Š U P L Í K

KRÁLOVNA A SEDMERO KUND

lol pohádka na dobrou noc pro tehdejší love interest

Za sedmero horami, které neuměl král ani vyjmenovat, za sedmero řekami, kterým neuměla přítoky vyjmenovat pro změnu královna, nedaleko deštného pralesa byla nebyla malá chaloupka. Byla tak malá, že ani úřadům nestála za to, aby z ní chtěli daň z nemovitých věcí. Králi Miloši Zemanovi stačil pouze příslib Becherovky a na jakékoliv splácení zapomněl. Za to královna se nenechala oklamat.

V této chaloupce bydlela krásná Kristen spolu se svým otrockým otcem Adolfem. Adolf byl říšský kancléř, proto mu byla v podstatě chaloupka přidělena, když se „legální" cestou dostal k moci. Kristen byla jeho nemanželské dítě, vlastně vůbec nebyla jeho dítě, občas při svých masturbačních chvílích ani nemyslel na to, že je to něčí dcera.

Adolf zrovna snídal nad válečnou mapou, když v tom si podrobil Československo. „Schreklich," okomentoval své dřívější plány na vyvraždění a zpustošení celého tohoto státu a podíval se na teď momentálně určitě něčí dceru.

„Zdravstvujte!" zaječela Kristen bez zjevného ruského akcentu a sedla si k Dolfímu, jak svému „otci" s oblibou říkala, a mezi Goebbelse a Mengeleho, který zrovna kreslil nějakou abstraktní patlaninu – vypadalo to jako dva provázky, které někdo smotává.

„Velice vtipné..." ohodnotil pozdrav Adolf.

„Dnes má přijet královna," oznámil Goebbels a začal si číst Deník Anny Frankové. „Stejně tu holku nechápu... Končí to nějak divně," zamumlal a dočetl poslední řádek poslední stránky. Neobtěžoval se číst celou knihu. „Navíc, byla určitě líná. Kde je nějakej druhej díl?"

„No podívejte se... Josephe, Adolfe, Šukatelná děvko!" oslovil všechny Mengele a prohlédl si přední stranu nového čísla časopisu Kůň a pes. „Zase zavřeli někoho za testování na zvířatech. No uznejte, neměli si ze mě brát příklad?"

„A kdy přesně má královna přijet?" zeptala se Šukatelná děvka Kristen a donesla z půdy esesácký kufr, kde schovávala všechny svoje stalkerovské fotky královny, jak se vysvléká, koupe, obléká, jí, pije a hledí přímo do fotoaparátu s vyděšeným výrazem. Z tohoto kufru, který kdyby otevřel člen gestapa, tak má erekci a právo na zatykač, vyndala Kristen polovinu svých řetězů, kterými občas musela připoutat Adolfa ke stěně, jenom tak, a důtky, které koupila na internetu po prvním sexemeskování s královnou.

Za zhruba dalších sedm rasistických vtipů a vymyšlením plánu na nové impérium, konečně zabrzdila královna na svém hipsterském koni před chaloupkou. Vstoupila. Na věšák, který měl ramena utvořena do tvaru hákového kříže, si položila svou chlupatou vestičku a vešla blíž ke Kristen. Když si uvědomila, že Kristen není v místnosti sama, tak se rychle oblékla a za opasek si zase připevnila samopal, který dostala při mobilizaci a odkašlala si.

„Co tak pozdě, královno?" optal se Adolf a dostal záchvat němčiny.

„Miloš měl virózu."

„Cirhóze jater se dnes říká viróza?" podivil se Goebbels a podíval se na královnu přes okraj knihy Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, kde se rozhodl přečíst si poslední čtyři řádky. I tak potřeboval asistenci Mengeleho, slovník a zhruba půl hodiny.

„To vám řeknu, ten provoz," začala královna vykládat svoji určitě zajímavou příhodu. „Silnice jsou plné kund. Kunda sem, kunda tam."

„Škoda, zatím žádnou nevidím," pronesla Kristen a královna na ni upřeně pohlédla.

„Tak pojď do tvého koncentráku," zasmály se obě svému internímu vtipu a odešly spolu do Kristenina pokoje, kterému přezdívaly koncentrační tábor, protože Kristen moc neuklízela a tak i tady bylo mnoho prachu a popela; a přitom si záživně povídaly o gulazích.

A tak říšský kancléř splácel dluhy všem státům, po druhé světové válce. A jestli neumřel, skrývá se před světem pod zástěrkou sebevraždy v chaloupce dodnes. Dobrou noc.