku až ke mě a on zvedl ruce do vzduchu na znamení, že chce pochovat. Dneska byl opravdu nějaký přítulný. Jakmile jsem ho držel svou paží pevně v náručí, stiskl v pěstičkách mé tričko a položil si hlavu na mé rameno. Když zavřel oči, začal jsem přemýšlet nad tím jestli v noci spal, ale jeikož já jsem byl celou noc vzhůru, tak bych slyšel, kdyby plakal. Lehce jsem ho houpal do rytmu hudby, která se tiše linula z rádia a připravoval jsem nám oběd. Netrvalo to ani minutu a Trevi spal jako zabitý.

Probudil jsem ho až když byl oběd hotový. Byl celý špinavý od omáčky, ale pořád se smál a jedl špagety i rukama. Když v tom  se ozval zvonek. Vydal jsem se ke dveřím a doufal jsem, že to nebude ten, kdo si myslím, že to je. Bohužel poté, co jsem nakouknul v předsíni přes okno, měl jsem pravdu.