Criminal love - Niam

79.

Niall

Všechno se to seběhlo hrozně rychle. Museli jsme jednat. Museli jsme zmizet jak nejrychleji to šlo a na místo, o kterém nikdo nevěděl. Netušil jsem, co dělat, protože jsem v tu chvíli myslel jen na to jak strašně moc se bojím o své dva kluky. O svého manžela a syna. Nemohl jsem o ně přijít a ani nepřijdu.

Liam si, ale naštěstí dokázal zachovat alespoň trochu chladnou hlavu a dokázal tak vymyslet, co podniknout. Hned jakmile nám bylo oznámeno, že byl ten, co nás sleduje u našeho domu, věděli jsme, že tam se už nesmíme na nějakou dobu vrátit. Dal nám, nebo dali nám, najevo, že ví kde bydlíme a proto to bylo až moc riskantní.

"Nialle jdi s Trevorem okamžitě do auta. Harry, Louisi, Andrewe a Oli, vy pojedete s námi a budete hlídat zda nás někdo nesleduje. Vy ostatní obvolejte všechny a snažte se zjistit kdo to mohl poslat. Jordane ty se snaž přijít odkud ty fotky přišli. Za každou cenu musíme zjistit kdo se nás snaží zastrašit." hned rozdal rozkazi můj vytočený brunet a já se tak vydal do auta. Liam mě hned následoval společně s kluky, kteří nasedli do svých aut. Položil jsem, co nejrychleji Trevora do sedačky a sedl si na místo spolujezddce. Liam si hned sedl vedle mě a nastartoval, co nejrychleji naše auto.

"Kam pojedeme Liame?" zeptal jsem se ho, když vyjel a on se nepřestával mračit na silnici před námi.

"Domů." vydechl a já přemýšll jestli mu došlo, co se tu právě děje.

"Liame vždyť vědí kde bydlíme nemůžeme se tam vrátit." byl jsem naštvaný, vyděšený a zmatený, ale i přes to jsem nekřičel, protože jsem zaprvé nechtěl znovu vyděsit našeho syna, který už naštěstí nevykazoval známky breku a zadruhé jsem nechtěl ještě více naštvat Liama.

"To vím moc dobře. Proto tam taky nejedeme. Jedeme k tobě domů." oznámil mi to jako hotovou věc a já se musel znovu zamračit. Já myslel, že to ví...

"Ale vždy já jsem ten dům už dávno prodal. Asi půl roku potom, co jsi byl ve vězení." Nemělo cenu ten dům dál platit. Byl jsem si jistý, že s Liamem už zůstanu a proto jsem ho nepotřeboval. Prodal jsem ho jedné příjemné rodince se dvěma dětmi, kteří vypadali na to, že ho potřebují víc než já.

Liam se však nad touto informací ani nepozastavil. "A já ho zase koupil zpátky hned jak jsem se vrátil." má ústa se otevřela dokořán. Proč mi o tom neřekl? A proč ho koupil zpátky? Vždyť jsme ho nepotřebovali. Neříkám, že se nám teď nehodí, protože nikdo netuší o tom, že nějaký další dům vlastníme, ale i tak nechápu proč ho koupil zpět.

Liam

Byl jsem tak neskutečně vytočený. Tak strašně moc. Nejvíce jsem byl naštvaný na sebe. Nejsem dost silný na to, abych je ochránil. Ani jsem si nevšiml toho, že nás někdo více než dva týdny sleduje. Sakra já jsem takový idiot. Jak jsem si mohl myslet, že bude všechno v pohodě. Nikdy naše štěstí netrvá věčně. A já idot jsem si opravdu myslel, že budeme šťastní.

Niall nevěděl o tom, že jsem jeho rodný dům koupil zpět asi měsíc potom, co jsem se vrátil. Věděl jsem, že ho protodal díky tomu, že jsem procházel všechny účty v klubu. Narazil jsem na to náhodou. Nevěděl jsem, že by se toho domu chtěl Niall zbavit, ale neptal jsem se ho na to, protože jsem nechtěl rozpoutat žádnou hádku, ani nechtěné vzpomínky.

Nejdříve jsem to ani nechtěl řešit, ale jakmile jsem si všiml, že je ten dům po tolika letech znovu na prodej, rychle jsem ho koupil zpět. Jeden z důvodů byl ten, abychom měli pojistku, kdyby nastala situace jako je právě takhle. Nikdo netuší, že ten dům má s námi nějakou spojitost. Nikdo nemá ani tušení, že v tomhle domě vyrůstal můj Maličký a že v tomhle domě jsme zažili pár společných chvil. Ať už těch dobrých nebo špatných. A to byl ten druhý důvod proč jsem ten dům koupil. Niall na něho měl spoustu vzpomínek. Proto mě tenkrát tolik překvapilo, že ho prodal. Zrovna on, který tak miloval své rodiče a měl spokojené dětství. Nechápal jsem to, ale neptal jsem se. Proto jsem mu ani neříkal, že ten dům znovu vlastním. Netušil jsem důvod jeho rozhodnutí.